Zborcená nožní klenba, vbočený palec, ostruha patní kosti, různé výrůstky a deformity prstů... Čím déle oddalujeme návštěvu odborníka, tím více se zdravotní problémy týkající se původně pouze chodidel mohou řetězit „výše“.
___
___
V naší populaci není stav chodidel tak uspokojivý jako v zemích, kde víceméně dbají o svá chodidla již od dětství. U nás je tato péče tak trochu opomíjena a zpravidla se snažíme něco učinit až v dospělosti, když máme potíže. Mnohdy pak ale náprava není tak snadná, jako by tomu bylo v dětství. Nohy fungují jako opěrná část těla a případné porušení jejich funkce samozřejmě tyto poruchy řetězí do vyšších etáží. Mnoho lidí navštěvuje různé specializované ambulance (rehabilitace, ortopedie, neurologie) například s problémem třeba zad, ale málokdo se podívá, jak vůbec vypadá ten základ, báze, na které stojíme a pohybujeme se od prvních krůčků.
Proč o svá chodidla nepečujeme stejně jako zahraniční sousedé
Častou příčinou je jednak náš ne zrovna ideální životní styl, zmínit zde musíme bohužel i obezitu, svou výraznou roli hraje též tvarově i proporcionálně špatná obuv. Neumíme obout své děti (od raného věku) a tento zlozvyk pokračuje i v dospělosti. Výjimkou není žena, která má lidově řečeno „kostky“, takzvaný hallux (vbočený palec), ale stále nosí boty na vysokém podpatku, čímž tuto deformitu ještě dále prohlubuje. Další věcí je, že nosíme módní a společenskou obuv celodenně. Což není dobře. Je třeba se doma i na pracovišti přezouvat, abychom nohám ulevili.
Nestabilní kotník
Dospělí mnohdy podceňují zdánlivě „nevinné“ úrazy, jako je například podvrtnutý kotník, který mají tendenci „léčit“ pouze sami. Zde však hrozí riziko poranění vazivových struktur (což laik nerozezná), kotník se tím stane nestabilním, dovolí odlišné postavení paty (na rozdíl od druhé nohy) a umožní pokles klenby nebo přetížení zevní části chodidla. Proto je třeba pochroumaný kotník nejen stáhnout, aby nebolel, ale hlavně se vypravit k lékaři. Ten má k dispozici ultrazvuk, na kterém se ukáže případné poškození vazivových struktur, a na základě toho je možné ihned zahájit léčbu, která nespočívá pouze ve fixaci, ale kupříkladu též v laseroterapii či dalších metodách. Pravdou je, že náš národ sice hodně rekreačně sportuje, ale někteří z nás nejsou tak fyzicky zdatní, aby sporty vedli správným pohybovým stereotypem. U mnoha lidí je mimo jiné přítomen vrozený syndrom hypermobility - svalový aparát není dostatečně pevný a dovolí nám určité patologické rozsahy. Když na tuto skutečnost nedbáme a budeme své kotníky neúměrně zatěžovat, může dojít k poklesu klenby, chodidlo začne být nestabilní a tento stav se pak odvíjí do vyšších etáží (pánev, celý trup, rameno či krční páteř).
Ploché nohy neboli zhroucená či pokleslá nožní klenba - co je to?
Opěrný bod naší přirozené chůze se nachází ve středu paty, druhý je v oblasti hlavičky páté nártní kosti a třetí v oblasti hlavičky nártní kosti palce. Pokud máme dobře uzpůsobenou klenbu, dokážeme správně chodit, redukovat různé zátěže, měkce dopadnout při skoku a podobně. Jestliže však klenba spadne, většinou se objeví jakoby dvojitý kotník, celý nárt se vytáčí, padá směrem do vnitřní strany a s ním se vějířovitě začnou rozbíhat nártní kosti, dochází k přetížení přednoží (váha se opírá o vnitřní část),“ uvádí lékařka. Plochá noha může vést k rozvoji dalších zdravotních komplikací (vbočený palec, patní ostruha, bolesti v pánvi, kyčlích, potíže s Achillovou šlachou...). Získaná plochá noha vzniká vlivem vadného vývoje funkce - v důsledku nedostatečné péče v době růstu se tyto odchylky od správného postavení nohy posléze mohou zafixovat a stát se trvalými. U dospělých jsou na vině přetěžování, vliv nezdravé obuvi, stavy po úrazech, obezita atd. Mezi prvotní příznaky patří únavnost dolních končetin, otoky a pocit těžkých nohou.
