Na kolonoskopii mi zjistlili polypy na střevě. Prý z toho může být časem rakovina. Jak dlouho to může trvat? Zdeněk
____
ODPOVĚĎ:
Není polyp jako polyp. Některé polypy a adenomy (obojí jsou nezhoubné nádory střeva) jsou více nebezpečné a náchylné k rakovinnému bujení, jiné méně. Zkušený kolonoskopista umí rozpoznat bezpečné a nebezpečné polypy, ty nebezpečné „snese“ (odřízne) při kolonoskopii. Snesený polyp poté pošle na patologii, kde se vyhodnotí jednak zda byl maligní (zhoubný) a druhak se stanoví jeho klasifikace, zda v něm byly buňky, které byly podezřelé nebo laicky řečeno „rakovině se podobající“ (hodnotí se struktura a velikost buněk, odborně se tomu říká staging).
Výsledek pak patolog pošle lékaři, který si vyžádal patologický posudek a dle toho je pak stanoveno, jak často by se měl pacient dostavovat na další kolonoskopické kontroly.
S tím souvisí i odpověď na Váš druhý dotaz. Polyp se může zvrhnout ve zhoubný nádor v řádu měsíců či let, některé se nezvrhnou nikdy.
Podstatné jsou také rizikové faktory – věk (nad 50 let je rizikovější), rakovina tlustého střeva v rodině, kouření, dostatek pohybu, preference typu masa (červené je nebezpečnější), pití alkoholu ad. Po 50. roce věku by měl být každý testován v pravidelných intervalech na krev ve stolici (tzv. hemokult test, HOT) – vyžádejte si u praktického lékaře. Kromě výše uvedených rizikových ovlivnitelných faktorů dále platí, že preventivně působí zvýšené užívání rostlinných tuků proti živočišným, zvýšené užívání vlákniny, nekouření, nepití alkoholu, braní antioxidantů (vitamíny A, C, E, selen, kyselina listová), sledování zdravotního stavu. Pokud se dostaví časté bolesti břicha, střídání průjmů a zácpy či pokud najdete krev na stolici nebo ve stolici, ihned žádat vyšetření praktickým lékařem.
Je dobře, že se o svůj zdravotní stav staráte. Bohužel je frekvence rakoviny tlustého střeva u nás v ČR vysoká (značný vliv na to má nedisciplinovanost lidí) a proto je zájem na místě.
Není polyp jako polyp. Některé polypy a adenomy (obojí jsou nezhoubné nádory střeva) jsou více nebezpečné a náchylné k rakovinnému bujení, jiné méně. Zkušený kolonoskopista umí rozpoznat bezpečné a nebezpečné polypy, ty nebezpečné „snese“ (odřízne) při kolonoskopii. Snesený polyp poté pošle na patologii, kde se vyhodnotí jednak zda byl maligní (zhoubný) a druhak se stanoví jeho klasifikace, zda v něm byly buňky, které byly podezřelé nebo laicky řečeno „rakovině se podobající“ (hodnotí se struktura a velikost buněk, odborně se tomu říká staging).
Výsledek pak patolog pošle lékaři, který si vyžádal patologický posudek a dle toho je pak stanoveno, jak často by se měl pacient dostavovat na další kolonoskopické kontroly.
S tím souvisí i odpověď na Váš druhý dotaz. Polyp se může zvrhnout ve zhoubný nádor v řádu měsíců či let, některé se nezvrhnou nikdy.
Podstatné jsou také rizikové faktory – věk (nad 50 let je rizikovější), rakovina tlustého střeva v rodině, kouření, dostatek pohybu, preference typu masa (červené je nebezpečnější), pití alkoholu ad. Po 50. roce věku by měl být každý testován v pravidelných intervalech na krev ve stolici (tzv. hemokult test, HOT) – vyžádejte si u praktického lékaře. Kromě výše uvedených rizikových ovlivnitelných faktorů dále platí, že preventivně působí zvýšené užívání rostlinných tuků proti živočišným, zvýšené užívání vlákniny, nekouření, nepití alkoholu, braní antioxidantů (vitamíny A, C, E, selen, kyselina listová), sledování zdravotního stavu. Pokud se dostaví časté bolesti břicha, střídání průjmů a zácpy či pokud najdete krev na stolici nebo ve stolici, ihned žádat vyšetření praktickým lékařem.
Je dobře, že se o svůj zdravotní stav staráte. Bohužel je frekvence rakoviny tlustého střeva u nás v ČR vysoká (značný vliv na to má nedisciplinovanost lidí) a proto je zájem na místě.