Koukáte celý život na fotky Provence a říkáte si, jak je tam krásně. A jednoho dne dostanete ten šíleně úžasný nápad, že vemete auto a pojedete se tam podívat na ta krásná levandulová pole osobně. Pak čtvrt roku plánujete kudy kam autem a bůkujete ubytování. A ladíte, vymýšlíte, promýšlíte - abyste si to jednak co nejvíce užili a aby vás něco nepříjemně nepřekvapilo. Nu ... a je to tu. Den D (pro nás 1.7.2016) přišel. Zazvoní budík, vyčistit zuby, nasnídat, naházet kufry a jede se :) Tak nějak naše story začala ;)
___
___
Fáze rohodnutí
Jestli jste se rozhodli, že jedete, udělali jste dobře. V provensálském regionu je opravdu nádherně a budete na to vzpomínat (v dobrém) celý život. Doporučujeme plánovat už 3 měsíce předem a v první řadě řešit ubytování. Kdo zaváhá, má pak k výběru jen ta nejdražší ubytování. Takže bůkovat bydlení už v zimě je výhodou. Některá ubytování vyžadují zálohu, některá celou částku za ubytování a některá nechtějí žádné peníze předem. My jsme bůkovali přes Trivago (booking.com), ale doporučujeme přes booking.com jen vybrat ubytování a pak se domluvit na ceně mimo booking.com (může vám to ušetřit i cca. 500 Kč/den).
A tím se dostáváme k penězům. Celkové náklady na 1 osobu za cestu, ubytování, vstupy na různá místa na výletech a jídlo jsou kolem 15.000-20.000 Kč. Nejvíce peněz se dá určitě ušetřit na jídle (vizte níže) a cestě (využití dálnice vs. lokální silnice).
Bez kvalitního auta a GPS navigace nevyjíždějte
V létě jet bez klimatizace a kvalitního auta nedoporučujeme. Měli byste mít dobře vybavené a na cestu připravené auto, kdy je GPS navigace téměr nutností. Předem si zjistěte GPS pozice základních bodů a nespoléhejte se, že např. ubytování najdete bez problémů. Nemusí to tak být. Některé ulice jsou dlouhé a pokud budete hledat něco konkrétního malého v cizím státě, mohli byste to hledat i hodiny ;) (s ohledem na vaše jazykové znalosti).
GPS navigaci si zaktualizujte, aby měla nejnovější mapy, ve kterých budou nové silnice, dálnice, kruhové objezdy ad. My jsme jezdili s GPS navigací TomTom a pokud pečlivě posloucháte pokyny navigace, vždy se dostanete do cíle. Někdy se ale stane, že GPS navigace zmatkuje a pro ty případy (nebo kdyby se GPS navigace pokazila - třeba horkem v kabině auta) je určitě výhodou mít Euroatlas, ve kterém hlavní tahy silnic a dálnic vždy najdete.
Co si vzít s sebou
LÉKY - co se týče léků, vezměte si samozřejmě ty, které užíváte běžně (na tlak, cukrovku apod.). Z dalších léků si vezměte jen lék na teplotu a něco proti průjmu (např. živočišné uhlí). Ve větších městech jsou jak ambulance lékařů (i zvěrolékařů!), tak lékárny. Pokud tedy budete něco potřebovat akutně, snadno to získáte v lékárně. Alternativním řešením jsou bylinky (účinky bylin jsou přehledně popsané www.BylinkyProVsechny.cz). Nedoporučujeme brát s sebou na těch pár dní velké množství léků. Třeba i proto, že teplo jim nedělá dobře a mohlo by to mít vliv na jejich účinnost.
I když nemáte alergii, vezměte si lék na alergii (já jsem si myslel, že nejsem alergický na včelí bodnutí a 3 dny jsem měl ruku jako papuč ;) ).
Před cestou začněte vitaminovou kúru - denně si vezměte 1/2 nebo 1 tbl. multivitamínu. V autě při zapnuté klimatizaci je někdy těžké udržet zdraví v kondici (víme o čem mluvíme). Multivitamíny jezte i po dobu celé dovolené. Dostatečně pijte!
