Poslední desetiletí přinesla rapidní změny ve zdravotním stavu dospívajících ve všech rozvinutých zemích. Na tento posun upozorňují odborníci na problematiku dospívajících již od 80. let minulého století. Hlavním důvodem nemocnosti i úmrtnosti v období adolescence je tzv. syndrom rizikového chování v dospívání.
___
Jaké problémy tento syndrom s sebou přináší? Dospívání je celosvětově definováno jako přechodné období mezi dětstvím a dospělostí, kde jde především o zrání v oblasti tělesné a pohlavní a o hledání identity vlastní osobnosti. Experimentování s riziky je tomuto období vlastní, většinou je přechodné a nepřekračuje míru, která z něho činí chování problémové.
Je v současnosti hlavní příčinou úmrtnosti v tomto věku a kromě dopadu na životy jednotlivců je i jeho aktuální prevence a léčba značnou ekonomickou zátěží pro společnost. Světová zdravotnická organizace v posledních desetiletích stanovila dospívající jako samostatnou rizikovou populační skupinu.
Tři hlavní oblasti rizikového chování
Mezi nejrizikovější oblasti patří užívání návykových látek, negativní jevy v oblasti psychosociální (sociální nepřizpůsobivost v užším slova smyslu) a poruchy reprodukčního zdraví. Je prokázáno, že jevy těchto tří oblastí se u naprosté většiny dospívajících vzájemně kombinují, usnadňují vzájemně svůj vznik a mají do značné míry společné nebo podobné příčiny – společné rizikové i ochranné faktory. Velmi často je rizikové chování vzhledem k osobnostnímu vývoji jedince účelové a vlastně v tomto smyslu funkční. Pomáhá řešit současnou osobnostní nesnáz (zvýšit své sebevědomí, sebedůvěru, zapojit se do skupiny vrstevníků apod.). Tento aspekt však nijak nesnižuje nebezpečí následků.
Nadměrné užívání návykových látek
Celkově je ve světě i u nás patrný nepříznivý trend posouvání konzumace těchto látek do nižšího věku a dívčí populace.
Nikotinizmus
Podle nedávného výzkumu pravidelně kouřilo cigarety 40,2 % pražských studentů středních škol a učňů, přestože věděli o riziku vzniku rakoviny plic. Nejčastěji začínali
ve čtrnácti letech. Denně kouří 25 % 16letých středoškoláků, z čehož 8 % jsou silní kuřáci nad 11 cigaret denně.
ve čtrnácti letech. Denně kouří 25 % 16letých středoškoláků, z čehož 8 % jsou silní kuřáci nad 11 cigaret denně.
Alkohol
V roce 2007 pilo podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice nadměrné dávky alkoholu (více než 3x v posledním měsíci) 20 % studentů
a destiláty v posledním měsíci pilo opakovaně 12,3 % šestnáctiletých!
a destiláty v posledním měsíci pilo opakovaně 12,3 % šestnáctiletých!
Ilegální drogy
V dospívání je začátek jejich užívání nejčastěji aktivitou primárně motivovanou sociálně, kvůli společnosti vrstevníků. V prvním stádiu nikdy neužívalo 71-81 % experimentujících drogy o samotě. Zde se také drogou spíše chlubí. V dalším stádiu užívání už „berou“ drogu kvůli ní samé. Následuje stádium problémového užívání – tzv. stadium dvojí identity, kde dospívající má v sobě jak prodrogový, tak protidrogový program. O části problémových uživatelů máme již přesné informace, jde o registrované uživatele, kteří pro problém s drogou navštívili nějaké protidrogové pracoviště. Do posledního stádia – závislosti – dospěje přibližně 3-7 % z pravidelně experimentujících. Nebezpečí marihuany je obecně podceňováno, především mládeží. Kromě potíží somatických a psychických, které u části uživatelů působí, je nebezpečná u dospívajících na hranici psychické dekompenzace. V České republice mělo v roce 2007 zkušenost s marihuanou 46 % 16letých středoškoláků.
Negativní jevy v oblasti psychosociální
Do této oblasti patří především poruchy chování, agresivita až delikvence a kriminalita, ale i sebepoškozování a sebevražedné chování. U kriminality mládeže tvoří méně a středně vážná majetková trestná činnost přibližně 80 %, mladí lidé se jí dopouštějí nejčastěji
ve skupinách. Podíl mladistvých mezi odsouzenými činil na konci 90. let kolem 10 %. Úrazy v souvislosti s rizikovým chováním jsou nejčastěji dopravní (riskantní jízda, vliv alkoholu a drog), ale i při sportu a ve škole – v souvislosti s násilím. V rozsáhlém výzkumu v posledních letech bylo prokázáno, že brutalita se v České republice stupňuje a agrese se posouvá do stále nižšího věku a do dívčí populace. U dorostu je významně vyšší úrazovost u mládeže učňovské.
ve skupinách. Podíl mladistvých mezi odsouzenými činil na konci 90. let kolem 10 %. Úrazy v souvislosti s rizikovým chováním jsou nejčastěji dopravní (riskantní jízda, vliv alkoholu a drog), ale i při sportu a ve škole – v souvislosti s násilím. V rozsáhlém výzkumu v posledních letech bylo prokázáno, že brutalita se v České republice stupňuje a agrese se posouvá do stále nižšího věku a do dívčí populace. U dorostu je významně vyšší úrazovost u mládeže učňovské.
