Rozvod - slovo ostré jako samurajský meč, které dokáže rodinu rozetnout na prvočinitele. Ruku v ruce s ním nastupují pocity obav, nejistoty, vykořenění a strach z budoucích dní. Dospělí se perou se svými emocemi, a často tak nedokážou citlivě vnímat pocity ostatních. Jenže na rozvod nebývají jen dva.
___
___
V polovině případů před soudce s manželi (byť pomyslně) předstupují i jejich nezletilí potomci, jejichž psychika na tom není o nic lépe než ta dospělácká. Podle odborníků děti rozvod vnímají jako druhou nejtraumatičtější událost, hned po úmrtí někoho blízkého. V tu chvíli jim svým způsobem také něco navždy odchází - pocit jistoty, kterou představují máma s tátou. Nicméně pokud neberete rozchod jako konec světa, ale jako šanci na nový (a snad i lepší) začátek, mohlo by se vám podařit ho zvládnout. Jen musejí chtít všichni a snažit se nezhoršovat už dostatečně vypjatou situaci. Nebude to jednoduché, ale věřte, že to jde.
SPOLEČNÝ PLÁN
Seizmograf je oproti dětské duši hotový necita. Kluci a holčičky svým šestým smyslem neomylně zachytí, že doma není něco v pořádku, a bylo by proto zbytečné něco jim nalhávat. Otevřenost a důvěra přece stojí ve vztahu rodič-dítě na nejvyšší příčce. Ovšem nepleťte si otevřenost za pasování dítěte do role zpovědní vrby. Mělo by vědět, že rodiče se rozhodli pro rozvod, ale už nemusí vědět, že se tatínek zakoukal do mladší, občas si moc přihne nebo že se rodičovské diskuze často zvrtnou do strkanic a osočování. Především mladší děti tolik nezajímá, „proč“ k tomu došlo, spíš skutečnost, že k tomu došlo. Všechny děti bez rozdílu věku potřebují ujištění, že na rodičovské lásce k nim se nic nemění. Dejte dítěti čas, aby mohlo překvapivou informaci zpracovat. Dospělí se podle psychologů otřepou z rozvodu až po dvou letech. Děti se s ním vyrovnávají mnohem déle a mnohé si jeho stín nesou až do dospělosti. Nechte potomka, aby se ptal na cokoli. Vždyť se vydává na novou životní etapu a není si jistý, zda na jejím konci čeká země zaslíbená, či temný les. Mluvte s ním jeho pocitech, vysvětlujte přiměřeně věku,situaci. Čím starší dítě, tím obtížnější úkol rodiče čeká. Zatímco předškoláci si poměrně brzy zvyknou na jiný režim, s věkem přibývají obavy. Děti trápí i zbytečný pocit viny, že snad za rodičovský rozkol mohou ony, protože neposlouchaly, špatně se učily nebo si neplnily povinnosti a máma s tátou se kvůli tomu hádali. Puberta a rozvod už vůbec nejdou dohromady. Pak přichází na řadu aktivace rodičovské empatie a diplomacie, která bude trpělivě a s maximální měrou nestrannosti vysvětlovat, uklidňovat a diskutovat. „Co bude dál?“ To je hlavní otázka ve svízelném období a odpověď děti potřebují slyšet od mámy i táty. Psychologové doporučují, aby se dospělí nejprve dohodli, jak si budoucí péči o dítko představují, a teprve pak mu společně vizi nastínili. Jednotností dávají potomkovi najevo, že i když už nebudou bydlet pod jednou střechou, máma s tátou tu pro něj budou pořád. Jenže i rodič je jen člověk, ne chodící psychologická poradna, a potřebuje si někde ulevit. Rozhodně by své stesky, žaly a obavy neměl řešit se svým zlatíčkem, jakkoli by měl pocit, že je mu v tu chvíli nejblíž. Na dospělácké starosti a strasti má dítko času dost. Máma s tátou musejí podporu hledat u jiné spřízněné duše - ať už je to někdo z rodiny, kamarádka nebo psycholog.