JÍDLO - záleží na tom, jestli se chcete komerčně stravovat v místě (restaurace) nebo jestli si chcete vařit sami. Pokud si budete vařit sami, suroviny snadno získáte v některém supermarketu v nějakém velkém provensálském městě. My jsme si vezli tyto potraviny (na cestu a vaření v místě): Malá marmeláda (na dovolené jsme ji snědli celou :) ), trvanlivé mléko, cukr, káva, konzerva tuňáka, pečivo (makovec, ořechovec, slané pečivo), sušenky, oříšky či rozinky, 3x1,5 l tekutin, pufovaný chléb, ovoce (jablka, banány apod.), piškoty, event. něco na pečivo (paštika apod.). Relativně trvanlivý je sýr, ale na dlouhé cesty to není ;)
Potraviny jako těstoviny, rýže, kečup, zelenina ad. jsme si samozřejmě koupili na místě. Je výhodou mít v penzionu vlastní kuchyňku nebo kuchyňský kout.
OSTATNÍ VĚCI - opalovací krém, sluneční brýle a obal na ně, z oblečení spodní prádlo, ponožky, trička, mikina, bunda do deště, náhradní kalhoty, náhradní boty, holicí strojek, dioptr. brýle a obal na ně, kontaktní čočky a roztok na ně, hřebínek, kapesníky - balíčky i celá krabice, zubní pasta a kartáček, mýdlo, ručník, šampon, toaletní papír (hodí se v autě), antibejby :) věci, pláštěnka, nabíječka na foťáky a telefony, USB kabel k mobilu/foťáku, čtečku SD karet, deka (hodí se do auta), pyžamo, plavky (v provensálských městech byly občas veřejné bazény), malá rychlovarná konvice (0,5-07 l), vitamíny, termoska - káva, studený džus; (pacáky, stan), 2x kompletní příbor, prací prášek, gumové rukavice (praní, drobné opravy auta), oční mast (klimatizace), MP3/MP4 přehrávač.
Notebook do Provence - ano nebo ne?
Toť otázka. My jsme ho původně nechtěli vůbec brát, abychom se oprostili a odpočinuli si od počítačové techniky s nulami a jedničkami. Nakonec jsme ale notebook vzali a byli jsme za to velmi rádi. Notebook nám dal možnost úpravy a následného sdílení fotek s přáteli a hlavně nám velmi pomohlo v dolaďování výtelů v jednotlivých dnech, kdy jsme si hledali kudy kam jet. Kam jet jsme měli vybráno už před odjezdem na dovolenou, ale doladění konkrétních cest jsme realizovali až večer před výletem.
Kudy autem do Provence
Jedna cesta je přes Německo, druhá cesta je přes Rakousko a Itálii. My jsme zvolili cestu přes Rakousko a Itálii. Znamenalo to zjistit si mnoho informací o tom, co dané státy vyžadují stran výbavy auta a dálničích poplatků.
RAKOUSKO - Rakouskem jsme projeli bez problémů. Specifikum je, že je nutné pořídit si dálniční známku na 10 dní (300 Kč) a nesmíte mít na čelním skle auta připevněnou černou skříňku (kameru do auta). Rakouskem se nám jelo dobře - bez zácpy a rakouští řičiči byli slušní a ohleduplní. V Rakousku není povinné denní svícení.
ITÁLIE - Když projedete Rakouskem, čeká vás úchvatný pohled na vysoké italské hory a krásná slunečnicová pole. V Itálii se používají mýtné brány, takže když vjíždíte na dálnici a vyjíždíte z ní, na začátku si vezmete tiket a na konci dálnice ho musíte vložit zpět do terminálu a zaplatit mýtné buď eury nebo platební kartou. Italští řidiči jsou mírně temperamentnější než rakouští řidiči. Na dálnicích nás překvapilo velké množství SOS pruhů - taková odpočívadla, která jsou na dálnicích cca. na každém kilometru. Takže pokud potřebujete zastavit, není to v zásadně problém. Jsou to ale SOS místa, takže to nepřehánějte ;) V Itálii není povinné denní svícení.
