Právo a sebeobrana

___

___

SMS linka Policie ČR pro neslyšící 

Bylo a je zřejmé, že slyšící nemohou nikdy zcela přesně chápat způsob myšlení neslyšících, jejich prožívání, vnímání podnětů, způsob komunikace,… Slyšící člověk zaznamenává řadu podnětů, aniž by o nich o přemýšlel, ponechává je přitom často bez povšimnutí, poněvadž je považuje za samozřejmé. Oproti tomu neslyšící se jimi musí zabývat, aby došel ke správnému závěru. Musíme si uvědomit, že tato specifická skupina občanů nežije na odděleném ostrově. Je součástí této společnosti. Navíc mnohdy stačí jeden jediný neopatrný krůček a dosud běžně slyšící občan se chtě nechtě zařadí právě mezi sluchově handicapované. A ať si to majoritní společnost chce či nechce připustit, obě skupiny mají často podobné zájmy, prožitky i problémy. Slyšící i neslyšící tvoří jeden celek.
Linku tísňového volání mohli až do roku 2006 plně využívat pouze slyšící občané. V okamžiku ohrožení života, zdraví, majetku potencionálním pachatelem, či při dopravní nehodě použili naprosto přirozeně telefonní přístroj a prostřednictvím toho snad nejznámějšího čísla – 158, se následně spojili s operačním střediskem toho kterého regionu. Operátor po přijetí oznámení vyhodnotil přijaté oznámení a na místo události poslal policejní hlídku. O tento kontakt byla neslyšící část společnosti až do tohoto roku ochuzena, a to i přesto, že v České republice je více než půl miliónu osob s poruchou sluchu. Přičemž podstatnou část této skupiny tvoří nedoslýchaví a ohluchlí. Tedy občané, kterým se zhoršil sluch, či o sluch přišli v průběhu života. Velká část občanů s poruchou sluchu komunikuje pouze znakovou řečí a část odezírá ze rtů.

Tato nemalá skupina občanů byla dá se říci diskriminována, společnost neumožnila neslyšícím občanům rovnocenné využívání linky tísňového volání 158. Neslyšící sice mohli v Praze používat fax, ale mnozí z nich neznali správné číselné spojení, jiní si nebyli jisti tím, co by mělo takové oznámení obsahovat. Další se obávali případného možného postižení, pokud by jejich oznámení bylo posouzeno, jako zneužívání linky tísňového volání. Často se tak dostávali v důsledku nedostatku informací do neřešitelné situace, kterou zvládali pouze prostřednictvím odborné pomoci, případně s pomocí tlumočníka do znakového jazyka. Pražští policisté se rozhodli, že pomohou neslyšícím najít východisko a přispějí k tomu, aby se tento stav od základu změnil.
Už na samém počátku budování projektu bylo zřejmé, že je třeba prolomit bariéru, která odděluje slyšící občany od neslyšících. Vybudovat vzájemnou komunikační síť a získat si důvěru těch, kteří jen obtížně chápou a přistupují na často nežádoucí změny v jejich životě. Bylo třeba počítat s tím, že zejména zcela
neslyšící občané mají značné problémy s komunikací a se slyšícími spoluobčany navazují kontakt velice obtížně. Obávají se odmítnutí, nepochopení a raději komunikují pouze se stejně či podobně handicapovanými ve své komunitě. Pokud musí jednat s úřady, s policisty, s lékaři, … využívají výhradně služeb tlumočníka, jehož prostřednictvím poté vyřizují své neodkladné záležitosti. I zde narážejí na neznalost slyšících, kteří neumí se sluchově handicapovanými komunikovat. Jejich přístup je neslyšícím velice nepříjemný, až ponižující. Také tento problém si příslušníci preventivně informační skupiny plně uvědomují. Vždyť důvěra občanů se tak těžce získává a velmi rychle a lehce se ztrácí.
Při přípravě nového projektu tísňové linky pro neslyšící policisté úzce spolupracovali s cílovou skupinou – s osobami s poruchou sluchu. Po vzájemných konzultacích bylo stanoveno, že komunikace mezi neslyšícími a policisty bude probíhat pomocí textových SMS zpráv.
Zástupci občanských organizací sdružující neslyšící poukázalimimo jiné i na to, že většina neslyšících bude potřebovat jistý metodický postup při využívání tohoto komunikačního systému. A to vzhledem k tomu, že značná část neslyšících má vzdělanostní úroveň na hranici pologramotnosti (schopnost číst, psát a porozumění psanému textu). I tuto připomínku policisté akceptovali. Aby bylo sníženo riziko možných omylů a nedorozumění, případného možného zneužití linky tísňového volání, policisté připravili nenáročný manuál. Ten jednoduchou formou neslyšící osobu navede, jak správně postupovat při zasílání textové zprávy SMS na policejní linku tísňového volání. Policisté samozřejmě počítají i s tím, že sluchově postižení neovládají plně český jazyk a vědí, že je pro ně mnohdy „ cizím jazykem“. Manuály pro neslyšící spoluobčany vyrobila Tiskárna MV a policisté preventivně informační skupiny Správy hlavního města Prahy P ČR je mají v současné době k dispozici a již je také poskytli neslyšícím při osobních jednáních v jednotlivých organizacích sdružující občany s poruchou sluchu, ve speciálních školách.
Po přijetí SMS zprávy operátorem linky tísňového volání je naprosto jasné, že se jedná o zprávu od osoby neslyšící a je také odpovídajícím způsobem zpracována. Tento systém je dalším zásadním zlomem v technických možnostech operačního střediska a důležitou pomůckou pro policisty pracující v terénu. Pokud budou totiž policejní hlídky informovány předem od operačního důstojníka o tom, že budou na místě události jednat s osobou neslyšící, zaujmou také přiměřený a adekvátní přístup.
Policisté při realizaci technického zázemí linky tísňového volání pro neslyšící požádali o spolupráci telekomunikační společnost T – mobile, která jim vyšla vstříc a stala se partnerem tohoto projektu. Za jejího přispění vzniklo telefonní mobilní číslo určené pouze pro tuto skupinu osob –
603 111 158.
V současné době Operační středisko Správy hlavního města Prahy P ČR přijímá tísňové SMS zprávy od handicapovaných osob, především neslyšících, nedoslýchavých, ale i hluchoněmých.
Původně pražský projekt přerostl záhy v projekt celorepublikový. Je tedy počítáno i s tím, že textovou zprávu může na linku tísňového volání zaslat také neslyšící osoba, která se momentálně nenachází v pražském regionu. Taková zpráva je zaznamenána, vyhodnocena a poté okamžitě předána kolegům dle místní příslušnosti. Přičemž časová prodleva se pohybuje řádově v několika minutách či vteřinách. V případě, že zpráva není úplná, nebo operátor linky tísňového volání potřebuje upřesnit informace, stejnou cestou, tedy SMS zprávou, kontaktuje odesílatele a požádá jej o doplnění zprávy.
Tato tísňová linka – 603 111 158 dává také prostor pro neslyšící zahraniční návštěvníky Prahy ale i dalších míst v ČR, aby touto cestou mohli požádat o pomoc příslušníky bezpečnostních složek.

