Ve svém životě jsem si dal takové zdravé předsevzetí ničemu se moc nedivit, protože jinak bych v podstatě z úžasu nad světem a životem ani nevycházel. Včera se mi stala ale jedna věc, která mě docela rozhodila ...fejeton
Kampaň NEMYSLÍŠ, ZAPLATÍŠ! považuji za skvělou. Demonstativně a velmi reálně ukazuje videa, kterak se stávají dopravní nehody. Nepřiměřená rychlost, nebezpečné předjíždění, ad.
Včera jsem ale v kuchyni při vaření koprovky viděl video, které mě dost dostalo a rozhodilo. Přiznám se, že jsem měl chuť zvracet a to se mi běžně nikdy nestává, při pohledu na cokoliv v televizi (nutno podotknout, že jsem už na soudním lékařství viděl vytrženou míchu, ujeté končetiny vlekem, na krku podřezanou ženu, ad., takže nejsem žádný "začátečník").
Šlo o video matky, která si myslela, že dítě v náručí udrží, kdyby se něco stalo. Nechtěla ho připoutat, protože s manželem "jeli přece jen za roh." Nejbrutálnější mi však připadl pohled na to bezbranné, nárazem zasažené dítě (které v reálných podmínkách v podstatě po takovém nárazu nemá šanci přežít).
Já mám do budoucna v používání autosedačky jasno - a vy?