Vbočený palec (hallux vagus)
Patří mezi nejčastější deformity (zejména u žen). Může vzniknout už v dětství v důsledku dědičnosti, nicméně nejčastěji se objevuje vpozdějším věku (především vlivem nesprávné, módní obuvi, zpravidla na vysokém a úzkém podpatku). Pokud vazivový a svalový aparát nohy ochabne, dochází k propadu podélné i příčné klenby a tím přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, rotaci palce a rozšíření přední části nohy. Tlak svalů a šlach stahuje palec do vbočeného postavení - vychyluje se směrem k druhému prstu, což j e proces, který může trvat léta. Vzniká nevzhledný hrbol na chodidle pod palcem, na kterém se často vytváří tekutinou naplněný váček (tzv. bursa). Vbočený palec se často projevuje bolestí při chůzi.
Kladívkové prstence
Víte, že prsty u nohou se nazývají prstce? Mnozí z nás po svých předcích „podědili“ skutečně dlouhé prstce (zejména jde o druhý či třetí vedle palce), které se však v důsledku nošení nevhodné obuvi (často od dětství) postupem času mění na tzv. kladívkové prsty, tedy prsty zahnuté dolů. Nezřídka bývá na vině obuv, kde není dostatečné místo v oblasti špičky a prstce se krčí, obyčejně jde o boty s vysokými podpatky, kde ploska nohy sjíždí dolů a prsty se automaticky snaží něčeho „zachytit“. Výsledkem je postupný pokles nožní klenby v důsledku degenerace vazů a ochabnutím svalů. Botu je tedy třeba vždy kupovat podle nejdelšího prstce (cca 10 mm vůle)! Ráno jsou svaly na nohou odpočaté, svěží, postupem dne se chodidlo začne prodlužovat (minimálně o 5 mm), přičemž ke konci dne se noha unaví a celkově nabude. Je-li bota malá, prstec se začne stavět a ohýbat (vlastně mu nic jiného nezbude). Někdy se určité prstíky nemusejí vyvíjet dobře už v děloze, pokud tam není dostatek místa.
Zarůstání nehtu
Tuto nepříjemnou komplikaci si zpravidla vytvoříme v důsledku nesprávného stříhání nehtů prstců. Zapomeňte zde na kulaté nůžtičky a zásadně používejte pouze rovné! Diabetici by neměli nůžky s kulatou špičkou vůbec používat (!), měli by nehty zkracovat pilováním... Vhodné je docházet na pedikúru, nicméně u rizikových skupin, jako jsou právě lidé s cukrovkou, je vhodnější podstoupit zdravotní pedikúru přístrojovou, která minimalizuje riziko poranění.
Změny v těhotenství
Žena by během těhotenství měla pamatovat na to, že dochází k hormonálním, ale i váhovým změnám. A ne vždy boty, které nosila na začátku prvního trimestru, budou vhodné i na konci těhotenství. Některé ženy přiberou velmi málo, ale některé až 30 kg! V těchto případech bývá nezbytné nohu podpořit ortopedickou vložkou. Není neobvyklé, že v důsledku váhy a hormonálních změn povolí klenba třeba na jedné z nohou nebo se objeví zarůstající nehet.
Achillova šlacha
Kde se nalézá? Na zadní straně patní kosti (calcaneus). Je nejpevnější šlachou v našem organismu, „nese“ tělo a umožňuje pohyb vpřed (po dvou), je klíčová pro chůzi i běh... Úrazy a poškození achilovek se nevyhýbají ani ženám, nicméně častější bývají u mužů, protože ti mají rádi především běh a palubové sporty, přičemž výskoky a doskoky Achillovu šlachu výrazně namáhají. Apokud lidé nemají vhodnou obuv s odpružením pat, může dojít k natržení nebo i přetržení této šlachy, což představuje velký zdravotní problém. Jestliže se achilovky přetrhnou, člověk už není schopen se zvednout. Řešení tkví v chirurgickém zásahu, který zpravidla bývá úspěšný. Zranění se však může zhojit s jistým zkrácením šlachy a poté musí pacienti (i muži) nosit obuv s podpatkem, aby se daná oblast šetřila.
Ostruhy patní kosti
Co si pod tímto pojmem představit? „Jde o kostěné zpevnění úponů vazů a svalů k patní kosti v plosce nohy. Ostruha je vlastně kompenzačním mechanismem organismu na přetížení. Když je chodidlo neúměrně zatěžované, úpon se začíná výpadkem minerálů zpevňovat a vytvoří právě ostruhu. Lidé zpravidla začnou tento zdravotní defekt řešit až v momentě bolesti. Možností je mnoho, záleží však na tom, jak dlouho ta bolest trvá.
Mnohdy si pacienti nejprve snaží pomoci sami, dávají si do bot různé molitany, houbičky, podpatěnky, sami si pak zakoupí rozličné terapie nebo rázovou vlnu... Není však dobré takto střílet naslepo (!), je vhodné se nechat vyšetřit odborníkem, který by měl navrhnout postup léčby. Je-li tam ostruha a urputné bolesti, je třeba se podívat nejen na klenbu a chodidlo jako takové, ale také vyšetřit koleno či kyčel, protože zde může být artróza - dotyčný si tuto skutečnost neuvědomuje, začne na danou končetinu napadat a posléze ho rozbolí pata
Tak se na to podíváme ...
Jde o to, co vlastně chceme zjistit a zda se potřebujeme podívat, jak vypadá kostěný aparát - tam je v každém případě důležité rentgenové vyšetření. Pokud chceme sledovat měkké tkáně, využijeme ultrazvukové vyšetření. Když máme podezření, že by se mohlo jednat o zánětlivé onemocnění, můžeme pacienta vyšetřit pomocí magnetické rezonance nebo scintigrafie. Vyšetřujeme také stav chodidel na různých přístrojích, kdy pacient stojí či chodí (vyšetření ve statice nebo dynamice). Dotyčný si stoupne na průhlednou desku - podoskop (nosnost až 150 kg), přičemž se zkoumá otisk chodidla a v počítači se měří indexy plochonoží. Zjišťujeme, zda dotyčný zatěžuje všechny prstce, které více, které méně, necháme ho přešlapovat, stát na jedné i druhé končetině. Z toho zřetelně vidíme, zdaje tam podíl nestability a z jakého důvodu. Chceme-li vyhodnotit skutečné tlaky chodidel, pak využíváme počítačový pedobarograf. Lze samozřejmě přijít i bez doporučení obvodního lékaře.
V přírodě choďte bosky
Proč? Kamínky, oblázky, tráva, písek, mechy, a když si pak nožka zvykne, tak třeba i strniště, větvičky a podobně totiž pro nohy představují skvělou reflexní terapii. Výborná je procházka bosky v ranní rose (cca 10 minut), po návratu chodidla pečlivě vysušte a navlékněte si teplé vlněné ponožky. Jde mimo jiné o skvělou formu otužování. Pokud vlastníte zahrádku, vytvořte si svůj vlastní speciální masážní chodníček (či plácek) s různorodým povrchem (kamínky, kaštany...), protože chodidlo si na daný povrch velice rychle zvykne a pak přestává reagovat. Potřebuje prostě stále nové podněty (nicméně pozor, tvrdý povrch jako asfalt, dlažební kostky apod. nejsou pro chození bosky vhodné!). Dobrým vstupem do nového dne bývá i přešlapování v umyvadélku s oblými kaménky, což zlepšuje prokrvení a okysličení organismu, startuje činnost mozku a detoxikaci organismu. Další užitečnou pomůckou jsou tzv., ježci“ (gumové míčky s výstupky), které lze kupříkladu v práci nenápadně válet nohou pod stolem, existují též „nášlapní“ ježci, na kterých můžete několikrát v průběhu dne zlehka přešlapovat. Není vhodné tyto pomůcky používat večer kvůli možnému riziku poruch spánku. U diabetiků pak není vhodné tyto pomůcky užívat vůbec, ani delší čas stát či přešlapovat na kamíncích, aby nedošlo k enormnímu tlaku a poškození kožního krytu plosek nohou.
