Zdraví, životní styl

___

___

Co je to cholesterol?

Je to sloučenina lipidové povahy řadící se ke steroidům. Je přítomen ve všech živočišných tkáních, v krvi a ve žluči, má emulgační vlastnosti. Je důležitou součástí buněčných membrán a vzniká z něj řada významných látek (steroidní hormony, žlučové kyseliny). Tělo ho samo dokáže vyrobit (klíčovým enzymem jeho endogenní syntézy je HMG-CoA-reduktáza) a zároveň jej přijímá v živočišné potravě (maso, zejm. játra a mozeček, mléčné výrobky aj.). Není v potravě čistě rostlinného původu. V krvi je přenášen lipoproteiny (viz HDL, LDL). Vysoká krevní hladina (hypercholesterolemie) je rizikovým faktorem aterosklerózy. Cholesterol je též obsažen ve většině žlučových kaménků. Léky snižující koncentraci cholesterolu v krvi jsou obecně nazývány jako hypolipidemika.

Co zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi?

• maso a vnitřnosti - z vnitřností játra, vepřové maso

• kouření

• káva

• stres

• antikoncepční tablety

• rafinovaný cukr

• vejce (vzhledem k tomu, že však vejce obsahují lecitin, který zlepšuje využití tuků, je to sporné)

• káva

• nasycené tuky

Co snižuje hladinu cholesterolu v krvi?

• česnek, cibule, syrová mrkev, rajčata

• vláknina (např. v müsli), pektin (slupka jablek, bílá část pod kůrou u citrusových plodů)

• sója

• luštěniny - fazole

• ovoce a zelenina obecně (viz výše)

• maso - morské ryby jako např. sledi, sardinky, losos, velmi nízký obsah cholesterolu má např. krůtí maso

• lecitin

• pektin (neloupaná jablka, bílá část slupky citrusového ovoce)

• sója

• syrová mrkev

• rajčata (obsahují lykopen)

• fazole

• mnohonásobně nenasycené mastné kyseliny (např. v olivovém oleji)

• různé prvky a látky - chrom, niacin, lecitin, cholin

• vitamíny - C, E vit., B komplex (cholin, inositol)

• fyzická aktivita

Zapamatujte si, že rostlinné produkty i když jsou např. dělané na rostlinných tucích neobsahují nikdy cholesterol - cholesterol je látka čiště živočišného původu.

 

Rozdíl mezi HDL a LDL cholesterolem

Cholesterol je v krvi navázán na částice, které určují jeho chování vzhledem k cévní stěně. Umíme rozlišit "zlý" LDL cholesterol (z anglického low density lipoprotein) navázaný na částice, které "vozí" cholesterol do cévní stěny a tak ji poškozují. Hladina LDL cholesterolu by neměla přesáhnout 3 mmol/l.

Naopak "hodný" HDL cholesterol (z anglického high density lipoprotein) dovede cholesterol z cévní stěny odstranit a má tak ochrannou roli jakéhosi "čističe" cév. Koncentrace HDL cholesterolu v krvi by měla dosahovat přes 1 mmol/l.

Hladina cholesterolu v krvi v číslech - normální hodnoty:

Hodnoty jsou zohledněny vůči věku a pohlaví.

Celkový cholesterol (hodnoty v milimolech na litr)

0 - 6 týdnů 1,3 - 4,3
6 týdnů - 1 rok 2,6 - 4,2
1 - 15 let 2,6 - 4,8
15 - 40 let 3,1 - 5,2
40 - 110 let 3,83 - 5,8 

LDL cholesterol (hodnoty v milimolech na litr)

0 - 15 let 1,2 - 3,8
Muži: 15 - 25 let 1,5 - 3,9
Ženy: 15 - 25 let 1,5 - 3,7
Muži: 25 - 55 let 2,2 - 4,5
Ženy: 25 - 55 let 2,2 - 4,2
Muži: 55 - 110 let 2,2 - 4,3
Ženy: 55 - 110 let 2,2 - 4,5

HDL cholesterol

0 - 15 let 1,0 - 1,17
Muži: 15 - 110 let 1,1 - 1,4
Ženy: 15 - 110 let 1,3 - 1,6
(obecně čím více, tím lépe)

Další laboratorní hodnoty (250 položek) k nahlédnutí zde.

Ateroskleróza aneb "zvápenatění cév"

Se zvyšujícím se věkem se na výstelce tepen hromadí usazeniny a tepenné stěny zesilují směrem dovnitř. Toto uzlovité tvrdnutí souvisí právě s tukovými usazeninami zvanými ateromové pláty. Rostou postupně během několika desítek let, ale u kuřáků a u lidí s vysokou hladinou CHOLESTEROLU postupuje usazování rychleji. V době před nástupem padesátky trpí ve vyspělých zemích aterosklerózou téměř všichni muži. U žen v reprodukčním věku je riziko poměrně nízké, protože estrogen udržuje nízkou hladinu cholesterolu. Po přechodu se však může ateroskleróza velice rychle vyvinout.

