Byt, dům, zahrada

Rozměry a tvar trávníku závisí na velikosti a stylu naší zahrady: trávník s oblými okraji se hodí pro neformální uspořádání, zatímco rovné linie patří spíše do formálního stylu. Pokud plánujeme jen úzké pruhy trávy, měly by být násobkem šířky záběru sekačky. Sekání pak bude snazší a trávník bude mít nakonec rovnoměrnější konečnou úpravu. Je jedno, zda trávník pokládáme nebo ho založíme výsevem, ale vždy by měl být o něco větší než konečná plocha. Jakmile se ujme, můžeme totiž jeho okraje zaříznout, a dát mu tak definitivní podobu.

Před založením nového trávníku se musíme rozhodnout, zda položit drn nebo vysít trávu. Je pravda, že položením travního koberce dosáhneme okamžitého efektu, ale drn je velice drahý. Semeno trávy sice stojí méně, ale zase dlouho trvá, než trávník naroste. Vzhledem k tomu, že příprava země před položením travního koberce i před výsevem je stejná, zdá se, že rozhodnutí bude záležet na tom, jak dlouho chceme na trávník čekat.

Trávník je trvalou součástí zahrady, a proto je důležité půdu důkladně připravit a vyhnout se tak možným problémům v budoucnu. Přece nechceme neustále sledovat, jak roste plevel a bez ustání vyrovnávat hrbolatý povrch. Půdu musíme důkladně zrýt a dobře ji zkultivovat do hloubky, kam pronikají kořeny – a kořeny trávy pronikají překvapivě hluboko. Naprosto zásadním úkolem je odstranit všechny zbytky kořenů vytrvalého plevele. Celou plochu příštího trávníku zryjeme rýčem do hloubky alespoň 25 cm.

Pečlivě odstraníme všechny kořeny a plazivé oddenky plevelů. To můžeme udělat ručně současně při rytí, ale tam, kde je v zemi opravdu velké množství obtížného vytrvalého plevele, například přesličky, můžeme použít i herbicid na bázi glyfosátu (třeba Roundup), abychom se plevele úplně zbavili.

TIP: Ptáci ani nezobnou do semena trávy, které bylo ošetřeno nějakou pro ně nechutnou chemickou látkou. Mohou však křídly semínka přece jen rozfoukat dříve, než začnou klíčit. To je sice nepříjemné, ale tato náhodně vzniklá prázdná políčka snadno znovu osejeme.

Trávník pěstovaný ze semene může narůstat pomalu, ale pokud ho vysejeme v optimální době na jaře nebo na podzim, dosáhneme obvykle dobrého výsledku. Můžeme si rovněž vybrat takovou směs, která naší zahradě nejlépe vyhovuje. Nejlepší jsou travní směsi, v nichž jsou namíchány dva i více druhů trav, které spolu dobře rostou a dohromady vytvoří pravidelný a hustý pokryv. Jednotlivé druhy trav se obvykle liší způsobem růstu a alespoň jeden druh by měl být výběžkatý.

Množství použitého semene na jednotku plochy závisí na druhu travní směsi a zamýšleném způsobu užívání trávníku, musíme proto respektovat návod na balení.

TIP: Chceme-li mít hustší trávník za kratší dobu, vyséváme poněkud hustěji, než je doporučeno na balení.

1 Půdu důkladně zryjeme a rycími vidlemi rozbijeme slehlé hroudy, abychom zlepšili propustnost půdy. Povrch země urovnáme a asi dva týdny počkáme, aby se slehla. Pokud se objeví nějaký plevel, vykopeme ho motykou nebo na něj použijeme systémový herbicid na bázi glyfosátu (Roundup).

2 Povrch půdy důkladně uhrabeme. Vpravíme do ní základní dávku hnojiva v množství 150–200 g na m2.

3 Povrch půdy důkladně zpevníme. Můžeme to udělat tak, že ušlapeme zem krátkými krůčky s váhou přenesenou na paty. Půdu znovu uhrabeme a odstraníme veškeré kameny.

4 Chceme-li trávu vysít stejnoměrně, vezmeme kolíky s provázkem a rozdělíme si osevní plochu na metry čtvereční. Odvážíme si dávku travního semene, která připadá na jeden metr čtvereční. Dávku nasypeme do plastového kelímku a množství si na povrchu označíme čárkou. Tuto měrku pak můžeme používat už bez vážení.

5 Každý čtvereční metr pohodíme půlkou osevní dávky v jednom směru a druhou půlku ve směru k němu kolmém.

6 Máme-li vše vyseto, celou plochu lehce přehrabeme, aby se semena dostala do půdy. Důkladně zalijeme.