ŽIVOT PO ŽIVOTĚ
Odklepnuto, rozvedeno... Dítě v tomto okamžiku potřebuje klid a především minimum změn. Nemělo by ztratit své jistoty. V ideálním případě zůstane v bytě, kde doposud vyrůstalo. Mělo by rovněž navštěvovat stejnou školu a kroužky, aby neztratilo spojení se svými kamarády a důvěrně známým prostředím. K pocitu bezpečí potřebuje i zdánlivě obyčejné věci, které dospělákům v dané situaci mohou připadat nepodstatné. Možná byste se divili, jak důležité v tu chvíli pro prcka je, že může usínat ve staré dobré posteli, pít ráno kakao ze svého hrníčku, sedět u stolu na oblíbeném místě a vědět, kam rodič sáhne do knihovny, až mu bude číst oblíbenou knížku. To jsou maličkosti, které jako neviditelné lešení podpírají rodinný domek, který prošel demolicí, ale všichni se snaží vystavět ho podle jiných požadavků a potřeb.
Rozvedení rodiče při budování nového života samozřejmě nesmějí zapomínat na několik důležitých zásad:
NEKRITIZOVAT partnera před dítětem. Nemůžete po něm chtít, aby se přidalo na jednu či druhou stranu, když vás má oba rádo a oba potřebuje stejně. Dítě přece není to, co vás rozdělilo, ale to, co vás pořád spojuje.
NESOUTĚŽIT se svým „ex“, kdo potomkovi věnuje víc věcí. Furiantské předhánění povede k tomu, že nesváry, kvůli nimž jste se rozvedli, neskončí nebo toho dítě začne zneužívat. Zásadní výdaje - od oblečení, elektroniky až po výběr kroužků či táborů - by měli partneři konzultovat a nedělat nic za zády drahého.
NEPOUŽÍVAT dítě jako prostředníka a odpustit si věty typu: „Vyřiď tatínkovi, ať...“ Pokud máte problém s počínáním svého protějšku, vyříkejte si to s ním.
NEROZMAZLOVAT a nekupovat si jeho lásku dárečky, které možná přinesou chvilkové uspokojení a radost, ale z dlouhodobé perspektivy pro vzájemný vztah jsou hodnotnější a cennější projevené city a náklonnost.
Mediátor
Ne, pod tímto názvem se neskrývá upoutávka na nový filmový trhák. Zato se dozvíte o mediaci - oboru, který vám může pomoci v mnoha svízelných situacích.
Ani meditace, ani medializace
MEDIACE JE CESTA, na níž můžete úspěšně, rychle, s minimálními náklady a bez asistence soudů vyřešit řadu problémů, které život přináší. Mediace se uplatní ve všech sporných oblastech života, kdy strany mají zájem spor vyřešit, a umí narovnat vzájemné vztahy tak, aby ke konfliktům nedocházelo. Mediace nemá poražené, má jen vítěze, neboť její výsledek musí vždy vyhovovat oběma stranám. Více na webu rychla-mediace.cz.
využít lze mediaci prakticky kdykoli, pomůže s jakýmkoli sporem, který vás v běžném životě může potkat. Jedinou podmínkou pochopitelně je, aby obě strany sporu souhlasily. Jaké oblasti a spory jsou jako dělané pro řešení s pomocí nestranného prostředníka?
- rodinné: v průběhu, při rozpadu i po rozpadu manželství - odloučení, rozvod, správa společného majetku, porozvodové vypořádání majetku, výchova, styk, péče, výživné a potřeby dětí, mezigenerační vztahy, příbuzenské spory (vztahové, majetkové)
- sousedské: osoby spolužijící v domě, společenství vlastníků, známých, kamarádů, nájemců a pronajímatelů, vypořádání podílového spoluvlastnictví, náhrada škody
- spotřebitelské: reklamace zboží a služeb (vady výrobků, škody na věcech, tzv. ztráta radosti z dovolené)
- pracovní: konflikty mezi jednotlivými kolegy i odděleními, mezi nadřízeným a podřízeným, mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, spory týkající se poměrů na pracovišti, neshody v týmu, nespokojenost s pracovním zařazením, finančním ohodnocením či pracovními nároky, šikana a obtěžování, spory s ukončením pracovního poměru
- obchodní: konflikty mezi společníky, členy spolku, společníky a statutárním orgánem, obchodními partnery při neplnění závazků z obchodních smluv
- dědické: spor o dědické právo, platnost závěti a vydědění, o majetek, započtení na dědický podíl, o uzavření dohody
- zdravotní: pacienti, příbuzní, lékaři, pojišťovny, náhrada škody
- studijní: například neshody mezi pedagogy a rodiči, spory spolužáků
- péče o dítě: z podnětu veřejných organizací, státní správy a samosprávy