Mary Ellen Tribby vymyslela tzv. indikátory úspěchu. Pro mnohé lidi se může zdát být nespravedlivé, jak některým jako by se dařilo vše, na co jen sáhnou, zatímco jiným se nedaří prakticky nic. Jeden z rozdílů přitom může být jen v mentální struktuře stavění se výzvám. Zatímco jedni mohou být tak zlomeni svými předešlými neúspěchy, že již odmítají jakýkoliv náznak snahy stavět se čemukoliv novému (protože co kdyby to náhodou opět skončilo neúspěchem), ti, kterým se naopak zdánlivě daří vše, mají často vypěstovaný přístup zcela opačný.
___
___
Pravidelné výzvy se pro ně stávají hnacím motorem, který jim umožnil dostat se tam, kde jsou nyní. Přitom občasné selhání berou pouze jako prostředek ke zlepšení nebo poznání toho, co ještě potřebují poznat a naučit se. Proto lidé, kteří dokáží čelit jediné výzvě, daleko snadněji zvládnou výzev 100 a lidé, kteří mají problém postavit se čelem čemukoliv, těžko v čemkoliv uspějí (a tak jim opět nezbude než se odkazovat na nedostatek štěstí, svalovat vinu na druhé a hledat výmluvy, proč museli danou věc vzdát - nejtypičtější z nich zní: "Ono to nejde").
Pokusil jsem se tedy připravit jednoduché osmero, které nabízí jasnější pohled na výzvy a jejich místo v životě. Osmero, které jasně říká - zkrátka a dobře skutečně musíte dokázat jednu věc, pokud jich chcete dokázat ještě mnoho.
Co dělají neúspěšní lidé...
- kritizují
- jsou zatrpklí
- říkají, ze si píšou deník, ale lžou
- myslí si, že všechno vědí
- jde jim jen o peníze
- tajně doufají, že ostatní selžou
- sledují denně tv
- nesdílí informace
- svalují vinu za své úspěchy na jiné
- bojí se změny
- pomlouvají
Co dělají úspěšní lidé...
- jsou vděční
- umí poděkovat
- odpouští druhým
- přijímají odpovědnost za svá selhání
- přejí druhým úspěch
- mají seznam "čím chci být"
- vedou si deník
- dávají si životní cíle
- vyzařují radost
- denně čtou
- sdílejí data a informace