Hračka představuje jeden ze stavebních kamenů při formování budoucnosti dítěte. Stimuluje jeho vývoj a poznávání světa. Moudří rodiče při výběru hraček nehledí jenom na na užitečnost a zábavu. Nepřehánějí to ani s množstvím. Stejně jako autorka článku nejsme proti hračkám. Jde nám o zájem dětí. Proto uvádíme několik výhod, které děti získají, je-li množství jejich hraček rozumně omezeno.
___
___
1. Pomáhá to dětem myslet tvůrčím způsobem
Příliš velké množství hraček dětem brání zapojit představivost. V Německu vyzkoušeli zajímavou věc. Na tři měsíce odstranili z jedné mateřské školky hračky. Na počátku sledovaného obdbí se děti otravovaly, záhy však dětská představivost nabyla vrchu a děti si začaly vymýšlet hry bez hraček.
2. Zvyšuje se soustředěnost dětí.
Je-li v životě dítěte příliš mnoho hraček, je pro ně obtížné soustředit pozornost na něco jednotlivého. Přestává si hraček vážit, protože ví, že kdyby něco, má ještě spoustu dalších možností…
3. Děti se učí rychleji a snáz navazovat vztahy.
Děti, které mají méně hraček, jsou v navazování vztahů s jinými dětmi i dospělými mnohem úspěšnější. V rozmluvě se učí dávat a přijímat. Výzkumy spojují možné budoucí úspěchy dítěte ve vědecké oblasti právě s jeho schopností navazovat přátelské vztahy v dětství.
4. Děti se učí vážit si toho, co mají.
Má-li dítě příliš mnoho hraček, přestává se o ně starat. Neváží si jich, protože ví, že kdyby se náhodou něco rozbilo, okamžitě se mu dostane náhrady. Pokud vaše děti často rozbíjejí hračky, podstatnou část z nich odeberte. Děti brzo pochopí, jak s čím zacházet.
5. Čím méně hraček, tím větší zájem o čtení, psaní a umění.
Menší množství hraček dovolí dětem věnovat se víc knížkám, hudbě nebo kreslení. Láska k umění je přivede ke schopnosti poznávat to, co je krásné.
6. Rozvíjí se dětská vynalézavost.
Ve škole se děti obvykle odpovědi nedozvídají jenom tak – musejí je najít s pomocí poskytnutých nástrojů. Stejný princip bychom měli uplatňovat i při zábavě a ve hře. Menší množství hraček nutí děti být vynalézavější při uplatnění toho, co mají k dispozici. A vynalézavost je schopnost s neomezeným potenciálem.
7. Děti se mezi sebou méně hádají.
Může to vypadat nelogicky. Mnozí rodiče jsou přesvědčeni, že čím více hraček, tím méně dětských pranic. Jenomže nejčastěji je tomu právě naopak. Pokaždé, když dítěti dáváme novou hračku, dáváme mu zároveň důvod k „upevnění“ vlastní obrany vůči ostatním. Sourozenci s malým množstvím hraček se musejí naopak dělit, vycházet spolu a spolupracovat.
8. Děti se učí vytrvalosti.
Děti s velkým množstvím hraček se obvykle snadno vzdávají. Pokud se jim do rukou dostane hračka, s níž si nevědí rady, neumějí ji ovládat, určitě si rychle najdou náhradu v jiné, jednodušší. Je-li hraček málo, učí to děti houževnatosti, trpělivosti a rozhodnosti.
9. Budou méně sobecké.
Děti, jimž se dostává všeho, co si zamanou, jsou přesvědčeny, že to tak má být a bude to tak vždycky. To je však názor, který je může rychle přivést k nesprávnému způsobu života a někdy přímo na scestí.
10. Vzniká prostor pro lásku k přírodě a sportu.
Němá-li dítě doma rovnou celé hračkářství, táhne ho to víc ven a do přírody. Stejně tak spíše inklinuje ke sportu. Obojí je jistější cestou ke štěstí i ke zdraví.
11. Dítě se naučí hledat spokojenost také jinde, než jenom v hračkářství.
Opravdovou životní radost a spokojenost nekoupíme v obchodě. Děti přesvědčené, že jejich štěstí je spojeno s nějakými nákupy, se tímto přesvědčením nakazily od svých rodičů. Daleko vhodnější je děti povzbuzovat, aby žily spokojeně a uměly se radovat z věcí, které se koupit nedají a mají přitom skutečný význam.
12. Udržet pořádek je snazší.
Máte-li děti, víte líp, než kdokoli jiný, že rozházené hračky mohou v bytě vytvořit naprostý chaos. Čím je hraček méně, tím snáze se udržují v pořádku a s nimi i celý byt.