Svědění, vyrážka, zarudnutí místa, kde se šperk dotýkal pokožky, popřípadě i hnisání ušních dírek apod. jsou běžné průvodní jevy takzvané kontaktní alergie na kovy. Projevy mohou být různě silné a není neobvyklé, že se začnou projevovat až v pozdějším věku, nebo dokonce u dříve bezproblémových šperků. Ve většině případů jde o přecitlivělost na nikl, který spolu s mědí křehké, měkké stříbro zpevňuje a dovoluje z něj tvarovat šperky. ___
Léčba alergie na kovy
Při alergii lze léčit zpravidla jen její symptomy a preventivně předcházet jejímu vzniku. Nejčastější chybou je mytí a úklid bez toho, že byste si sundala šperky, především pak prsteny. Pod nimi často uvíznou zbytky mýdla nebo čisticích prostředků, které rozpustí ochrannou vrstvu pokožky, a nikl tak působí na nechráněnou kůži.
Stejný efekt má pocení, protože agresivní soli v potu rovněž narušují ochrannou vrstvičku na kůži. Proto není vhodné se šperky sportovat. Ačkoli se může zdát, že alergii způsobují především stříbrné šperky a o poznání dražší zlato je bezpečné, dáte-li si při výběru pozor a složení materiálu svého klenotu, nemusíte se vzdávat ani stříbra.
Šperky z čistého zlata zpravidla alergii nespouštějí. Citliví lidé by se ale měli pro jistotu vyhýbat dekoracím pozlaceným, obzvlášť pokud je vrstvička zlata velmi tenká. Nesprávná je i pověra, že bílé zlato je pro alergiky ideální. Při výrobě šperku se totiž pro získání stříbrného vzhledu často používá právě alergenní nikl. Bílé zlato je bezpečné, jestliže šperkař může potvrdit, že při jeho výrobě bylo místo niklu použito o něco dražší palladium nebo rhodium. U stříbra je třeba vybírat výrobky označené výhradně symbolem 925, kterým se puncuje sterling stříbro, k jehož tvrzení se nikl nepoužívá.
Stoprocentně bezpečné jsou pak rhodiované stříbrné šperky, které jsou hypoalergenní a odolnější proti oděru. Pro alergiky je vhodná i chirurgická ocel, v současnosti velmi oblíbená náhražka stříbra. Pokud do šperku chcete investovat, určitě vás nezklamou platina a titan.