Projekt tísňové linky pro neslyšící dosáhl nemalého úspěchu

Pražští policisté obdrželi za projekt tísňové linky pro neslyšící výroční cenu Mosty 2006 od Národní rady zdravotně postižených ČR za mimořádný čin, projekt, či akt ve prospěch občanů se zdravotním postižením.

Projekt "Jsme tu i pro vás."

Pražští policisté věří, že tato linka tísňového volání přispěje ke zvýšení pocitu bezpečnosti neslyšících spoluobčanů. A že spolupráce, která byla navázána při realizaci tohoto projektu zdaleka nekončí. Tísňová linka pro neslyšící byla takovým startovním můstkem. Policisté se zasazují o realizaci následného projektu s názvem: „Jsme tu i pro vás“.

Realizační tým tvořený policisty z Preventivně informační skupiny Správy hlavního města Prahy P ČR, strážníky Městské policie Praha ve spolupráci s tvůrčí skupinou vedenou panem režisérem Zdeňkem Všelichou v roce 2008 připravil za finanční podpory Ministerstva vnitra ČR a Magistrátu hlavního města Prahy filmově zpracované témata zaměřena na dílčí patologické jevy, se kterými se mohou i občané s poruchou sluchu ve svém životě setkat. Projekt je má varovat před různými nástrahami a zároveň poučit, jak se mají zachovat v případě, že se stanou obětí trestného činu (krádež, podvod, loupež). DVD snímek je také poučí, jak si mají počínat při jednání s příslušníky P ČR či obecní policie. Filmové zpracování projektu je simultánně tlumočeno do znakového jazyka a opatřeno také titulky. K DVD je připravena také knižní příloha.
Tento projekt není však určen pouze při neslyšící spoluobčany bude také nedílnou součástí profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních složek. Musíme totiž připustit, že i někteří příslušníci bezpečnostních složek dosud nevědí, jak mají správně k neslyšícím přistupovat. Jsou známy případy, kdy došlo vlivem špatně vyhodnocené situace k nedorozuměním – zakročující policista se například domníval, že jedná s osobou ovlivněnou alkoholem. Přitom se jednalo o osobu neslyšící, která neměla tušení, co je po ní policistou požadováno.
Realizační tým připravuje autorská promítání v klubech, které navštěvují neslyšící spoluobčané za přítomnosti některých specialistů ze Služby kriminální policie a vyšetřování.

Formulář ke stažení: ZDE

Zdroj informací: zde.