Kdysi jsem četl velmi výstižný text o paměti, kde se přirovnávala ke svalu. Pokud sval posilujete, zvětšuje se jeho síla a výkonnost. Stejné je to i u paměti. Článek ve stručnosti přináší přehled o typech paměti, přirozeném zapomínání a trénování zapamatování.
___
___
ONLINE TEST PAMĚTI - OSTESTUJTE SE ZDE
Stejně jako zbytek těla, i naše paměť potřebuje trénink. Podíváme-li se blíže co to vlastně ta paměť je, pak ji můžeme definovat jako schopnost mozku zpracovávat informace, uchovávat je ve svých buňkách, vybavovat si je a dále s nimi pracovat. Paměť nikdy nespí a nepřetržitě se do ní ukládají všechny naše prožitky, dojmy a nové poznatky. Bohužel, s věkem naše šedá kůra mozková stárne, dochází k odumírání mozkových buněk a klesá paměťová kapacita. My však nemusíme jen nečinně sedět a sledovat, jak nás paměť opouští. Stačí pár šikovných cviků a ztrátu naší paměti můžeme oddálit.
Typy paměti v kostce
Krátkodobá paměť slouží k dočasnému uložení informací a můžeme jí charakterizovat také jako paměť pracovní, kdy daná informace bývá zapomenuta, ztratí-li svůj význam a nebo je uložena do paměti dlouhodobé.
Dlouhodobá paměť pak uchovává informace na podstatně delší časové období a rozeznáváme její dva podtypy: paměť sémantickou, která uchovává fakta a naše znalosti a paměť epizodickou, která se vyznačuje schopností vzpomenout si na určitou situaci či událost.
Paměť senzorická pak souvisí s našimi smysly a ukládá se do ní vše to, co vidíme, cítíme nebo slyšíme Z dalším speciálních typů pak můžeme zmínit například paměť matematickou, fotografickou, logickou či prostorovou.
Paměť slábne u každého pozvolna již od 20 let
Paměť člověka však úzce souvisí s jeho životní praxí s tak si nejvíce pamatujeme to, co sami prožijeme, to o čem pouze mluvíme nebo o čem jen čteme se zapomíná mnohem snáze. Může za to vyhasínání paměťových stop, kdy dojde k přerušení nervových spojů mezi mozkovými buňkami. Při častém vybavování si uložené informace z našeho vědomí se nervový spoj posiluje, při nepoužívání může až zaniknout.
Zapomínání je však fyziologický proces, mozek tedy přirozeně "odstraňuje" odpad - tedy informace, které nevyužíváme. Je to velmi hospodárné a pokud by tomu tak nebylo, trpěli bychom těžkými psychózami. S přibývajícím věkem ale nervová spojení slábnou přirozenou cestou a tak se stává, že se časem uchová pouze význam nebo podstata dané informace, avšak ztrácí se její detaily. Dá se ale tomuto zapomínání vůbec nějak bránit?
Nedovolte své paměti zlenivět
…a snažte se jí neustále zaměstnávat. Až půjdete na nákup, lístek se seznamem nechávejte v kapse na poslední chvíli a snažte se si všechny potřebné věci nejprve vybavit. Cvičte se s křížovkami, hrajte různé hry a nespoléhejte se pouze na to, že většinu informací můžete dnes najít na internetu. Když se zrovna nemusíte soustředit na specifický úkol, pokuste se rozvzpomenout například na vyjmenovaná slova či na text oblíbené písničky. A nejste-li si jistí, zapomenuté detaily si osvěžte.
Čím více budete trénovat, tím více to za pár let oceníte.
Ke zlepšení paměti pomáhá také dostatek pohybu a spánku, příjem vitamínů C a E a omega mastných kyselin. Další možností, jak můžete své paměti pomoci, je podpora pomocí potravinových doplňků a léků (nazýváme je nootropika, nejčastěji využívaným léčivem je piracetam).
Asi k nejrozšířenějším a nejznámějším z přírodních pomocníků je jinan dvoulaločný neboli Ginkgo biloba. Jeho jedinečný extrakt svým složením výrazně zlepšuje prokrvení tkání v organismu a díky tomu je nejen našim mozkovým buňkám dodáváno více kyslíku a živin. Současné antioxidační účinky, zabraňující stárnutí a odumírání buněk vlivem volných radikálů, jsou pak pomyslnou třešinkou na dortu mezi jeho blahodárnými účinky.
Psychické zdraví je stejně tak důležité jako to fyzické a posilování paměti je stejně tak důležité jako posilování svalů a je potřeba se mu také věnovat. Mimochodem, pamatujete si ještě, co bylo napsáno v prvním odstavci?