FRANCIE - Ve Francii můžete jet buď pro dálnici (ale platí se relativně vysoké mýtné kolem 8 euro za 100 km) nebo můžete jet po podélných silnicích (vedou podél dálnic). My jsme jeli částečně po dálnici (Itálie-Monako) a částečně po silnici (Monako-Sault). Ze Saultu jsme do Německa jeli zpočátku po silnici a později (v rámci úspory času) po dálnici. Francouzi nejsou moc ohleduplní řidiči a někdy dělají na dálnici divné věci :) I zde platí, že "Francouzi jsou sví". Ve Francii není povinné denní svícení.
NĚMECKO - Po dovolené v Provence jsme se vydali přes Německo do ČR. Na německých dálnicích se jede dobře - neomezená rychlost (s výjimkou některých úseků, kde je rychlost omezená na 120 km/hod.) a bez dálniční známky, super!
KDO CO PO VÁS NA SILNICI VYŽADUJE A CO SI DÁT JEŠTĚ DO AUTA? - V autě byste měli mít reflexní vestu pro celou osádku, rezervu (náhradní kolo) a Francie vyžaduje atestované alkoholtestery (z našeho pohledu naprosto vyhozené peníze). Německá města vyždují ekoplaketu (300 Kč, dávají se na STK). Znovu připomínáme, že v Rakousku nesmíte mít kameru do auta v autě (zákon na ochranu osobních údajů). V ostatních státech kameru do auta (černou skříňku) doporučujeme. Pokud budete mít incident na silnici, vždy bude jasné co se stalo a kdo udělal chybu.
Ve všech státech jezděte dle pravidel silničního provozu a respektujte všechny dopravní značky. Pokuty v zahraničí jsou nepoměrně vyšší než v ČR a mohou dosahovat i cca. 20.000 Kč (vím z vyprávění). Nezapomeňte si doplnit kapalinu do ostřikovače, zkontrolujte kompletnost autolékárničky, náhradní žárovky, atd. Do kufru si dejte okenu a čistou savou hadru (na přemývání oken). Zapište si někam telefonní číslo na asistenční službu pro případný odtah či vyproštění auta. Do auta si dejte drobné mince (zmrzlina apod.).
LPG na evropských silnicích výhodou, v Provence využijete benzin
Tak, tady bychom se rádi krátce pozastavili. Naše auto jezdí na LPG, což je super, protože 1 km vyjde cca. na 1 Kč. Je nezanedbatelné, jestli dáte za pohonné hmoty 2x tolik nebo ne.
V ČR LPG pumpu (to co vám "fučí" LPG do auta :) ) může obsluhovat jen pracovník stanice, v Rakousku, Francii a Německu si LPG tankujete do nádrže ("bomby") sami.
V Itálii jsme si nevšimli dobře skryté :) cedule "no self service" a jali se chytit pistole. Setkali jsme se s naštvaným výrazem pracovníka stanice. Bohužel jsme nevěděli, že v Itálii platí jiná pravidla než pro Rakousko, Francii a Německo.
Ceny LPG: co se týče cen, jsou ve všech výše uvedených zemích vcelku srovnatelné. V ČR, Rakousku a Německu natankujete nejlevněji, ve Francii a Itálii je LPG trošku dražší (ve Francii a Itálii je LPG označeno jako GPL).
V Provence je minimum LPG pump a pokud si chcete tuto oblast Francie projet, je nutno využít benzínu v nádrži. V Provence je hodně benzinových stanic, takže že byste zůstali "na suchu" někde mezi levandulovými poli bez benzinu je při normálním plánování téměr nemožné. Mimo provensálsko je LPG stanic ve všech státech dostatek.
