Děti - chování, zdraví, různé

Když vaše malé dítě dostane rýmu, není potřeba propadat panice. Vždyťje to nejčastější dětská nemoc virového původu. Nad typickými příznaky však nesmíte mávnout rukou. Infekce se totiž často šíří do dolních partií dýchacích cest, což vede k zánětu průdušek, a někdy dokonce k zápalu plic. Rýma je navíc i častou příčinou bolestivého zánětu středního ucha, zvláště pokud dítě málo smrká.

Ovšem i bez těchto komplikací znepříjemňuje rýma především velmi malým dětem život víc, než si my dospělí umíme představit. Novorozenec totiž vnímá svět kolem sebe zejména prostřednictvím čichu a chuti. Zvláště čich mu pomáhá orientovat se v okolí: už týden po narození rozpozná nejen vůni mateřského mléka, ale dokáže bezpečně poznat vůni své matky. Kojenci navíc ještě neumějí dobře dýchat ústy. Pokud k tomu jsou ucpaným nosem donuceni, mají v důsledku toho povrchní a nekvalitní spánek. Dítě navíc zažívá obtíže při kojení i sání z lahve. Když je přisáté k prsu, potřebuje dýchat nosem. A pokud jej má ucpaný, musí neustále přerušovat kojení a snaží se v přestávkách nadechnout ústy. To může vést ke snížení příjmu tekutin a problémům s příjmem potravy, což ohrožuje zdravotní stav dítěte, jehož organismus je pak méně schopný bránit se infekcím.

Pokud vaše malé dítě trpí rýmou, měli byste především zajistit průchodnost jeho nosu odsáváním hlenů. Výběr odsávaček je veliký a záleží jen na vás, kolik jste do ní ochotni investovat. Klasické balónové odsávačky lze pořídit v lékárnách přibližně za třicet korun. Podobnou částku stojí i ústní odsávačky, ale u těch je riziko, že virus se přenese i na vás. Přibližně 300 Kč stojí odsávačky, které se připojují na domácí vysavač. Dokážou vyvinout větší podtlak, než lze dosáhnout ústy či balónkem, takže je celý obsah hlenů odsán důkladněji. A protože při tomto způsobu nedochází ke kontaktu s ústy rodiče, podstatně se snižuje riziko vzájemné infekce. Na trhu existují už i odsávačky hlenů na baterie. U těch ovšem sáhnete do kapsy hlouběji, stojí totiž přes 1000 Kč. Účinnost je přibližně stejná jako u odsávaček připojitelných na vysavač, ale jsou podstatně tišší.

Zabírají také nosní kapky. V lékárnách si můžete vybírat z mnoha druhů. Volte kapky, které jsou přímo určeny na dětskou rýmu, nebo se poraďte s lékárníkem, zda vámi užívané nosní kapky jsou vhodné i pro děti. Dobrou volbou při boji s rýmou jsou izotonické roztoky, které svojí koncentrací odpovídají iontům tělních tekutin, a tudíž nezpůsobují vysušování sliznic ani ucpávání nosu. Tyto roztoky lze používat i jako prevenci - jejich rozumné dlouhodobé užívání nezpůsobuje nežádoucí účinky, jako je tomu u některých nosních kapek.
Pokud dětskou rýmu doprovází teplota, je na její snížení vhodné používat léky či sirupy, ale nezapomeňte si ohlídat, že jsou vhodné pro děti - některé tyto medikamenty mohou užívat jen dospělí. Ohlídejte také dostatečný příjem tekutin a zároveň dětem omezte podávání mléka a mléčných výrobků.

Dětské rýmě se dá předejít také důslednou prevencí. Důležitým opatřením v prevenci infekcí dýchacích cest je kojení, protože mateřské mléko přenáší obranné látky, které omezují množení virů, a také specifické protilátky proti mikrobům, s nimiž se matka dítěte setkává.
Snažte se také omezit kontakty novorozenců a malých kojenců s nemocnými osobami včetně těch, které mají slabou rýmu. Pokud možno nepobývejte s dítětem v prostředí, kde se pohybuje hodně lidí. Čím větší koncentrace cizích osob, tím větší hrozba virové nákazy.

Důležitá je také správná vlhkost vzduchu v pokoji dítěte. Nízká vlhkost vede k vysychání nostní sliznice, nadměrná naopak k přemnožení plísní a roztočů, jež poškozují sliznici svými agresivními enzymy, nemluvě o jejich obrovském alergenním potenciálu. Zvlhčování vzduchu je obzvlášť důležité v suchém prostředí panelových domů a také u dětí s alergiemi.
Rýmě předejdete také přiměřeným - a pozvolným - otužováním dítěte. Nejlepšíje používat zpočátku mokrou žínku, houbu nebo vlhký ručník a postupně přidávat rozsah omývaných částí těla. Začněte například namáčením rukou, přejděte ke krku, hrudníku, břichu, zádům a postupně i ke zbývajícím částem těla. Až si dětské tělo zvykne na omývání, můžete přejít k polévání nebo sprchování. Provádějte otužování po ránu, protože dítě je z postýlky dobře prohřáté. Voda by měla mít zpočátku teplotu kolem třiceti stupňů - postupně ji snižujte vždy po pár dnech o jeden stupeň až na teplotu mezi patnácti a dvaceti stupni.