Již jsme několikrát poukazovali na současný neutěšený stav české legislativy, kdy nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, aniž ji jakkoli nahradil. Zcela bez zákonné opory pak z iniciativy soudců a Společnosti medicínského práva z. s. vychází nezávazná Metodika.
___
___
Dle ní se do budoucna mělo sjednocovat poskytování náhrady nemajetkové újmy za bolestné a ztížení společenského uplatnění, ke kterému došlo po účinnosti nového občanského zákoníku, tedy po 1. 1. 2014.
Účelem tohoto článku není hodnotit, zda tento přístup a tato zavedená praxe je, či není správná. Důležitá je realita a otázka, jak konkrétně má v praxi lékař postupovat, je-li pacientem nebo někým jiným se souhlasem pacienta žádán o ohodnocení bolestného nebo ztížení společenského uplatnění. Dále uvedeme konkrétní situace, úvodem pouze konstatujeme, že ač nový občanský zákoník zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, pro účely pracovního práva, pracovních úrazů a nemocí z povolání se v praxi ustálilo, že se tato vyhláška nadále používá, a do budoucna má být vydána nová vyhláška, která stanoví zvláštní hodnocení nemajetkové újmy v podobě bolestného a ztížení společenského uplatnění v případě, že k nim došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Zatímco vyhláška č. 440/2001 Sb. , jakož i předchozí vyhlášky postihovaly jak pracovní úrazy a nemoci z povolání, tak i jiné případy poškození zdraví (dopravní nehody, fyzická napadení, poškození v důsledku nesprávné léčby), v současné době nastává dvoukolejnost, kdy na straně
jedné budou podle jiných kritérií hodnoceny náhrady nemajetkové újmy za pracovní úraz a nemoc z povolání a podle jiných kritérií ostatní případy poškození zdraví. Smysl této dvoukolejnosti není pochopitelný a je spíše výrazem legislativní pokleslosti českého právního prostředí, což však není účelem této informace, která má dát běžnému lékaři praktický návod, jak postupovat, pokud je o hodnocení bolestného nebo ztížení společenského uplatnění v současné situaci žádán.
Zásady pro hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění po 1. lednu 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, jsou následující:
1. Pro účely bolestného a ztížení společenského uplatnění za úraz, nemoc z povolání, dopravní nehodu či jiné poškození zdraví, které nastalo před 1. 1. 2014, se poskytne náhrada dle bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění podle vyhlášky číslo 440/2001 Sb. Také náhrada za bolestné, pokud šlo o lékařské zákroky provedené do 31. 12. 2013, se provede podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. Posouzení bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění za tato poškození zdraví, která nastala před 1. 1. 2014, může provést kterýkoli ošetřující lékař pacienta. Může jej provést také kterýkoli soudní znalec, který je k tomu odborně kompetentní.
2. Pro účely pracovních úrazů a nemocí z povolání, byť by k nim došlo po 1. 1. 2014, se při hodnocení bodového ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění nadále použije vyhláška č. 440/2001 Sb. , byť zrušená novým občanským zákoníkem. Do budoucna ji má nahradit nová vyhláška, která se připravuje a bude se týkat pouze poškození zdraví, které nastalo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
3. Jde-li o bolestné za poškození zdraví, které nastalo po 1. 1. 2014, nebo bolestné za zákroky a úrazy, které nastaly po 1. 1. 2014, nepoužije se již vyhláška č. 440/2001 Sb. , o bodovém ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění, ale použije se Metodika Nejvyššího
soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je zveřejněna nejen na webových stránkách Nejvyššího soudu ČR, ale v současné době i na webových stránkách České lékařské komory www.lkcr.cz. Bolestné podle této Metodiky, která se řídí rovněž bodovým ohodnocením jednotlivých úrazů, podobně jako zrušená vyhláška č. 440/2001 Sb. , může posoudit podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR opět
kterýkoli ošetřující lékař nebo soudní znalec, aniž by k tomu musel mít zvláštní kvalifikaci.
4. Jde-li však o náhradu za ztížení společenského uplatnění v důsledku události, která nastala po 1. 1. 2014, tedy v režimu nového občanského zákoníku, pak ztížení společenského uplatnění, nejde-li o pracovní úraz nebo nemoc z povolání, se již neposuzuje podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , ale podle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR, jak je shora uvedeno, přičemž toto posouzení nemůže provést již ošetřující lékař, ale pouze znalec z oboru stanovení majetkové újmy na zdraví, což je nová znalecká odbornost, pro kterou musí být příslušný znalec proškolen a získat osvědčení o kvalifikaci v této nové odbornosti.
Jaké situace mohou tedy v praxi nastat?
1. Policie, komerční pojišťovna nebo jiný orgán státní správy, fyzická či právnická osoba se souhlasem pacienta požaduje ohodnocení bolestného od ošetřujícího lékaře.
Řešení: Lékař se dotáže, zda bodové ohodnocení má být provedeno podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , nebo podle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Žádající by měl vědět, podle jakého právního předpisu si přeje bodové ohodnocení bolestného provést. V zásadě platí, že jde-li o bolest utrpěnou před 1.1.2014, provede se bodové ohodnocení bolestného dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , jde-li o bolest, kterou pacient utrpěl po 1. 1. 2014, provede se bodové ohodnocení bolestného podle Metodiky Nejvyššího soudu
ČR. Jde-li o pracovní úraz, provede se bodové ohodnocení bolestného vždy podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , i kdyby k němu došlo po 1. 1. 2014. Do budoucna se provede podle nové vyhlášky, která se připravuje. Lékař pochopitelně může vyžadovat přiměřenou odměnu za provedení tohoto výkonu, kterou lze žádat i předem formou zálohy. Výši přiměřené odměny si určuje lékař, neurčuje ji dožadující orgán. Cenu si stanoví individuálně (jakékoli paušální doporučení ceny by bylo v rozporu s antimonopolními zákony) a měla by odpovídat vynaloženému času, který musel lékař tomuto ohodnocení věnovat. To platí i pro další dále uvedené situace.
