Nezařazené

Ptáte se na to, jakým způsobem se vyvíjí porodnost v České republice a kolik se rodí dětí? Zajímá vás, jaká je míra plodnosti, zda se děti rodí spíše provdaným (vdaným) nebo svobodným matkám a jaký je průměrný věk matek rodiček kolik je vícečetných porodů (dvojčata, trojčata, ...)? Potom pokračujte ve čtení této stránky.

V průběhu roku 2007 se v České republice živě narodilo 114,6 tisíce dětí, což bylo o 8,8 tisíce více než v roce předchozím a nejvíce od roku 1995, kdy počet živě narozených poprvé klesl pod sto tisíc. Tak vysoký meziroční růst byl zaznamenán naposledy v první polovině sedmdesátých let, během tzv. babyboomu Husákových dětí. Úroveň úhrnné plodnosti vloni stoupla na hodnotu 1,44 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku, a odpoutala se tak od hodnot ležících pod hranicí 1,3, která je považována za velmi nízkou úroveň (tzv. lowest-low fertility). Nejvíce přitom rostla úhrnná plodnost druhého pořadí, na 0,53 dětí na jednu ženu; u prvního pořadí činila 0,69 a u třetího a vyššího pořadí 0,22 dětí na ženu. V absolutních počtech tvořily přesně polovinu přírůstku děti druhého pořadí, kterých přibylo 4,4 tisíce, zbylé dvě čtvrtiny se dělí rovným dílem mezi děti prvního pořadí (2,2 tis.) a třetího a vyššího pořadí (také 2,2 tis.). Nárůst plodnosti druhého pořadí byl přitom zapříčiněn především tím, že své druhé dítě začaly plodit relativně silné populační ročníky žen 1975-1977. Nezanedbatelné jsou také počty dětí třetího a vyššího pořadí, jež se narodily ženám z generace 1973 a 1974.

Pokud srovnáme období 1991-1999 a období 1999-2007, nalezneme velké odlišnosti ve struktuře prvotního poklesu a následného zpětného růstu počtu narozených. V prvním období klesl počet narozených o téměř 40 tisíc (-39,9 tis.) a hlavními komponentami poklesu byly děti narozené v manželství (-45,6 tis.), prvního pořadí (-21,7 tis.) a ženám ve věku do 25ti let (-40,5 tis.); pokles byl nepatrně kompenzován růstem počtu  arozených mimo manželství (+5,7 tis.). Ve druhém období 1999-2007 (celkový nárůst o 25,2 tisíce) se pokles počtu dětí narozených v manželství zastavuje (+4,0 tis.), navíc roste počet mimomanželsky narozených (+21,1 tis.), a to prvního (+13,0 tis.) i vyšších pořadí (+8,1 tis.). Pokračující pokles plodnosti v mladém věku do 25 let (-17,6 tis.) vyrovnává nárůst ve věku 25-29 let (+8,4 tis.), ale především ve věku 30-34 let (+26,9 tis.), ale i vyšším (+7,5 tis.).

Z dlouhodobého hlediska však plodnost stále zůstává na nízké úrovni, nezajišťující prostou reprodukci generací. Čistá míra reprodukce, vyjadřující počet živě narozených dívek na jednu ženu, které se dožijí věku své matky v době porodu, dosáhla hodnoty 0,70, což znamená, že v dlouhodobém horizontu by se při současné úrovni plodnosti reprodukoval početní stav generace pouze ze 70 %. Přitom v roce 1991 to bylo téměř 90 %, naopak v roce 1999 pouze 55 %. Česká republika však již v současnosti nepatří mezi státy s nejnižší plodností v Evropě a na světě, těmi jsou nyní země položené více na východ, jako je Slovensko, Rumunsko, Bělorusko nebo Gruzie, či Polsko. Zároveň je úroveň úhrnné plodnosti v ČR již vyšší než u sousedních států Německa i  Rakouska.