Aquaplaning je ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vrstvy vody, která se dostala mezi povrch pneumatiky avozovku. Mezi vozovkou a pneumatikou vznikne vodní klín, takže pneumatiky nepřiléhají k vozovce a po vrstvě vody začnou klouzat.
akvaplanink, quaplaning, aquaplaining
Největším nebezpečím jsou louže a vyjeté koleje na dálnici obsahující vodu ve vysoké rychlosti!
Tato situace nastává v okamžiku, kdy drážky dezénu nejsou schopné odvádět dostatečně rychle přebytečné množství vody. Aquaplaning může vzniknout při přímé jízdě v nájezdu do louže, do vyjetých kolejí, při brždění, ale také na vodě v zatáčce. Během vzniku aquaplaningu je vozidlo zcela neřiditelné, proto je tato ztráta přilnavosti velmi nebezpečná. Dochází k němu zcela nečekaně a bez varování. Se zvyšující se rychlostí se zmenšuje prostor v drážkách našich pneumatik, které potom nejsou schopny odvádět vodu.
Vysvětlení jevu v přehledu a obrázky
K jevu zvanému aquaplaning dochází při vysokých rychlostech na mokré vozovce. Pneumatika nestačí odvádět pomocí drážek v dezénu vodu ležící na vozovce a před pneumatikou se proto tvoří tzv. vodní klín. Pokud zvýšíme rychlost vozidla nebo vzroste výška vodního sloupce, voda se dostane mezi pneumatiku a vozovku, tím vzniká aquaplaning. Kontaktní plocha mezi pneumatikou a vozovkou se zmenší natolik, že kola nejsou schopna přenést dostatečné podélné (brzdné) ani boční (vodicí) síly, hrozí nebezpečí smyku.
ilustrační obrázky
Co to v překladu znamená?
Je to doslova létání po vodě. Značí tedy stav, ve kterém pneumatika na několik okamžiků ztratí kontakt s vozovkou.
Co ovlivňuje vznik aquaplaningu?
-
Rychlost - se zvyšující se rychlostí se zmenšuje prostor v drážkách pneumatik, které tak nejsou schopny odvádět vodu. Pneumatiky s hloubkou dezénu 8 mm, při rychlosti 110 km/h odvedou stejný objem vody jako pneumatiky s minimálním vzorkem 1,6 mm při rychlosti 70 km/h.
-
Hloubka vody
-
Pneumatika
-
tvar kontaktní plochy
-
vzorek (objem drážek, odvod vody, retence vody, optimalizace odvodu vody)
-
délka, šířka, tvar vedoucího okraje
průměrný kontaktní tlak
A opět ten drezén pneumatiky ...
Z hlediska legislativního žádný postih nehrozí, i když jedete na ojetých pneumatikách, ale takové paradoxy jsou u nás běžné. Můžete totiž jezdit na pneumatice s hloubkou dezénu 1,6mm.
Ve skutečnosti tato minimální hodnota představuje obrovské riziko a jde o hazardování s vlastním či spolujezdcovým životem. Při této hloubce dezénu hrozí aquaplaning a smyk téměř na každém kroku. Brzdná dráha na mokru je neuvěřitelně dlouhá a zastavit před přechodem může být problém.
Jak poznat aquaplaning?
Aquaplaning vzniká v rychlostech nad 80km/h. Nejčastěji je aquaplaning u předních kol a v případě předního pohonu se projevuje náhlým nárůstem otáček motoru a ručička rychloměru vylétne prudce nahoru. Nebezpečnější je, vznikne-li aquaplaning na zadní nápravě. Zpočátku není znát žádný příznak, náhle záď vozu začne klouzat a tlačí se dopředu. Vozidlo jde okamžitě do smyku.
Co dělat při aquaplaningu?
V žádném případě nesmíme brzdit ani se snažit automobil řídit. Je třeba zachovat klid, vyšlápnout spojkový pedál, samozřejmě ubrat plyn a čekat. Aquaplaning vysílá k řidiči své tradiční signály - otáčky motoru vyletí nahoru (kola ztratí kontakt s vozovkou a protáčejí se ve vodě), často dochází k velkému nárazu vody na přední kola, což se projeví prudkým nárazem do řízení a volantu. Každá rada je dobrá, ale leknutí většinou řidiče ochromí - hlavně nebrzdit, sundat nohu z plynu, použít spojkový pedál a držet přímý směr.
Prevence
Rozhodující je vhodná volba pneumatik. Pneumatiky se konstruují tak, aby voda byla dostatečně rychle a v dostatečném množství odváděna od středu pneumatiky ven. Riziko aquaplaningu stoupá, máte-li na vozidle ojeté pneumatiky. Odpovídající odolnost vůči aquaplaningu je hloubka dezénu 3 mm a více. Podle zákona je pneumatika s hloubkou dezénu 1,6 mm k používání, avšak hloubka 1,6 mm dokáže odvést pouhých 13,8% vody a hloubka 3 mm pouhých 30% vody ve srovnání s novou pneumatikou.