Mnoho z nás to zná - lehnete si, převalujete se dlouhé hodiny a čekáte na blahodárný odpočinek v podobě spánku, který se však ne a ne dostavit. A čím více myslíte na to, že chcete usnout, tím více vás to provokuje k bdělosti. Jak na to?
Rady jak lépe usnout
-
Vstaňte ráno vždy v tu dobu, kdy jste zvyklí vstávat, bez ohledu na to, že se vám nechce, že se cítíte rozlámaní a myslíte si, že byste spánkovou ztrátu mohli ještě dohnat. Není to pravda. Za prvé nedoženete nic a za druhé mozek v takovém ranním polospánku vyrábí látky, které nepříznivě působí na váš stav.
-
Večer před spaním aktivně snižujte obrátky. Po páté hodině odpolední nepijte kávu. Dejte si jen lehkou večeři, jděte na delší procházku (zdůrazňuji procházku - pokud byste zrovna chtěli začít večer běhat, toto rozhodnutí odložte). Doma si pusťte oblíbenou hudbu a věnujte se činnostem, jež jsou vám příjemné a které vás uklidňují. Nepospávejte před televizorem. Když se vám začnou klížit oči, dopřejte si vlažnou sprchu a jděte spát tam, kde se spát má, tedy do své postele.
-
Do postele máme chodit pouze spát, nebo se milovat. Nic jiného se nemá v posteli dělat: tedy číst (pokud nejde o předspánkový rituál dvou až tří stránek), jíst, poslouchat rádio nebo sledovat televizi, a už vůbec ne hádat se, dělat si starosti a strašit se ("Bože můj, to já zas dneska nebudu moci usnout, a pokud usnu, to zas budu mít děsné sny..."). Jdu-li do postele se strachem, že neusnu, dosáhnu nechtěně takové bdělosti až předráždění, že skutečně nebudu moci usnout.
-
V místnosti, kde spíte, má být vyvětráno, nepřetopeno, spíše chladno.
-
Nesnažte se usnout silou vůle, nepředstavujte si, že musíte usnout na povel. Takové postupy vedou jen k větší aktivaci organismu.
-
Usnutí je především otázkou relaxace. Uvolněte proto všechny svaly, od napjatého čela a šíje až po konečky prstů rukou i nohou. Představte si, že vaše nohy a ruce jsou příjemně těžké, jako po zdravé únavě. Stane-li se vám, že celé tělo sebou náhle škubne, není to nic nebezpečného. Je to pouze důkaz, že jste se uvolnili téměř dostatečně, ale nerovnoměrně. Náhodný impuls pak vyvolá záškub celého relaxovaného těla. Proto není důvod k obavám, jde o neklamnou známku, že jste na dobré cestě.
-
Za víčky otočte oči směrem vzhůru, jako byste se chtěli dívat směrem na své čelo. Za zavřenýma očima si představujte temně modrou barvu, asi takovou, jakou mají hodně zralé švestky nebo trnky. Je to barva hlubokého a klidného moře. Zjistíte-li, že "jako na potvoru" se vám objevuje barva žlutá a červená, nerozčilujte se, ale převeďte ji buď přes zelenou na modrou, nebo od červené na oříškově hnědou, která také působí uklidňujícím dojmem.
-
Jestliže vám dělá potíže představovat si jen jednu barvu a do zorného pole za zavřenými víčky se vám stále vnucují nějaké obrazy, můžete se stejně dobře uklidnit starou indickou meditací: představte si, že jste na zelené letní louce, kterou protéká potok nebo říčka, a je krásné letní odpoledne. Pobývejte v duchu na této louce tak dlouho, dokud se vám tam bude líbit, a poté se vydejte rovněž v duchu na cestu. Ta vede zprvu po rovině, a pak do kopce. Může to být cesta, kterou odněkud znáte, může to být stejně dobře krajina vaší fantazie. Kopec je zprvu zalesněný, později stromy mizí, cesta je strmější a méně pohodlná. Slunce se skrylo za mraky, fouká studený vítr, blíží se déšť, ze kterého se stane prudký liják. Vy ale zdoláte všechny útrapy a dojdete až na vrchol kopce. Zde se počasí uklidní, je tu příjemná planinka a na ní stojí uprostřed vonícího hájku malá kaplička. Nahlédnete do ní, zjistíte, co je uvnitř, a vracíte se stejnou cestou zpět v příjemném počasí až na sluncem ozářenou letní louku. Meditace má hlubší smysl, ale většina lidí usne již cestou do kopce. To, co najdete v kapličce, pozoruhodně odpovídá tomu, co máte v sobě. Budete-li na kopec "chodit" častěji, zjistíte, že věci v kapličce se zajímavě mění, jako by tam někdo během vaší nepřítomnosti uklízel a dělal pořádek.
-
Pokud se vám nepodaří do 15 až 20 minut usnout, nesetrvávejte na lůžku, abyste neposilovali chybný mechanismus, že "chodíte do postele nespat". Vstaňte, převlékněte se do domácího oděvu a věnujte se činnosti, na kterou jste mysleli s nechutí a bůhví jak dlouho ji odkládali. Tedy žádné sledování televize, ani četba detektivky, ale něco, do čeho se vám skutečně nechtělo. Až se vám nad touto činností začne chtít spát, převlékněte se do pyžama a jděte si lehnout. Dále postupujte podle bodů 5 až 9. Může se vám stát, že během prvních nocí "vystoupíte" z lůžka několikrát, ale zůstaňte vytrvalí.
-
Vydržte u tohoto režimu i navzdory počátečním neúspěchům, vydržte u něj i o víkendových dnech, kdy vás ostatní členové rodiny budou třeba nechtěně demoralizovat. Nebojte se, že tím ohrozíte své zdraví. Organismus má také své pojistky a o spánek si řekne včas.