Pojištění
Opět je to na vás, ale my jsme pojistili jak auto (asistenční služby - odtah, atd.), tak i sebe (zdraví). Možná díky tomu jsme byli celou dobu zdraví (až na jeden malý úraz - bodnutí levandulovou včelou při sbírání levandule) a s autem jsme neměli žádný problém. Jsem přesvědčen, že kdybysme pojištění nebyli, něco by se stalo. Takže kdo je připraven, není ohrožen ;)
Kde se ubytovat
Samozřejmě možnost kde se ubytovat necháváme na vás. My jsme Rakouskem jen projeli a ubytovali se v italském městě Noventa di Piave nedaleko Bibione. Je to skromné, malé a klidné městečko. Večer jsme si po něm udělali procházku.
Další den jsme jeli přes Itálii a ve Francii přespali ve vesničce La Turbie nad Monakem. V La Turbii byl krásný výhled na honosně bohaté Monako, kde byl dominantou přístav s krásnou velkou zaoceánskou lodí. Po přespání v La Turbii jsme se další den stavili přímo v Monaku a prošli si Oceánografické muzeum.
V Provence jsme bydleli 5 dní v městě Sault. Jde o krásné starodávné město plné kamenných domů, úzkých uliček. Ve středy bývá v Saultu trh, kde si můžete koupit lokální výrobky.
V Německu jsme bydleli 1 noc v městě Böblingen. Vzhledem k tomu, že jsme měli za sebou 11 hodin v autě (Sault-Böblingen), byli jsme vyčerpaní a město jsme si večer neprošli. Toužili jsme jen po odpočinku :)
Jídlo a stravování
Jak se budete stravovat necháme opět na vás. Pokud máte přebytek peněz, určitě můžete využít lokálních restaurací. Jsou opravdu všude - u každého penzionu nebo hotelu. Je to nejpohodlnější způsob jak se najíst.
My jsme volili stravování "po vlastní ose", takže jsme si část jídla vezli z ČR a pak jsme jídlo průběžně dokupovali ve velkých obchodech jednotlivých zemí.
Že byste bez restaurace v samotné Provence umřeli hlady je opět vyloučené. Ve velkých městech je vždy nějaký velký obchod s potravinami. V "našem" městě Saultu byl velký supermarket, kde jsme měli zdroj kvalitních a cenově dobře dostupných surovin.
V našem penzionu (paní majitelka penzion nazvala "cottage" - tedy chatou :), ale šlo o relativně velký kamenný dům) byla kuchyňka, takže jsme měli ledničku, sporák a plně vybavenou kuchyň s náčiním a nádobím. Bylo to super, protože jsme si uvařili těstoviny nebo rýži a jídla bylo fakt dost. Problém nebyl ani se snídaněmi (káva, lokální pečivo).
Počasí a cestování po Provence
Konečně tu!
Při příjezdu do Provence (kam jsme se dostali oklikou přes Rakousko a Itálii) jsme se zastavili na jednom odpočívadle, ušli několik kroků a našli naši první planou lenvaduli. Překvapilo nás to (v ČR to není obvyklé) a potěšilo nás to. Tím totiž oficiálně začalo celé naše putování po "levandulovém světě." Bylo to cestou mezi Monakem a Saultem - místem, které jsme si vybrali k bydlení. Mezi těmito dvěma místy neexistuje dálnice, a proto jsme se do místa prvního přespání dostali po krkolomných silničkách mezi horami. I tak jsme si zažili několik krásných výhledů z kopců. To byl však jen začátek, protože podobných výhledů jsme později zažili ještě mnoho. Obecně se dá říci, že Provence je místo pro romantiky. Nabízí totiž velké množství různých zdánlivě nekončících cestiček, které si užijete nejen přes den, kdy je tu většinou horko a spíše hledáte stín, ale i večer, protože jsou tu krásné západy Slunce. První západ Slunce jsme zažili hned první večer, protože jsme dorazili do cílového města Sault relativně pozdě.
Plánování cest
Do Provence si vezměte s sebou notebook. Je to velkou výhodou, protože ač si naplánujete co zde budete dělat a kde všude půjdete a pojedete, zdejší lidé vám doporučí další místa. Mít tedy digitální mapu je nespornou výhodou, protože si můžete jednotlivé lokace uspořádat tak, aby dávalo cestování smysl a nejezdili jste chaoticky z místa na místo.
