V dnešním uspěchaném a reklamou manipulovaném světě jsem to já "terénní pracovník", oční optik, který nejčastěji hovoří s lidmi a také je často velmi šokován jejich zkreslenými názory na různé .rnedicinské oční otázky". Oční lékaři ve své ordinaci s čekárnou plnou nervózních pacientů pod diktátem zdravotních pojišťoven nemají většinou dost času na to, aby vyvraceli různé "bludy" a polopravdy".
___
___
A v neposlední řadě je tahle refrakční "kosmetika" vlastně obrovský byznys, kde peníze hrají hodně důležitou roli, ne-li nejdůležitější, takže nějaké povídání o nenávratných změnách na operované rohovce nejsou aktuální. Když někdo začne uvažovat o laserovém zákroku na oku z důvodu korekce své oční vady, bylo by vhodné začít od začátku, tedy vlastně představit tu část oka, na které se celá "akce" odehrává. Co je vlastně zač ta rohovka, kterou stačí trochu upravit a následně odhodit brýle nebo kontaktní čočky?
Rohovka je transparentní (průhledná] optická tkáň. Tvoří barieru mezi nitrem oka a zevním prostředím, společně se slzným filmem a sklérou. Z optického hlediska je to nejdůležitější refrakční prostředí. Tloušťka centrální rohovky je asi 0,56 mm, periferní část rohovky je o něco málo silnější 0,65 - 1,0 mm. Povrch rohovky pokrývá vrstva slzného filmu, jež vytváří ochranu rohovky jak mechanickou, tak i imunologickou. Pokud se jakkoli naruší činnost tohoto filmu, vede to většinou k tomu, že povrch oka rychleji vysychá. Samotná rohovka je složena z několika navzájem přilnutých vrstev, z nichž převážná většina má velmi malou nebo téměř žádnou schopnost regenerace, a ta ještě klesá s přibývajícím věkem. Pokud dojde k porušení vrstev rohovky, tkáň se zjizví. Nesmíme také zapomínat na to, že rohovka má ze všech tkání v těle největší počet senzitivních nervových zakončení na mm2. Jejich přímé podráždění nevyvolá "pouze" mrkací reflex, ale narušení rohovkového epitelu, např. zásahem nebo zanesením zánětu může obnažit senzitivní zakončení trojklaného nervu, které je následováno intenzivním slzením, neovladatelným sevřením víček a vysokým stupněm bolesti. Rohovka je avaskulární (bezcévná) tkáň, s velmi pomalým metabolismem, z čehož vyplývá i velmi pomalé hojení.
A do tohoto velmi tenkého a velmi složitého aparátu se při laserovém zákroku musí zasáhnout a v podstatě ho nenávratně narušit. Může mít potom klient záruku a jistotu toho, že:
- zraková ostrost a kontrastní citlivost nebude horší než s brýlemi či kontaktní čočkou?
- optická vada bude beze zbytku odstraněna a nečeká mě žádná recidiva?
- po zákroku nebudu zažívat syndrom suchého oka a problémy na ostrém slunci?
- už nebudu nikdy nosit brýle nebo kontaktní čočky?
- co řízení auta v noci, či vidění na střední vzdálenost?
- mám jistotu, že když se vada vrátí, budu moci absolvovat reoperaci?
Já mám v tomto jasno, a proto pořád ještě nosím brýle a kontaktní čočky. Když se pokazí brýle, můžeme udělat nové. Když kontaktní čočky nevyhovují, změníme jejich typ, anebo je nosit nemusíme. Když "Iaser" nedopadne dobře, rohovka se opravdu nedá vyměnit jako nové trenky. Po zákroku ale již není cesty zpět, neboť do téže řeky opravdu můžete vstoupit pouze jednou. Kdo Vám tedy skutečně zaručí, že nenastanou žádné komplikace a vše dopadne tak skvěle, jak jsme si přečetli v reklamním letáku očního laser centra?
Zdroj textu: Oči pro život - zima 2014
Laserová refrakční chirurgie je schopna odstranit nebo snižit dioptrické hodnoty oění vady. Málokdo si však uvědomuje, že je to definitivní zákrok na stromatu rohovky, která je tak uměle ztenčována, aby snížila svou lomivost. Ale předozadní rozměr oka, který bývá zodpovědný za refrakční vadu, však stále zůstává stejný.Ztenčená rohovka může v budoucnu přinášet určité problémy při rozpoznání závažných očních onemocnění. Při takto "opracované" rohovce již nikdy přesně nezměříme nítroočni tlak, jeden z rozhodujících parametrů při podezření na zelený zákal. Při vyšetření klienta, který již podstoupil laserový zákrok, pak nezřídka vidíme přikalení v hlubších vrstvách rohovky. Změna anatomie rohovky může v budoucnu přinášet komplikace při léčbě zánětů rohovky, zánětů duhovky a možné riziko při tupých traumatech orbity a očního bulbu.
