Dobré odpoledne, dnes je pátek 8.11.2024, svátek slaví Bohumír, zítra Bohdan.

Nevyzvednutá soudní obsílka nebo nepřevzetí doporučeného dopisu není řešením!

neprezvednuti_nevyzvednuti_soudni_obsilky_doporuceneho_dopisu.jpegPřijde nám lístek z pošty, že nám přišel doporučený dopis nebo dopis do vlastních rukou. Pokud si dopis nevyzvedneme, vůbec si tím nepomůžeme. Důvody popisuje níže uvedený článek.
___
___

Souhrn:

Fikce doručení znamená, že písemnost se považuje za doručenou desátým dnem úložní lhůty (na poště), i když si adresát písemnost nevyzvedl. Tím je dle zákona doručeno. Řízení tak lze provést i bez přítomnosti obviněného např. z přestupku.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, podle kterého se přestupky projednávají, pamatuje na situaci, kdy by se účastník řízení chtěl projednání věci vyhýbat tím, že nebude přebírat poštu. V § 24 tak zákon konstruuje takzvanou fikci doručení. To znamená, že dle zákona se na písemnost (třeba předvolání k ústnímu jednání či rozhodnutí o přestupku) pohlíží, jako by byla doručena, i když si ji adresát v úložní době nevyzvedl. V důsledku toho lze i celé řízení provést v nepřítomnosti obviněného z přestupku. Stejným způsobem lze provést ústní jednání, pokud si obviněný z přestupku písemnost vyzvedne, ale bez náležité omluvy a doložení důvodu nepřítomnosti se k ústnímu jednání nedostaví.

Nepřevzetí soudní obsílky nebo doporučeného dopisu je nerozum

Obecně nejhorší pozicí v rámci jakéhokoliv oficiálního dopisování (ať už je to soudní obsílka nebo třeba jen upozornění na neuhrazenou fakturu, na které nereflektujete), je pozice mrtvého brouka. Navíc si takovým jednáním nikdo nepomůže. Ke každé věci, která je projednávána ať už v rámci šetření policií nebo při soudním řízení má zúčastněný právo se vyjádřit, podat svědectví nebo výpověď. Pokud se tohoto práva zříká tímto nevhodným způsobem, ubližuje si.  Je potřeba myslet na to, že i když obsílka nebo jiná písemnost není doručena, soud může rozhodnout i bez jeho přítomnosti.

Kdy se považuje dopis za doručený? 

Problémy s efektivitou a spolehlivostí doručování soudních písemností mají zejména soudy prvního a druhého stupně. Novela občanského soudního řádu zavádí povinnou doručovací adresu, kterou si bude moci každý sám zvolit, nebo bude zjištěna z dostupných registrů, jako je centrální evidence obyvatel, obchodní rejstřík či živnostenský rejstřík. Nezastihne-li doručovatel adresáta, písemnost uloží a adresáta vyzve, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Pokud si adresát nevyzvedne zásilku, považuje se 10. den za den doručení. Pokud není v místě doručení poštovní schránka, vrací se písemnost soudu a ten ji vyvěsí na úřední desce. Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovaný dokument, považuje se dopis automaticky za doručený. 

Jak se bránit?

Soud na návrh účastníka rozhodne, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl s písemností z omluvitelného důvodu seznámit (např. nemoc nebo doložitelný pobyt v zahraničí). Tomuto účastníkovi bude také doručen výsledek soudu a bude tedy moci podat návrh na neúčinnost soudního řízení. Může tak učinit do 15 dnů ode dne, kdy se s předmětnou písemností skutečně seznámil, avšak nejpozději do 1 roku ode dne doručení.

Související odkazy: