Právo a sebeobrana

Definice osamění v právu

Zákonná definice „osamělého“ rodiče (zaměstnance) je uvedena v ust. § 350 zákoníku práce, který říká, že: „Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou.“
Za „neprovdanou matku“ je považována každá žena mající dítě, která neuzavřela manželství s mužem, jehož otcovství bylo k dítěti již určeno nebo jehož otcovství k dítěti je pravděpodobné.

Rozdíly v čerpání mateřské

Od 1. 1. 2007 již nejsou rozdíly v čerpání mateřské dovolené u osaměle žijící ženy a u ženy žijící v partnerském svazku. Mateřská dovolená přísluší ženě v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Poskytuje se v rozsahu 28 týdnů (u žen, které porodily 2 nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů). Delší mateřská dovolená se do 31. 12. 2006 poskytovala i ženám žijícím osaměle, od této praxe se však ustoupilo. (Docházelo ke spekulacím, kde delší mateřskou dovolenou čerpaly ženy sice nesezdané, ale přesto žijící v partnerském svazku s otcem dítěte.)
V rámci mateřské a rodičovské dovolené se tedy již nedělají žádné rozdíly mezi osaměle žijícím rodičem a rodičem žijícím v partnerském svazku.

Nastupuje-li neprovdaná žena do porodnice, musí stejně jako ostatní ženy předložit občanský průkaz (cizinky pas) a prohlášení o jménu dítěte. Je-li to skutečně svobodná matka - tedy žena, která nemá pro své dítě otce, nebo tohoto otce nechce uvádět v rodném listu dítěte, postačí, je-li prohlášení o jméně podepsáno matkou dítěte, další doklady již nepředkládá. V případě, že neprovdaná žena chce, aby dítě mělo v rodném listě uvedeného otce, musí předložit - kromě výše uvedených dokladů - jednak doklad o určení otcovství a jednak dohodu o příjmení dítěte.

Otcovství lze v tomto případě určit i k nenarozenému dítěti tzv. souhlasným prohlášením učiněným na matričním úřadě, na stejném úřadě je sepsána i dohoda o příjmení dítěte. Je však třeba uvést, že ani skutečnost, že dítě nemá v rodném listě uvedeného otce, nebrání pozdějšímu určení otcovství, a to jak souhlasným prohlášením, tak soudním rozhodnutím. K určitým komplikacím může dojít, když matka otce dítěte zná, ale otec se k dítěti a jeho matce nehlásí. Zde může matka dítěte, případně Orgán sociálně právní ochrany dětí (bývalé OPD) podat po narození dítěte návrh na určení otcovství. S řízením o určení otcovství je spjato i řízení o výživě a výchově dítěte.

Neprovdaná matka má dle ust. § 95 zák. o rodině právo na určité finanční příspěvky od otce dítěte a není-li otcovství k dítěti určeno, i od muže, jehož otcovství k dítěti je pravděpodobné. V zásadě má právo na příspěvek na svou přiměřenou výživu po dobu dvou let a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím od otce dítěte, s nímž není sezdána, a od muže, jehož otcovství je pravděpodobné, má žena kromě již uvedených nároků i nárok na uhrazení nákladů potřebných k zajištění výživy dítěte po dobu, po niž by jí jako zaměstnankyni náležela mateřská dovolená. O těchto nárocích rozhoduje k návrhu ženy soud, těhotná žena může po muži, jehož otcovství je pravděpodobné, požadovat, aby potřebnou částku uhradil předem.

V zásadě má matka dítěte právo požadovat po otci dítěte příspěvek na těhotenské oblečení, vitamíny, na stravu, která je v tomto období náročnější na příjem živin, a to v takové výši, jaká by jí náležela v případě, že by s tímto mužem žila v manželství. Proti muži, jehož otcovství je pravděpodobné, může matka dítěte navíc požadovat i výživné na dítě a náklady spojené se zakoupením výbavičky. Tyto nároky je třeba uplatnit v rámci klasického civilního řízení, soud je návrhem žalobkyně - neprovdané matky vázán, (tzn., že nemůže přiznat vyšší částku, než jakou matka v žalobě požadovala, i když by na ni měla po provedení dokazování nárok). Bude-li matka dítěte požadovat příspěvek na výbavičku od otce dítěte (tedy po muži, jehož otcovství je již určeno), musí tak učinit v řízení opatrovnickém, tedy v řízení, v němž je řešena již konečná úprava výživného pro dítě. Zde soud není návrhem matky dítěte vázán a po svém uvážení může na základě předložených důkazů přiznat i vyšší částku.

Osaměle žijící rodiče pak mají určitá zvýhodnění i v rámci svého zaměstnaneckého vztahu. Zákoník práce osaměle žijícího rodiče zvýhodňuje při vysílání na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště a v případě přeložení. Ve srovnání s ostatními zaměstnanci pečujícími o nezletilé děti se mu poskytuje delší doba před odesláním na pracovní cestu a o přeložení musí on požádat. (Zaměstnanec žijící v páru musí vyslovit souhlas s vysláním na pracovní cestu, případně požádat o přeložení, pečuje-li o dítě do 8 let věku, osaměle žijící zaměstnanec musí vyslovit souhlas s takovouto pracovní cestou, či požádat o přeložení až do 15- ti let věku dítěte, o něž pečuje. Bez takovéhoto souhlasu nesmí být na pracovní cestu vyslán, bez žádosti nesmí být přeložen).