Počasí
Asi každý má obavy, aby mu pobyt zde nepropršel. I my jsme se se zájmem dívali už v ČR na počasí ve Francii, ale nakonec jsme byli v pohodě, protože na tomto místě prší především večer a přes den je tu hezky. I to asi prospívá levandulím, které mají rády, když se přes den kopečky hlíny, ve kterých "bydlí" prohřejí sluncem a v noci ovlaží životodárným deštěm.
Levandulová pole
Co se týče políček s levandulemi, viděli jsme na nich nejen různé druhy levandulí, ale i různých velikostí a také různá políčka byla rozličně obhospodařována, takže na některých bylo prakticky nemožné vidět plevel, zatímco jiná byla zaplevelena různými bylinami (např. třezalkou ad.).
Jeden z velmi příjemných zážitků, ke kterým jsme se později opakovaně vraceli, bylo to, když jsme jeli po silnici a ve velkém nákladním autě před námi byla plná korba levandulových květů. Vůně byla naprosto ohromující a moc jsme si přáli, aby nám tato vůně, která do auta pronikla, vydržela co možná nejdéle.
Navštívená místa
Jak jsem psal výše, některá místa k navštívení jsme si vybrali již v ČR přes Internet, jiná jsme si vybrali na doporučení zdejších "osadníků".
VIDEO S NAŠIMI FOTOGRAFIEMI Z PROVENCE ZDE.
První město, ve kterém jsme se byli ještě před ubytováním podívat bylo Castellane - místo, kterým protéká řeka Verdon, na kopci se tyčí kaple Chapelle Notre Dame du Roc. Pokud byste se na ni chtěli podívat, je nutné si najít alespoň hodinu na vyjití a sejítí poměrně příkrého kopce. V městě samotém byl krásný kostel Svatého Viktora. Šlo o turisticky poměrně vytížené místo s dobrou dostupností občerstvení a všimli jsme si také, že je zde veřejný bazén. Jak jsem již uváděl, hlavní naše "centrála" bylo městečko Sault. Zde jsme bydleli v jednom soukromém rodinném penzionu. Výběr tohoto místa byl správnou volbou, protože je zde vše dostupné - pošta, supermarket, řada obchůdků a ve středy zde bývají trhy se vším zbožím, na které si vzpomenete (potraviny, oblečení, keramika, levandulové výrobky - polštářky, mýdla, esenciální oleje, medy ad.). Navíc je Sault (hned s městem Apt) situován do centra metropole a proto lze právě odtud podnikat řadu výletů. V Saultu je řada kavárniček, ve kterých si můžete ve městě odpočinout. Některé nabízí pohled z města směrem dolů do údolí. Moc příjemné jsou procházky v tomto údolí. Večer, když je chládek si je můžete opravdu užít. Při jedné takové procházce jsme objevili medařství, ve kterém se vyrábí vynikající levandulový med. Jmenuje se Miellerie du Val de Sault au pays du Mont ventoux.
