Všichni uznávají důležitost sexuální výchovy, nelze však se spolehnout jen na to, co se děti dozvědí ve škole na hodinách rodinné výchovy. Často si z nich totiž odnášejí víc otázek než odpovědí. Důvodem bývá ostych před spolužáky nebo nejistota v používání určité terminologie. Přichází čas, abyste vstoupili na scénu vy, rodiče. Jakkoliv je to nepříjemné, pravdou je, že za sexuální výchovu dětí nesete zodpovědnost. Doplňováním a rozšiřováním toho, co se vaše dítě dozvědělo ve škole, mu můžete pomoci dělat v budoucnu v oblasti sexu správná rozhodnutí. ___
___
Prolomit ledy:
Mnohým rodičům se zdá, že na rozhovor o sexu není vhodná doba téměř nikdy. Pokud byste ale čekali na dokonalou příležitost, mohli byste mnohé prošvihnout. Musíte na sexuální výchovu myslet jako na trvale přítomnou, stále se rozvíjející diskusi. Nabízíme některé nápady, jak toho docílit:
Vystihněte vhodný moment. Když například při sledování televize narazíte na pořad tematizující problematiku sexuální zodpovědnosti atd., využijte to jako odrazový můstek pro navazující rozhovor. Pokud se naskytne nějaké vhodné téma, ale stane se tak v nevhodnou chvíli, řekněte, že by jste o tom rádi mluvili později – a pak si o tom opravdu promluvte.
Netlačte. Nenuťte dítě mluvit o sexu za každou cenu. Prostě to nadhoďte, když zrovna budete sami. Někdy jsou právě běžné každodenní momenty – jako je jízda autem, uklízení nákupu nebo společné jídlo – nejlepší příležitostí k rozmluvě.
Buďte upřímní. Pokud je vám něco nepříjemné, řekněte to – ale vysvětlete, že je důležité nepřestávat mluvit. Pokud nevíte, jak otázku zodpovědět, nabídněte, že odpověď zjistíte nebo vyzvěte dítě ke společnému pátrání.
Buďte přímí. Jasně vyložte svůj názor na témata, jako je orální sex a běžná soulož. Objektivně povězte o všech rizicích spojených se sexem, tedy o pohlavních nemocích, neplánovaném početí, ale také třeba o riziku emocionální bolesti. Vysvětlete, že orální sex není sexuální alternativou bez rizik.
Uvědomte si hledisko vašeho dítěte. Nekažte svému dítěti a ani se jej nesnažte nějakou zastrašovací technikou odradit od sexuálních aktivit. Naopak, pozorně poslouchejte. Snažte se pochopit jeho zájmy a také tlaky, které na něj působí.
Povzneste se nad fakta. Vaše dítě potřebuje získat přesné informace o sexu. Avšak stejně důležité je hovořit o pocitech, postojích a hodnotách. Mluvte o etice a zodpovědnosti v kontextu vašeho osobního nebo náboženského přesvědčení.
Uvítejte častější diskuse. Dejte dítěti najevo, že si s vámi může kdykoliv o sexu promluvit. Odměňte otázku tím, že řeknete: „Jsem rád, že jsi přišel za mnou.“
Jak odpovídat na těžké otázky
Součástí sexuální výchovy je i seznámení dítěte se spoustou dalších témat jako je abstinence, znásilnění na schůzce, homosexualita apod.
Buďte připraveni odpovědět na otázky typu:
Jak poznám, že jsem připraven/na na sex? Svou roli zde hraje mnoho faktorů – partnerův nátlak, zvědavost, opuštěnost. To jsou ty nejtypičtější důvody, které teenagery vedou k předčasné sexuální aktivitě. Řekněte svému dítěti, že je správné počkat. Zdůrazněte, že sex by měl být součástí života dospělých lidí a nikoli dětí. Do té doby že je spousta jiných způsobů, jak dát najevo city – intimní rozhovor, dlouhé procházky, držení za ruce, poslouchání hudby, tanec, líbání, dotýkání a objímání.
Co mám dělat, když můj přítel či přítelkyně vyžadují sex, ale já nechci? Vysvětlete, že nikdo by neměl sex vyžadovat jako něco povinného nebo jej vymáhat nějakou pohrůžkou. Jakákoli forma vynuceného sexu je znásilnění, a to bez ohledu na to, jestli je pachatelem někdo cizí nebo někdo, s kým si vaše dítě dalo schůzku. Zdůrazněte, že ne znamená vždycky ne. Upozorněte na to, že alkohol a drogy ovlivňují úsudek a potlačují zábrany, a mohou vyvolávat situace, za kterých je hrozba znásilnění větší.
Co když si myslím, že jsem homosexuální? Mnoho dospívajících lidí přemýšlí o tom, jestli nejsou homosexuální nebo bisexuální. Zkuste svému dítěti vysvětlit, že je právě na začátku objevování své sexuální orientace. Pocity, které má teď, se mohou s postupem času změnit. Avšak především dejte svému dítěti najevo, že ho bezpodmínečně milujete. Oceňte, že se s vámi dělí o své pocity.
Neustávejte v diskusi
Pokud se už vaše dítě stalo sexuálně aktivním – a to bez ohledu na to, že si třeba myslíte, že k tomu ještě není připraveno – musíte právě v tuto chvíli velmi dbát na to, aby diskuse pokračovala. Vyjádřete své pocity a s klidem vysvětlete své výhrady. Můžete říci: „Jsem zklamán/a tvým rozhodnutím začít se sexem. Nemyslím si, že to je pro tebe v tuto chvíli přiměřené nebo zdravé. Nicméně je to tvoje rozhodnutí. Doufám, že bereš vážně všechnu zodpovědnost, která na tobě teď leží.“ Zdůrazněte roli antikoncepce a nebezpečí častého střídání partnerů – nejen kvůli hodnotám, jako je důvěra nebo úcta, ale hlavně kvůli sexuálním nemocem. Vytyčte také rozumné hranice. Například stanovte pevnou hodinu návratu domů, stanovte okolnosti, za kterých si smí vodit domů kamarády/dky atd.
Chápejte rebely
Nejsložitějším obdobím bývá puberta – most mezi dětstvím a dospělostí. V západní kultuře bývá sexualita dívek latentní (tj. sexuální dospívání je pomalejší, při poruchovém sexuálních chování u nich častěji dochází k promiskuitě), zatímco u chlapců je manifestní (puberta je vyloženě sexuální záležitost, hrozí spíše deviantní sexuální chování). Přesto se stává (u obou pohlaví bez rozdílu), že pokud se dospívající dítě dostane pod příliš velký tlak rodičovské kontroly, začne hledat únik, kterým se snaží čelit vlivu rodiny a domácího prostředí. Najít kompromis pro stanovení hranic „volnosti“ bývá mnohdy to nejtěžší. Rozhodně tu platí pravidlo: méně striktních zákazů, více nezávazných rad (i když je budeme ve skutečnosti myslet velmi vážně) a přátelských domluv.
Mluvte od srdce
S vaší podporou může vaše dítě vyrůst v zodpovědného dospělého člověka. Buďte upřímní a mluvte od srdce. I když vaše dítě zůstává zticha, přesto vás slyší.
Zdroj:
chytrazena.cz