Poruchy reprodukčního zdraví v dospívání
Kombinace mnoha faktorů tlačí v současnosti mladé lidi, aby začali sexuálně žít velmi časně – se závažnými důsledky pro jejich psychologické, fyzické i sociální zdraví. S předčasným pohlavním životem je ve větší míře spojené střídání partnerů, což se projevuje ve vyšším výskytu pohlavně přenosných infekcí a nechtěných těhotenství. Podle rozsáhlé dlouhodobé studie Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě se v letech 1970-1988 téměř zdvojnásobil počet 15-19letých dívek, které již měly pohlavní styky. Populační skupina 15-24 je celosvětově skupinou s největším výskytem pohlavních chorob. Ve skupině 15-19letých jsou více postiženy sexuálně přenosnými chorobami dívky pro jejich větší zranitelnost. Velká část nemocných HIV/AIDS se nakazí právě v adolescenci. Ochrana proti pohlavním nemocem a používání antikoncepce v dospívání je přitom často záležitostí nesnadnou a selhává častěji než v dospělosti. Podle výzkumu naší 16-18leté učňovské mládeže udalo pohlavní styky s více partnery asi 38 % dívek a 64 % hochů.
Rizikové a ochranné faktory při vývoji syndromu rizikového chování v dospívání
Individuální faktory
Ohroženi jsou především zanedbávané a zneužívané děti, lidé s malou sebedůvěrou, sebeúctou, sklonem k riskování a nezaměstnaní. Naopak ochranným faktorem je vysoká inteligence, zapojení do „pozitivní“ skupiny vrstevníků, oceňování vzdělání a zdraví a schopnost sebekontroly.
Rodinné faktory
Mezi rizikové faktory patří významná ztráta v rodině (včetně rozkolu a zavržení svým rodičem), chronicky nemocní rodiče (tělesně nebo duševně, včetně závislosti na návykových látkách), příliš autoritativní rodiče, nedostatek komunikace, příliš benevolentní rodiče či nefunkční rodina.
Ochrannými faktory jsou naopak dobré vztahy v rodině, neautoritativní podpora dospívajícího (a jeho přijímání takového, jaký je) nebo nepřítomnost rozporu mezi hodnotami rodiny a vrstevníků.
Ochrannými faktory jsou naopak dobré vztahy v rodině, neautoritativní podpora dospívajícího (a jeho přijímání takového, jaký je) nebo nepřítomnost rozporu mezi hodnotami rodiny a vrstevníků.
Společenské faktory
Rizikovými faktory jsou chudoba, příležitost k nelegálním činnostem a glorifikace rizikového a negativního chování v médiích
Mezi ochranné faktory patří kvalitní školy, pozitivní vzory ve společnosti, obecně malá tolerance k negativním sociálním jevům a přísné zákony o zbraních a drogách.
Pokud jde o socioekonomický status rodiny, chudoba je rizikem, ale neznamená nutně vždy vysoké riziko. V mnohých ohledech jsou minimálně stejně rizikoví dospívající nejvyšších sociálních tříd (především v konzumaci drog a jiných návykových látek), kde bývá též nízký rodičovský dohled. Nejméně riziková je střední sociální třída.
Mezi ochranné faktory patří kvalitní školy, pozitivní vzory ve společnosti, obecně malá tolerance k negativním sociálním jevům a přísné zákony o zbraních a drogách.
Pokud jde o socioekonomický status rodiny, chudoba je rizikem, ale neznamená nutně vždy vysoké riziko. V mnohých ohledech jsou minimálně stejně rizikoví dospívající nejvyšších sociálních tříd (především v konzumaci drog a jiných návykových látek), kde bývá též nízký rodičovský dohled. Nejméně riziková je střední sociální třída.
Prevence
Docílit zřeknutí se již rozvinutého rizikového chování u dospívajícího je velmi nesnadné,
a proto má zásadní důležitost účinná prevence. Nejde tu jen o osvojení si celoživotního zdravého životního stylu (správná výživa, tělesný pohyb, režim dne, odmítnutí nikotinu aj.), jak je celé populaci předkládán a jehož osvojení právě v dětství a dospívání je důležité. Jde zde navíc – vlastně především – o vyvarování se rizikového chování během dospívání ve shora jmenovaných třech oblastech.
Nejúčinnější je prevence primární, jejímž cílem je zabránit rozvinutí syndromu rizikového chování dospívajících. Spočívá, jak známo, především v pozitivní citovém, hodnotovém a sociálním formování dítěte v rodině.
a proto má zásadní důležitost účinná prevence. Nejde tu jen o osvojení si celoživotního zdravého životního stylu (správná výživa, tělesný pohyb, režim dne, odmítnutí nikotinu aj.), jak je celé populaci předkládán a jehož osvojení právě v dětství a dospívání je důležité. Jde zde navíc – vlastně především – o vyvarování se rizikového chování během dospívání ve shora jmenovaných třech oblastech.
Nejúčinnější je prevence primární, jejímž cílem je zabránit rozvinutí syndromu rizikového chování dospívajících. Spočívá, jak známo, především v pozitivní citovém, hodnotovém a sociálním formování dítěte v rodině.
Vývoj ovšem v dospívání pokračuje a také v této fázi je třeba, aby byly naplněny základní potřeby dospívajícího: tvorba vlastní identity – osobnostní i sociální, potřeba jeho společenského uplatnění a společenské hodnoty především mezi vrstevníky. Hledáním si mladý člověk musí projít sám, ale potřebuje při tom nenápadnou a neautoritativní podporu a spolehlivé lidské vztahy. Ukazuje se však, že i obecné, etické a sociální normy společnosti s rozvojem syndromu rizikového chování
v dospívání úzce souvisejí.
Zdroj:
MUDr. Pavel Kabíček, CSc.
vedoucí Subkatedry dorostového lékařství IPVZ, Praha