Mezi další komplikace patří oslňování, světloplachost, vyklenutí rohovky, vrůstání epitelu a nestabilní rohovková lamela. Snížení produkce slzného filmu potlačením reflexní produkce, poškození reflexní kontroly mrkání a sekrece Meibomových žlázek, neurotrofická epiteliopatie, nestabilita slzného filmu změnou tvaru rohovky destrukcí pohárových buněk, neuropatické ("fantomové") bolesti.
Nezřídka dochází k poruše od dětství vybudovaných binokulárních funkcí, které vedou k dekompenzaci sfrabísmu (šilhání), někdy i dvojitého vidění s nutnosti dalšího chirurgického zákroku. Laserová refrakční chirurgie u dětí je zcela kontraindikována! Výjimku tvoří pouze jediná skupina vysoké anizometropie (vysoký rozdíl dioptrické vady mezi pravým a levým okem), kde selhávají tradiční možnosti léčby a prevence tupozrakosti.
Refrakční centra tvrdí, že komplikace spojené s refrakěnim zákrokem jsou menší, než při nošení kontaktních čoček. Tady je nutné upozornit na to, že se jedná o porovnání pouze množství komplikací. Nejsou posuzovány jejich závažnost a případné trvalé následky. Zároveň je třeba zdůraznit, že měkké kontaktní čočky, hydrogelové, se celosvětově nosí vice než čtyřicet let a počty nositelů čoček oproti počtu klientů po laserovém zákroku jsou významně vyšší.
Navíc řada komplikací spojená s nošením kontaktních čoček je snadno řešitelná nebo odstranitelná, nošení čoček lze po určitou dobu, např. po dobu trvání obtíží, bez větších problémů vysadit. A drtivá většina komplikací vzniklých v důsledku nošení čoček byla způsobena nedodržením pravidel správného nošení kontaktních čoček, pravidel péče o kontaktní čočky, pravidel, se kterými musí být každý klient před zahájením nošení čoček seznámen, poučen jak o nich, tak i o vlastním zacházení s čočkami.
Komplikace v důsledku laserové operace přicházejí samovolně, bez porušení nějakých pravidel, a operační výkon už si nikdy nesejmete.
Ten a jeho důsledky si ponesete po celý zbytek života. Klientů, kteří mají po laserové operaci, byť třeba s časovým odstupem, nezanedbatelnou změnu v potřebné dioptrické korekci, není málo.
Doživotní záruka na laserovou operaci?
A takzvaná doživotní záruka? Tady bych se asi nebál označení - klamání zákazníka. Co si pod takovým pojmem "doživotní záruka" zákazník představi? No to je přeci úplně jasné. "Oni mi olejzrují oči a já do konce života uvidím bez brýlí." Ale ve skuteěnosti jde o to, že, když' se to nepodaří, nebo v budoucnu se změní dioptrie, tak v rámci doživotní záruky přijdete opět na zákrok a příště zase a bude se vesele .Jejzrovat", dokud bude co. Aco když už bude rohovka tolik tenká, že zákrok nepůjde provést? A jak to bude, až začnu vidět špatně do blízka? Záruka Vás patrně neochrání, protože souhlas s výkonem, který před operací podepisujete, pamatuje na všechny případy. Nejspíš uslyšíte: "Vy jste to nečetl?"
A pak - presbyopie. Presbyopie je stav, kdy díky úbytku akomodace ztrácí oko schopnost zaostřovat na blízké předměty. Příklad z praxe: zákazník, který si nechal v pětapadesáti letech odstranit vadu -3,0 D, přišel po zákroku vyděšen, že nevidí na čtení. Když mu byl problém vysvětlen, konstatoval, že kdyby to věděl, tak by do toho nikdy nešel. Byl si stěžovat. Marně. Každý, kdo dělá refrakce a zhotovuje brýle, ví, že nejhůře se koriguje hypermetropie. Bohužel, refrakční centra mnohdy z myopů vytvářejí slabé hypermetropy, kvůli zamaskování drobných nepřesností. Každý, kdo dospěje do presbyopického věku potvrdí, že používání brýlí na čtení je značně obtěžující. Dokonce daleko víc, než používání brýlí na dálku.
Co dodat závěrem?
Laserové operace očí mají své nezastupitelné místo při řešení složité problematiky komplikovaných refrakčních vad. Je však škoda, jsou-li zneužívány v širším měřítku pro komerční účely se zapojením zavádějící až klamavé reklamy, která na nás čiší z médií.
Vlastní názor si můžete udělat sami z výše uvedených řádek.