Jak vzniklo pořekadlo MÁM KLIKU, MÍT KLIKU
O pověru rozhodně nejde. Slovo klika má v češtině tři významy.
České slovo klika značí tyčovitý předmět zahnutý do pravého úhlu tak, že jím lze za využití páky snáze otáčet. Jde tedy nejen o kliku u dveří, ale třeba i o kliku na startování auta (u prvních automobilů) nebo i např. o klikový hřídel v motoru.
Druhým slovem je klika ve významu štěstí: Má to ale někdo kliku, povzdechneme si. Zde jde o výraz německý, cizí slovo Glück (štěstí) se připodobnilo známému výrazu klika a zajímavé rčení bylo na světě.
Bez zajímavosti není ani třetí podoba slova, a sice klika ve významu vzájemně se podporující skupina osob, nejčastěji v nějaké nekalé činnosti. Tento výraz pochází pro změnu z francouzského la clique se stejným významem.
Ve slově klika se tedy setkávají tři slova ze tří různých jazyků.