Asi každý bylinkář zná Simonu Tancerovou z pořadu Kouzelné bylinky ČT, i ona Sault prakticky každý rok navštěvuje. Na rozdíl od nás se však vydává více na jih, zatímco my jsme cestovali spíše západně. Dalším navštíveným místem bylo Simiane la rotonde, ve kterém jsme si prohlédli zdejší rotundu a pak vyšli spíše náhodou (aneb znáte ten pocit, když cítíte, že máte někam jít a prostě tam jdete? :) ) na kopeček nad rotundou ke kapličce Notre-Dame da Pitie (43°58'56.6"N 5°33'27.3"E). Šli jsme tam původně jen tak a nakonec to bylo místo, které nás opravdu očarovalo. Natrhali jsme si tu první snítky levandule pro naše známé, viděli zde bylinky a ještě si užili výhled. Dalším místě byla zahrada Abbey de Valsaintes. Jde o poměrně odlehlé místo, které bychom bez GPS navigace našli poměrně obtížně. U zahrady je velké parkoviště, na kterém jsme zažili vtipnou chvilku. V Provence se pohybuje relativně málo Čechů. Jsou tam hlavně Italové a Němci. Automaticky jsme proto zdravili "bon jour". Jaké bylo naše překvapení, když jsme slyšeli od mladé maminky, která vystupovala z auta vedle nás české "dobrý den" :) Samozřejmě jsme prohodili několik slov o našich i jejich zážitcích a pak se vydali do zahrady samotné. Překvapilo nás trošku, že obsluha zahrady neumí anglicky, ale zase takový šok to nebyl. Francouzi prostě jsou takoví, jsou sví, což jsme pochopili za několik dní pobytu ve Francii samotné. Zahrada je situována na kopci, kdy vstup do ní je na nejvyšším místě a pak sestupujete "po patrech" po kopci dolů. Na zahradě se pěstuje asi 400 druhů růží, které zde kvetou hlavně brzy na jaře. My jsme zahradou procházeli v červenci, a proto jsme si jejich květů moc neužili. Viděli jsme zde však mnoho druhů levandule, potkali krásnou velkou zelenou ještěrku a také nás zaujala opravdu velmi hezká klidná kaple - jedna z nejhezčích, které jsme v provensálsku vůbec viděli. Dalším námi navštíveným místem byl Banon - starodávná do výšky situovaná vesnička opět s krásnými výhledy a uličkami. Na vrcholku Banonu jsme se chtěli podívat na zříceninu, která je zde umístěna, ale bohužel jsme zjistili, že jde o soukromou osobou odkoupenou stavbu. V okolí zříceniny jsme si alespoň sedli na lavičku a dívali se do dálek. V převážně zemědělské vesničce Ferrasiéres jsme se zastavili jen na chvíli. Čím nás toto místo zaujalo bylo, že hned vedle jsme našli levandulové pole, kde jsme viděli snad nejhezčí barvu levandulí na jednom z políček u silnice. Na těchto políčkách jsme objevili také kamenné stavbičky, ve kterých rolníci kdysi odpočívávali ve chvílích veder při práci na poli. Dalším námi navštíveným místem byl Aulan. Bylo velkým zážitkem se k Aulanu dostat, protože k němu vedou tenké cestičky, které se směrem k cíli (a se stoupající nadmořskou výškou) stále zužují. Na vrcholu Aulanu je malý udržovaný a zpřístupněný zámek, pod Aulanem potůček (ve kterém jsme se ovlažili) a naproti zámečku je malý, trošku tajuplný hřbitov, na kterém je jen asi 15 hrobů. Zajímavostí je, že u tohoto hřbitova jsme našli největší jitrocel kopinatý, který jsme v životě viděli. Poslednim místem, kde jsme se chtěli podívat byla vesnička Monieux. Vesnička samotná nebyla ničím zajímavá. K ní vedoucí silnice v záhybu měla levandulové pole se stromem uprostřed. Je to místo hojně navštěvované turisty, kteří si to zde s oblibou fotografují. Pod Monieux je malý rybník, u kterého si můžete odpočinout nebo zde pobýt několik dní v karavanu. Na spodní silnici mezi Monieux a Saultem jsou u dřevěných zátaras silnice krásné výhledy, které je možné si vyfotit. Tím naše putování po Provence skončilo. Poslední místo, které jsme chtěli vidět, ale nakonec jsme to již nestihli byla 1912 metrů vysoká hora Mont Ventoux, na které se pořádá Tour de France. Nachází se v jihovýchodní části Provensálských Alp přibližně 20 km severovýchodně od města Carpentras v departementu Vaucluse. Pokud se někdy ještě podíváme do provensálka, budeme tentokrát pro změnu v okolí města Apt a právě horu Mont ventoux určitě nevynecháme (s ohledem na skutečnost, že máme velmi rádi právě výhledy do údolí).
Peníze - hotovost nebo karta?
Dobrá zpráva je, že prakticky všude můžete zaplatit bankovní kartou. Je to super, protože nemusíte nosit hotovost. My jsme si před cestou nechali proměnit jen 150 euro. Pro naše účely by to bylo dostačující, ale pokud máte v plánu koupit nějaké lokální speciality v malých obchůdcích, tam karty neberou. Nám se to stalo např. při koupi levandulového medu, kdy jsme vydali poměrně hodně euro.