Pro toho, kdo se prozatím v přírodě bojí vyzout, anebo než si nožka případně na terén zvykne (máme nohy zhýčkané), existují tzv. minimalistické boty (simulují chůzi bosky, bez rizika zranění). Nicméně pokud si takto „natrénujete", je vhodné posléze začít zkoušet skutečnou chůzi bosky (v přírodě!). Doma je dobré mít různé typy povrchů (smykové koberce, podložky...), aby plosky mohly vnímat různorodost a měnit zapojování svalů. Z tohoto pohledu je dobré nenutit malé děti neustále uklízet své hračky, šlapáním přes ně také přirozeně trénují své plosky.
Můžete si také dopřát reflexní masáž plosek nohou u odborníka. Sice mnohdy určité body při tomto „ošetření“ více či méně bolí, ale konečným výsledkem je uvolnění celého těla. „Pro zdraví nohou jsou více než vhodné stezky vybudované v přírodě speciálně pro chůzi bosky (takzvané Kneippovy chodníky) - s brouzdalištěm, kamínky a podobně, což s úspěchem funguje v zahraničí. Proto doufejme, že po prvních .vlaštovkách' postupem času ještě těchto chodníků pro zdraví přibude.
Podiatrie (podologie) je nauka zabývající se studiem a komplexní péčí diagnostickou, terapeutickou a rehabilitační) o chodidla, nohy, dolní končetiny.
Ortopedická vložka do bot „vyzvedne" klenbu, podepře ji, ale pokud ji z boty vyndáte, noha se vrátí do původní polohy. Vložka tedy funguje jako určitá ortéza, nahrazuje chybějící funkci svalů. Je nezbytné, aby daný člověk pochopil, že pro sebe musí udělat poněkud víc a začít pod odborným vedením cvičit.
Tipy jak mít zdravá chodidla
- Mnohdy ženy i muže trápí bolesti v přední části chodidla (zejména pod 2., 3. a 4. hlavičkou), tzv. metatarzalgie, vznikající v důsledku postupného vytrácení se tukových polštářků, které slouží jako tlumiče nárazů při chůzi. Výsledkem je obnažování hlaviček nártních kostí, z čehož plynou bolesti a zvyšuje se riziko zranění léto oblasti. Pokud žena nosí vysoké podpatky, zátěž pa tuto oblast se zvyšuje a vzniká pohmoždění chodidla, objevují se pocity tepla až pálení.
- V případě ostruhy jde o výraznou bolest při došlapu paty na podložku (vzniká přetížením úponů vazů a svalů), především po ránu či při odpočinku; během chůze se obtíže paradoxně zmírňují. Dobré je navyknout si hned po ránu plosky rozcvičovat, jemně protahovat, což napomáhá zlepšení stavu. Důležité je dbát na obuv, která poskytuje chodidlu dostatečnou oporu a tlumí nárazy chůze či běhu. Je třeba odlehčit patu snížením zátěže, podpatěnkou či též změnou výšky podpatku.
- Několik cviků: tzv. píďalka - pohybem připomínajícím plazení housenky posunovat jednu a pak druhou nohu vpřed. Dále je dobré stáhnout plosku a udělat tzv. malou nožku - tedy stáhnout a opět povolit. Nebo zkuste jednou nohou v zít ze země papír, vložit tužku mezi prsty a napsat svoje jméno apod. Kromě zábavy uděláte pro své nohy mnoho dobrého.