2. Pacient si přeje bodové ohodnocení bolestného, ale neví, podle kterého předpisu.
Řešení: Samozřejmě lékař je oprávněn pacienta odkázat na to, aby si sám ujasnil, co si vlastně od lékaře přeje, a teprve podle jeho „objednávky“ učinit posouzení bolestného buď podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , nebo podle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR. Chce-li však lékař pacientovi pomoci, aby se dobře orientoval, co vlastně od lékaře žádá, pak musí zjistit, zda jde:
- o pracovní úraz – pak provede bodové ohodnocení podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , a až vyjde nová vyhláška, pak podle této nové vyhlášky;
- o bolest utrpěnou před 1. 1.2014 – pak provede bodové ohodnocení bolestného podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. ;
- o bolest utrpěnou po 1. 1. 2014 – pak provede bodové ohodnocení bolestného podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR.
3. Některý orgán nebo organizace se souhlasem pacienta nebo sám pacient požadují ohodnocení ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Řešení: Jde-li o hodnocení bolestnéhonebo ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, je oprávněn provést toto bodové ohodnocení kterýkoli ošetřující lékař pacienta, a to nadále dle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , neboť jde o pracovněprávní nároky. Do budoucna pak provede toto bodové ohodnocení podle nově vydané vyhlášky, která se nyní připravuje.
4. Je požadováno bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění za jiné poškození zdraví než pracovní úraz nebo nemoc z povolání, např. za dopravní nehodu, fyzické napadení nebo pochybení při léčbě, které nastalo před 1. 1. 2014.
Řešení: Pokud došlo k události, která je předmětem ztížení společenského uplatnění, před 1. 1. 2014 a příslušný orgán či pacient si přeje provést bodové ohodnocení dle tehdy platných právních předpisů, provede jej kterýkoli ošetřující lékař podle vyhlášky č. 440/2001 Sb. , která platila v době, kdy k události, která vedla ke ztížení společenského uplatnění, došlo. Může se stát, že z určitých důvodů bude požadováno ohodnocení ztížení společenského uplatnění např. pacientem nebo jeho advokátem již podle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR. Žádá-li žadatel o ohodnocení ztížení společenského uplatnění podle právní úpravy po 1. 1. 2014, ošetřující lékař takové ohodnocení ztížení
společenského uplatnění provést nemůže a musí pacienta odkázat na znalce z oboru stanovení nemajetkové újmy na zdraví.
5. Je požadováno zhodnocení ztížení společenského uplatnění za poškození zdraví, které nevzniklo pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, např. za dopravní nehodu, fyzické napadení nebo pochybení při léčbě, ke kterému došlo po 1. 1. 2014.
Řešení: V takovém případě nelze provést bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění podle zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. , ale podle Metodiky Nejvyššího soudu ČR pro stanovení náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví, která je zveřejněna na webových stránkách Nejvyššího soudu ČR a České lékařské komory, přičemž ohodnocení může provést opět pouze znalec z oboru stanovení nemajetkové újmy na
zdraví. Pokud však pacient, jeho právní zástupce nebo dožadující orgán se souhlasem pacienta požadují výslovně, aby ohodnocení bylo provedeno podle zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. , může lékař takové bodové ohodnocení provést, aniž by byl znalcem z uvedeného oboru, a je vhodné, aby do posudku o výši bodového ohodnocení výslovně uvedl:
„Hodnocení bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění bylo na výslovnou žádost pacienta (jiného žadatele) provedeno podle již zrušené vyhlášky č. 440/2001 Sb. “
Tolik snad k praktickému návodu, jak v těchto situacích může postupovat ošetřující lékař, kterého pacient nebo někdo jiný se souhlasem pacienta nebo k tomu oprávněný žádá o ohodnocení nemajetkové újmy na zdraví – tedy bolestného nebo ztížení společenského uplatnění. Stejně jako ošetřující lékař může postupovat i soudní znalec, který je odborně kompetentní posoudit povahu újmy na zdraví, byť není znalcem
z oboru stanovení nemajetkové újmy na zdraví. Česká lékařská komora zaujímala stanovisko, že stanovení nemajetkové újmy na zdraví za ztížení společenského uplatnění by měl mít možnost posoudit kterýkoli znalec z příslušné odbornosti, které se poškození zdraví týká nebo které se týká převážně (např. chirurgické poškození by měl hodnotit chirurg, gynekologické gynekolog, oční oftalmolog apod.). Metodika Nejvyššího soudu ČR a praxe, kterou zavádí do praxe i Ministerstvo spravedlnosti ČR, je však jiná a podle této Metodiky může zhodnotit ztížení společenského uplatnění při jakémkoli poškození zdraví lékař jakékoli specializace či odbornosti a postačí, když je jmenován znalcem z oboru stanovení nemajetkové újmy na zdraví, přičemž je oprávněn kompletně zhodnotit ztížení společenského uplatnění, ať se týká jakéhokoli poškození zdraví. Taková je tedy realita. Naopak nejde-li o hodnocení ztížení společenského uplatnění, ale jde-li o pouhé bodové ohodnocení bolestného podle nové Metodiky Nejvyššího soudu ČR, pak může toto bodové ohodnocení podle názoru Nejvyššího soudu ČR provést kterýkoli ošetřující lékař.
Zdroj: Česká lékařská komora,
JUDr. Jan Mach, ředitel právní kanceláře ČLK