Doporučuji si zjistit, jestli Váš hotel nebo penzion přijímá bankovní karty. U hotelů je to asi zbytečné, ale lokální penziony to nemají jako samozřejmost (platilo to zrovna u našeho penzionu).
Velké hotovosti ale nevozte s sebou. Za výběr z bankomatu dáte poplatek v řádu desítek korun, takže se na bankomaty můžete spolehnout. A dobrá zpráva je, že v provensálsku jsou bankomaty v každém větším městě.
Češi v Provence? Celkem vzácnost. Domluvíte se francouzsky, italsky nebo německy
Tady se chvilku zastavím. Jazyková bariéra.
Udivilo nás, když jsme zjistili, že majitelka našeho penzionu (která ovládala francouzštinu, němčinu, angličtinu a italštinu) nevěděla kde je ČR a český jazyk připodobňovala k ruštině nebo polštině. Tak nějak jsme jí vysvětlili, že to není totéž. Jak jsme později pochopili, Francouzi jsou tak nějak prostě sví a o Českou republiku se moc nezajímají. Nemějme jim to za zlé, prostě jsou takoví ;)
Relativně překvapivé je, že jsme v provensálsku prakticky vůbec neslyšeli češtinu. Jen jednou jsme potkali karavan s českou SPZ a později vedle nás na parkovišti u zahrady Abbaye de Valsaintes zastavilo české auto. Toho jsme si nevšimli a opět začali "bon žůr", na čež bylo odpovězeno "dobrý den," což byl velký šok (který jsme pak rozhovořili o tom kdo jsme, odkud v ČR jsme a jak jsme se tam dostali ;) ).
"Francouzi mají rádi a uznávají jen svou řeč," bylo nám řečeno před cestou do Francie. Toto můžeme potvrdit. Jak jsem psal výše, Francouzi jsou tak nějak sví a uznávají hlavně francouzštinu. Pokud jste na tom stejně jako my a neumíte francouzsky, naučte se alespoň základní fráze - "bon žůr", "bon suár", "orevuár" a "mersíí". Výhodou je naučit se číslovky a základní příslovce (kde, kdy, kolik, atd.). Je vcelku trapas, když v obchodě ukazujete čísla na prstech (stalo se nám to hned 2x). A jestli si myslíte, že v obchodech umí Francouzi anglicky, tak zdaleka ne všichni ;) Dokonce ani obsluha různých turisticky aktivních míst neumí anglicky, což nás hodně udivilo. Tak na to myslete.
Trhání levandule v Provence - ano nebo ne?
Živou levanduli je možné v provensálsku koupit (trhy a obchůdky), ale je nesmyslně drahá. Doporučujeme planou levanduli natrhat v přírodě (je jí všude na loukách a u cest hodně) a nebo se domluvit s nějakým lokálním farmářem, který vám nechá za nějaké euro natrhat si jí z jeho pole plný batoh. Vše je tedy o dohodě.
Využití levandule - med a esenciální olej kupte, květ či kytičku si dovezte
V provensálsku se z levandule vyrábí kosmetika (v podstatě jakákoliv na jakou si vzpomenete - mýdla, krémy ad.), léčebný levandulový olej, med apod.
Levandulový med doporučuji koupit přímo v provensálsku a dopravit domů (500 g medu kolem 8 euro), protože v ČR se špatně shání (a pravý provensálský med je u nás velmi drahý).
V Provence si nasbírejte levanduli do kytiček a také květ pro čaj, olej apod. Co se týče oleje, v provensálsku doporučuji koupit esenciální olej (je relativně drahý, ale těžko se získává, takže je cena opodstatněná), doma si pak můžete vyrobit vlastní olej z jiného oleje (naložením levandulového květu do olivového oleje).
Jak vyrobit levandulové produkty (levandulový olej, levandulový krém ad.) se dozvíte na webu www.BylinkyProVsechny.cz - konkrétně jaké účinky má levandule na lidský organismus se uvádí zde.