Začne to docela nenápadně. Sem tam kolegům pomůžete v práci, nabídnete hlídání kamarádce, odvoz sousedce, u mužů může jít třeba o opravy cizím lidem ... Ostatní vás za to poplácají po zádech. Super pocit. Jenže pak zjistíte, že vás ostatní začnou zneužívat. A jak z toho teď ven? Jak se nestat otrokem pochval vašich známých?
___
"Klidně bych řekl ne, ale pak se na mě lidi budou zlobit a přestanou mě mít rádi. Už bych nebyla ten hodný Franta." Jenže to je cesta do pekel. Dokud vám nedojde, že náklonnost ostatních není třeba si nejdříve zasloužit, z pasti se nedostanete. Nebojte se a pomalu ale jistě se začněte učit používat magické slůvko ne. Bude se vám lépe žít a budete svobodnější.
Rozhodnutí odmítat a říkat ne
v duchu si promítněte všechny okamžiky, kdy jste šli sami proti své vůli a dělali něco, co jste vlastně vůbec dělat nechtěli. Rozhodněte se pomalu, ale jistě pomoc odmítat.
Inspirace je u sobců
Zkoumejte postupy a techniky, které užívají zdraví sobci. Kolem vás je jistě hodně lidí, kteří se neptají a dělají si věci podle sebe a svého rozhodnutí. Např. nechce se vám jít na večírek? Nejděte tam. Nemáte ráda cizí dět? Odmítněte jejich hlídání. Chce po vás soused už po třetí opravu auta zadarmo? Odmítněte ho.
Trénink
Nemusíte ze dne na den měnit všechny zvyky. Začněte pomalu. Nejprve u drobných odmítnutí - že v obchodě nechcete navíc dvě čokolády, že zrovna nemáte náladu přispívat dvackou na dobročinné účely nebo že nedáte bezdomovci pětikorunu z vozíku.
Posilujte sebevědomí
Učte se mít ráda sami sebe, protože pak pro vás bude snadné vymezit si vlastní prostor tak, abyste byli spokojení a šťastní. I ve vztahu k ostatním.
Jak správně odmítnout
- Omluvte se. "Promiň, ale neudělám to, protože nestíhám, jsem vyčerpaný, nemám náladu ..." Řekněte to v klidu a důrazně a nepouštějte se do žádných debat a sáhodlouhého vysvětlování.
- Trvejte na svém.
- Nepřipouštějte diskusi a odmítejte jasně.
- Nenechte se přemlouvat.
- Řekněte pravdu, a to i přesto, že se vašemu okolí nebude asi líbit.
- Nerozčilujte se. Odmítnutí je prostě normální a není důvod ho brát osobně.
- Nabídněte alternativu.
Věty, které vás mohou inspirovat
- Důležité je dokázat vyjadřovat se přímo a konkrétně. Nemusíte přitom vůbec slevit ze slušnosti a ztrácet důstojnost pochybnými výmluvami, lhát nebo jednat agresivně.
- Dokud se vás kamarádka zeptá, jestli jí na večírek půjčíte páskové lodičky, které jste ještě ani neměla na nohách, řekněte: „Nezlob se, ale nové boty ti nepůjčím. Ráda ti půjčím nějaké starší, jestli budeš chtít.“
- Žádá-li vás šéf už poněkolikáté za poslední dobu o práci přesčas a máte pocit, že vás zneužívá, místo toho, abyste na něj zaútočil nebo souhlasila a pak v sobě dusila vztek, povězte mu: „Víte, že rád udělám, co je třeba. Mám ale pocit, že mou ochotu berete jako samozřejmost a dáváte mi víc práce než ostatním. To se mi nelíbí. Navíc jsem za přesčasy nedostal žádnou odměnu. Nezlobte se, ale nechci v tom dál pokračovat.
- Asertivně jednající člověk dokáže dát za všech situací najevo své skutečné názory, přání a pocity, aniž by tím ponižoval nebo zraňoval ostatní.
Odmítejte bez pocitu viny
- Důvody, proč něco nehodláte udělat, nemusíte vysvětlovat.
- Bojíte-li se říct NE naplno, použijte tzv. zdržovací věty (Musím si to rozmyslet apod.).
- Když chcete odmítnout, udělejte to jasně a jednoznačně.
- Neomlouvejte se, nechovejte se nejistě a úzkostně.
- Pokud máte pocit, že je to tak lepší, klidně sdělte odmítnuté osobě pravé důvody, proč jí nehodláte vyhovět.
Asertivní desatero
- Máte právo posuzovat své chování, myšlenky a emoce – a nést za ně a jejich důsledky odpovědnost.
- Máte právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy, ospravedlňující vaše chování.
- Máte právo sama posoudit, zda a nakolik jste odpovědná za problémy druhých lidí.
- Máte právo změnit svůj názor.
- Máte právo dělat chyby a být za ně odpovědná.
- Máte právo říct: „Já nevím.“
- Máte právo být nezávislá na dobré vůli ostatních.
- Máte právo dělat nelogická rozhodnutí.
- Máte právo říct: „Já ti nerozumím.“
- Máte právo říct: „Je mi to jedno.“
Rada nad zlato:
Vyhýbejte se lidem, kteří vás jen využívají, ale když po nich pak chcete na oplátku něco vy, většinou nebo nikdy vám nevyhoví.