Dánský zemědělec Eric Hansen, objevitel kouzelné síly šípku. Na severu Evropy se odehrál zajímavý příběh, na jehož konci byl přelomový objev v medicíně. Zjistilo se, že jedna z odrůd šípku zmenšuje bolesti kloubů a pomáhá při osteoartróze. Za objevem přitom nestojí tým vědců, ale jeden zvídavý zemědělec. Je jím Dán Eric Hansen - "objevitel kouzelné síly šípků".
___
Pomohla mu marmeláda
Zajímavý objev má na svědomí Erik Hansen, zemědělec z dánského ostrova Langeland. Ten trpěl mnoho let akutními bolestmi paží a jeho lékař u něj na začátku devadesátých let minulého století diagnostikoval degenerativní onemocnění kloubů. Když předepsal tehdy šedesátiletému Hansenovi protizánětlivé léky a přípravky pro ti bolesti, v první chvíli se zdálo, že komplikace zmizí. Pomoc se však ukázala být jen dočasná a medikamenty působily krátkou dobu. Zemědělce bolesti omezovaly při každodenní práci, a tak se snažil hledat ijiné řešení. Od přátel se dozvědělo zvláštním druhu šípkové růže, rostoucí na ostrově, která prý pomáhá při chronických bolestech. Chtěl ji hned vyzkoušet, sehnal si šípkové plody a jeho přítelkyně mu z nich začala dělat marmeládu. Zachutnala mu a začal ji pravidelně jíst. Po určité době pocítil úlevu od bolestí. Začal proto natrhané plody sušit, následně je rozemlel na prášek a ten užíval. Během následujícího měsíce potíže ustoupily. Nadšený farmář začal rozdávat prášek svým známým. Někteří si drželi odstup a účinky předem zpochybňovali. "Na tak velké problémy mi přeci nepomůžou rozemleté šípky," říkali si někteří. Ti, kteří prášek pravidelně užívali, však pocítili zlepšení svých kloubních potíží.
"Zázračný" prášek
Zpráva o "zázračném" prášku se začala šířit rychlostí blesku. Erik Hansen jej začal vyrábět ve větší míře a rozesílal všem, kteří ho o to požádali. Zájemců přitom neustále přibývalo. Během několika měsíců obdržel přes pět tisíc děkovných dopisů z celého Dánska. Po takovém ohlasu si uvědomil, že nalezl prostředek proti bolesti, který může pomoci mnoha lidem. Začal tedy uvažovat o výrobě. Protože měl díky farmaření i velké technické znalosti, zřídil si menší výrobnu. Nejdříve postavil malou sušičku, ve které sušil plody šípku při nízké teplotě. Dalším krokem bylo sestavení stroje odstraňujícího ze semen šípkové chloupky, jež by mohly způsobit podráždění. V roce 1993 se pak obrátil na lékaře z nedalekého města Svendborg se žádostí o otestování svého prášku. Doktor Kaj Winther ho však odmítl. Celou věc považoval za málo věrohodnou.
Podnikavý zemědělec se však nenechal tímto neúspěchem odradit. O dva roky později se jeho syn vydal za doktorem Wintherem znovu a sdělil mu svůj úmysl vyrábět s otcem prášek z šípku. Po předchozí zkušenosti věděl, že s žádostí na výzkum nepochodí, pokud nepřinese nějaké argumenty. Ukázal proto váhajícímu Wintherovi tisíce děkovných dopisů od lidí, kterým prášek pomohl.
Účinek potvrdily klinické testy Doktor zbystřil a začal se o prášek zajímat. Kontaktoval mikrobiologa Arsalana Kharazmiho z Univerzitní nemocnice v Kodani. Testy prokázaly, že prášek vykazuje silné protizánětlivé účinky. .Nésledně byly provedeny klinické testy, které jednoznačně potvrdily vysokou účinnost přípravku při degenerativním onemocnění kloubů," uvádí profesor Kharazmi.
Už na přelomu tisíciletí tak pracoval speciální tým odborníků z Dánského institutu zemědělských věd na extrakci aktivní složky přípravku.
Vědci v něm identifikovali aktivní protizánětlivou látku galaktolipid s názvem GOPO. Ta přispívá ke snížení bolesti kloubů, zlepšení jejich pohyblivosti, uklidňování zánětlivých stavů v kloubech a ochraně a stabilizaci buněčných membrán. Díky ní je také možné omezit množství přijímaných léků proti bolesti, což samozřejmě uleví žaludku. GOPO je velice citlivá látka, která snadno podléhá zkáze, zejména při vysokých teplotách. Proto byla vyvinuta unikátní patentovaná výrobní metoda zpracování při nízkých teplotách. Následně už nic nebránilo tomu, aby se na trh dostal volně prodejný přípravek, který tuto látku obsahuje.
Bolesti kloubů trápí více než 10% lidí
Degenerativní kloubní onemocněníje závažným celosvětovým problémem, v současnosti jím trpí přibližně 12 procent lidí (v České republice asi 15 procent obyvatel). Jde o nejčastější onemocnění kloubů, která jsou po infekčních nemocech druhým nejčastějším důvodem pro návštěvu lékaře a rovněž jsou častou příčinou pracovní neschopnosti, nebo dokonce trvalé invalidity. Degenerativní kloubní onemocnění nejvíc hrozí lidem s nadváhou, starším 45 let, lidem po úrazech kloubů a těm, kteří klouby dlouhodobě přetěžují.