Příčiny a příznaky aterosklerózy ("arteriosklerózy")

Protože tepny se silnými stěnami nejsou dostatečně pružné a špatně se roztahují, zvyšuje se v nich tlak krve a omezuje se krevní průtok do tkání. Pokud jsou zasaženy věnčité tepny, objevují se mnohdy bolesti na prsou související s anginou pectoris a dalšími druhy SRDEČNÍCH CHOROB.
Ateroskleróza je v pokročilém věku příčinou většiny případů infarktu a mozkové mrtvice. Je to způsobeno tím, že lipoprotein o nízké hustotě (LDL), který je hlavním přenašečem cholesterolu v krvi, se hromadí v buňkách zvaných makrofágy, uložených ve stěnách tepen. Makrofágy mají v organismu na starosti odklízení uhynulých a poškozených buněk. Za normálních okolností LDL nepřijímají, ale pokud je okysličený, pohlcují ho a zaplní se cholesterolem natolik, že začnou podél tepenných stěn vytvářet tukové pláty.
Většina těchto plátů časem zmizí, ale některé se přemění ve vazivovou tkáň nebo ve shluky krevních destiček. Mnohdy k tomu dochází po odumření makrofágů. Ty před smrtí vysílají chemické signály oznamující poranění a další buňky spěchají "ránu" zacelit.
Zatímco vysoký obsah LDL v krvi urychluje tvoření tukových plátů, HDL (lipoprotein o vysoké hustotě) toto hromadění zpomaluje. Napomáhá totiž odstraňování cholesterolu z těchto plátů a vrací ho k játrům.

Jak bojovat proti ateroskleróze?

Kdo chce snížit riziko vzniku aterosklerózy, udělá nejlépe, když přestane kouřit a omezí jídla zvyšující hladinu LDL v krvi. Je zapotřebí omezit především nasycené tuky, jako jsou mléčné výrobky a tučná masa, a potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, zejména vejce. Dále se nedoporučuje nadměrné pití kávy, protože i to přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu. Dříve se tento fakt přičítal kofeinu, ale dnes víme, že toto zvýšení způsobuje kofeol a kofestol, dvě látky obsažené v kávovníkovém oleji. Obě se ale nacházejí jen ve vařené a turecké kávě, takže instantní kávu nebo kávu překapávanou přes filtr si mohou bez obav dopřát i lidé trpící srdečními obtížemi.
Ateroskleróza se dá poněkud zmírnit, přejdeme-li na stravu s nízkým obsahem nasycených tuků a naopak bohatou na mono a polynenasycené tuky, čerstvé ovoce a zeleninu. Podle jedné teorie asi přírodní antioxidanty obsažené v ovoci a zelenině v boji s touto chorobou pomáhají, protože zabraňují okysličení LDL. Léky snižující hladinu cholesterolu sice přinášejí výraznější výsledky, ale mívají i nežádoucí vedlejší účinky, například depresi, jež v řídkých případech vede až k sebevražedným sklonům.
Jiná teorie doporučuje jíst hodně tučných ryb, například makrely, sledě, lososy, sardinky, pstruhy a čerstvé tuňáky, protože obsahují omega-3 mastné kyseliny, které zabraňují zužování tepenných stěn. Podle některých studií zvyšuje strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny pružnost tepen.
I když je zapotřebí vyhnout se nadměrnému pití alkoholu, příležitostná sklenička vína nebo destilátu může mít blahodárné účinky. Zvyšuje totiž hladinu HDL v krvi, což v důsledku zřejmě brzdí rozvoj aterosklerózy. Nejlepší ochranou ovšem samozřejmě zůstává pravidelný pohyb.

Ateroskleróza - definice, aterom, aterosklerotické pláty (stabilní a nestabilní), epidemiologie, teorie (lipidová, hypotéza endotelového poškození, jednotná hypotéza), patogeneze, formy (tukové proužky, fibrosní pláty, hluboké léze), klinická manifestace, faktory aterosklerózy (ovlivnitelné, neovlivnitelné), lipoproteiny lipoproteiny (LDL, HDL, VLDL a jejich poměr, chylomikrony), terapie (režimová, dietní, farmako), diagnostika Dopplerovským ultrazvukem, syndrom horní hrudní apertury (thoracic outlet syndrome) - VÍCE ZDE.