Jak se zbavit slimáků a obecně plžů na zahradě? Také na vás ze záhonu místo zdravé zeleniny a krásných květin smutně hledí ohlodané stonky a listy jako cedníky? Táhlé lesklé slizové stopy prozrazují jasné pachatele. Plže. Malí, o to však mazanější loupežníci se jen tak něčeho nezaleknou. Co na ně platí? Poradíme vám!
___
___
Slimák největší je tzv. nahý plž, dlouhý až 15 cm. Prozrazují ho tmavé skvrny na štíhlém těle. Slimáci, plzáci a hlemýždi na zahradě řádí od jara do podzimu, proto nikdy není pozdě proti nim zasáhnout. Zatímco někdy mlsně uždibují, jindy plundrují rostlinu po rostlině, až zbude jen holá zem.
Na 3 až 15 cm dlouhé a pomalé tvory jsou nesmírně výkonní. Nejspíš to bude tím, že jejich ústní dutina připomíná struhadlo. Věděli jste, že plži mají několik tisíc zubů?!
Kdo je kdo
Pro některé plže je typická ulita, jiní jsou tzv. nazí. Na zahrádce se běžně setkáme s hlemýžděm zahradním, lidově řečeno šnekem. Dále pak se strakatými slimáky a rezavými, hnědými nebo černými plzáky.
Ani plzák nemá ulitu. Škodí všechny druhy, ovšem nejobávanějším je plzák španělský zavlečený z jižní Evropy.
Čím dál víc se prosazuje plzák španělský, který, jak už to u zavlečených druhů bývá, je dravější a má méně přirozených nepřátel než domácí plži. Pro všechny je typický stříbřitý sliz.
Jak tedy poznám, kdo mi okousal kedlubnu? Pakliže z rostliny zbyla alespoň žebra nebo je poškozena jen její horní část, je viníkem nejspíš šnek.
Hlemýžď zahradní je výtečný horolezec. Poškozuje i horní části vysokých rostlin.
Šneci jsou znamenití horolezci, při činu je nachytáme dokonce i na květinách v závěsném koši. Oproti tomu slimáci a plzáci se raději drží při zemi a často po nich nezůstane zhola nic.
Zničte je v zárodku
Plži kladou vajíčka do dutin pod zemí, kde bez úhony přečkají zimní mrazy. Jakmile půda povolí, začněte okopávat, a ještě než záhony osejete a osázíte, vypusťte na ně slípky. Nejenže vajíčka sezobou, ale půdu navíc provzdušní a obohatí o živiny. V kypření motykou ostatně nepřestávejte ani teď, plžům tak zničíte skrýše pod povrchem půdy a vyženete je.
Pivní pastička
Pivo v kelímku nebo sklenici od okurek zapuštěné do země plže láká jako magnet. Po pár doušcích sklouznou dovnitř a utopí se. Několik takových hospůdek rozmístěných po zahradě sníží plží populaci na minimum.
K pivním hospůdkám se plži slézají i z větší vzdálenosti. Okraj pasti musí vyčnívat nad zem, aby tu neutonuli užiteční tvorové.
Pozor, nechte z půdy vyčnívat aspoň centimetr nádoby, aby v nich nenašli smrt užiteční tvorové!
Podpořte přirozené nepřátele
Co je to za tajemné klepání? To se jen drozd snaží o kámen rozbít šnečí ulitu. Šneci jsou pro tohoto libozvučně zpívajícího opeřence delikatesou.
Kos si stejně jako drozd pochutná na plži a sezobe i vajíčka, která se po okopání záhonu dostanou na povrch.
Plži mají spoustu přirozených nepřátel. Nalákejte je do zahrady a máte napůl vyhráno. Stačí pár keřů, rostlin s plody a semeny, voda, koutek s hromádkou polen.
K nejvýkonnějším predátorům patří ježci, žáby, rejsci, ale i ptáci, jako jsou drozdi a kosi, kteří sbírají i plží vajíčka.
Plži se objevují v jídelníčku slepýšů, střevlíků a nepohrdne jimi ani domácí drůbež.
Střevlík je plachý brouk, ale na plže si klidně troufne. Loví hlavně po setmění. Často u kompostové hromady.
Velký kus práce odvedou volně chované kachny (zejména indický běžec nebo kachna čárkovaná).
Vodní příkop
Relativně účinná je také bariéra z okapů, přes kterou se k zelenině dostanou jen dobří plavci. A těmi plži nejsou. Okap uzavřený z obou stran vsaďte do půdy, jeho okraje nechte centimetr nad povrchem a napusťte ho vodou. Z této varianty budou nadšení i místní ptáci, kteří tu uhasí žízeň a smočí peří v letním parnu.
Ruční sběr
Až se vydáte do noční zahrady s baterkou v ruce, možná si budete připadat jako na táborové bojovce. Je to však jeden z nejúčinnějších a nejspolehlivějších způsobů, jak se škůdců, kteří z úkrytů vylézají za soumraku, zbavit.
Co s kbelíkem plným plžů? Zalít vroucí vodou, posypat solí, přestříhat nebo hodit do popelnice? To je na vás. Hlavně je neházejte přes plot, zvlášť hlemýždi se rádi vracejí domů.
Spoustu plžů a jejich vajíček padne za oběť domácí drůbeži, jako jsou slepice a kachny.
Práci hodně usnadní např. staré prkno, placatý kámen nebo třeba vydlabaný grapefruit, pod který se slimáci a plzáci přes den nashromáždí.
Šneky zase nalákáme pod nadzvednutý hliněný květináč, kam se ukládají i k zimnímu spánku.
Nasazení biozbraní
Když je slimáků a plzáků opravdu moc, za vlhkého teplého počasí jich mohou být stovky v jediné zahradě, pomůže dostupný biologický přípravek ze zahradnictví či hobby marketu.
Parazitické hlístice aplikujeme v zálivce. Tento biologický prostředek hubí pouze plže. Nepředstavuje žádné riziko pro zahradu ani její obyvatele.
Jde o parazitické hlístice, které se aplikují v zálivce. Biologické prostředky nepředstavují na rozdíl od těch chemických žádné riziko pro zahradu ani pro její obyvatele.
Nenechte se vysmát
Jak ukázala praxe, překážky v podobě pásů z ořechových či vaječných skořápek, pichlavých listů cesmíny, kávové sedliny, popela, pilin či písku nebo různé plastové a betonové plůtky zdolají plži levou zadní.
Možná je zpomalí, takže máte víc času na sběr, ale od vytouženého cíle je neodradí.
Pěstujte to, co jim nechutná
Tady měly být jiřinky, támhle afrikány a toto zbylo z oblíbené bohyšky. O stračce škoda mluvit – to je jen střípek z toho, co plžům chutná. Zbožňují prakticky všechno s jemnými, šťavnatými listy.
Pořádají-li malí záškodníci na okrasných záhonech pravidelné hody, zkuste je obelstít tím, že do nich vysadíte jen odolné rostliny, tedy pro ně těžko poživatelné.
Poznáte je podle tuhých, chlupatých nebo silně aromatických listů, jaké mají např. čistec, kontryhel, rozchodníkovec či levandule s řebříčkem a pelyňkem. Nevšímají si ani kapradin a pryšců.