Česká lékařská komora - odmítáme násilnou elektronizaci: ČLK podporuje pouze takové projekty elektronizace zdravotnictví, které lékařům usnadní práci, zbaví je zbytečné byrokratické zátěže a jejichž zavádění nebude přenášet na poskytovatele zdravotních služeb další nikým nezaplacené finanční náklady. Zapojení se do projektů elektronického zdravotnictví musí být dobrovolné, jak na straně lékařů, tak na straně pacientů.
___
___
Samozřejmou podmínkou je důsledná ochrana citlivých osobních údajů pacientů i know-how lékařů. Podle platného zákona o léčivech budou lékaři povinni od 1. 1. 2018 předepisovat léky pouze cestou elektronických receptů přes jejich centrální úložiště. Tato povinnost byla v zákoně původně již od 1. 1. 2015, avšak ČLK se podařilo prosadit její odklad o 3 roky. Naopak jsme neuspěli se svým návrhem, aby tento systém zůstal nepovinný. Do systému elektronických receptů bylo investováno již několik set milionů korun, přesto zůstává nestabilní a má opakované výpadky. Tyto nedostatky využívá SÚKL jako argumentaci k nutnosti dalších investic.
Elektronické recepty jsou lékaři využívány v minimální míře. Není zajištěna ochrana citlivých osobních údajů pacientů, které by měly být shromažďovány v tzv. centrálním úložišti bez jejich souhlasu, neboť není povolena jiná alternativa preskripce.
Pokud začne povinnost elektronické preskripce platit, s velkou pravděpodobností několik set převážně starších lékařů ukončí své praxe, přičemž je v současné personální krizi nemá kdo nahradit. Od 1. 1. 2018 nebudou moci lékaři paraklinických oborů a nepracující důchodci, kteří tak dosud činí na základě potvrzení komory, předepisovat léky pro svoji vlastní potřebu.
ČLK se bude znovu snažit prosadit takovou změnu zákona, která by zachovala eRp jako fakultativní možnost.
Zdroj: Milan Kubek - prezident České lékařské komory.
NKÚ: Úložiště mizivě využívaných eReceptů stálo 318 milionů
Úložiště elektronických receptů, které tvoří jen 1,5 procenta vydaných receptů na léky, stálo 318 milionů korun a dalších 4,5 milionu ročně za provoz. Vyplývá to z výsledků prověrky hospodaření Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Původní provozovatel eReceptů se soudí se SÚKL o práva na nakládání s aplikacemi, ústav od loňska používá náhradní řešení a chystá nový systém. „Využití tohoto systému je minimální – od srpna roku 2011 do října roku 2016 bylo v České republice vydáno necelých pět milionů elektronických receptů, což představuje zhruba jen jeden a půl procenta ze všech vydaných receptů,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. „SÚKL si také při budování systému eRecept nevyhradil možnost systém modifikovat, případně upravovat třetí stranou, ani celkově nevyjasnil autorská práva k jeho používání.
Kvůli tomu se dostal do sporu s dodavatelem, který vyústil až v soud a pozastavení provozu systému od prosince 2015 do března 2016,“ doplnil. Nový systém pro elektronické recepty na léky v současnosti za 14,68 milionu korun bez DPH vytváří firma Solitea Business Solutions (dříve Aquasoft), která loni vyhrála výběrové řízení. Předepisování elektronických receptů bude pro lékaře od příštího roku povinné. Část lékařů s tím nesouhlasí, přinese jim to podle nich vyšší náklady. Ministerstvo zdravotnictví jim chce náklady navíc, které odhaduje na zhruba 4000 korun ročně, kompenzovat
v úhradové vyhlášce.
Kontrolní úřad kritizoval také další nedostatky hospodaření lékového ústavu v oblasti IT. „SÚKL v letech 2005 až 2009, kdy přecházel na novou IT architekturu a vytvářel datový sklad, neměl licence na používání některých softwarových aplikací. Tím porušoval licenční práva. Dodavateli softwaru pak v rámci dohody o narovnání zaplatil 120 milionů korun,“ oznámil Kešner.
SÚKL rovněž podle NKÚ vybral v letech 2013 až 2015 od farmaceutických firem přes 1,5 miliardy korun za odborné úkony na financování své činnosti, ale bez opory v zákoně z těchto příjmů vytvářel rezervní fond. „Současně vykazoval nižší závazky. Takový způsob financování ovlivňuje podobu účetní závěrky a významně zkresluje pohled na finanční situaci SÚKL,“ uvedl mluvčí kontrolorů.
Zdroj: ČTK
Ještě k elektronickým receptům … názor lékaře
Technickému pokroku v medicíně neunikneme – a ani by nebylo dobré chtít unikat. Ale do mysli se mi neodbytně vtírají dvě nepříjemné myšlenky. A týkají se povinného zavedení elektronických receptů od 1. ledna 2018.Ta první: k prestiži lékaře vždy patřilo, že mohl bližním v nouzi pomoci kdykoli a kdekoli. To do určité míry zanikne povinným zavedením elektronických receptů. Když u mne soused, kterého přepadne o víkendu bolest zubů, biliární či renální kolika apod., zazvoní pro recept na příslušný lék, odejde s nepořízenou. Musí vyhledat pohotovost (třeba až v okresním městě) a pak teprve lékárnu. A to se bude týkat i našich rodin.
A ta druhá: již nepracující lékaři důchodci (a stále ještě členové ČLK) už nebudou moci fasovat recepty pro svoje potřeby, což je vlastně jediná výhoda členství v ČLK
v tomto životním období. A tak i oni budou muset pro banální předpis svůj či svých příbuzných jít ke kolegovi v jeho pracovní době.
A je zcela pochopitelné, že tím tato kategorie bude končit i se členstvím v komoře – vždyť proč dále platit členské příspěvky, když tato jediná výhoda zmizí? A komora tak jistě bude přicházet o nezanedbatelné finanční částky.
Každá mince má svůj rub i líc. A navržené řešení? Nebyl by to snad tak veliký problém ponechat starým lékařům praktikům i nepracujícím důchodcům možnost i nadále používat recepty papírové. Zhroutil by se systém kontrol léčiv? Určitě ne.
Zdroj: Doc. MUDr. František Chaloupka, CSc, Tempus medicorum 06/2017