Mezi disociativní poruchy řadíme především: disociativní křeče, stupor, fuga, amnézie, stav posedlosti a trans, dále ganserův syndrom, mnohočetnou poruchu osobnosti ad. Jak se projevují tato onemocnění si můžete přečíst na webu www.priznaky-projevy.cz. A jak probíhá jejich léčba?
___
Cílená léčba v této skupině poruch je dominantou dynamické psychoterapie, behaviorální terapie nebo hypnózy. Cílem léčebných postupů je v ideálním případě zpětná integrace dříve odštěpených součástí psychiky k vědomé oblasti dané osoby, což vede k vymizení příznaků a zlepšení celkové stability psychiky. Většina akutních konverzních poruch však odeznívá spontánně. Na místě je vždy podpůrná psychoterapie.
Klinické vedení a podpůrná psychoterapie
Dynamická psychoterapie
Dynamická psychoterapie se snaží pomoci postiženému získat náhled a odstranit emoční podklad pro disociaci. Terapeutické postupy jsou zaměřeny na zlepšení tolerance psychiky vůči stresu a frustraci (vzhledem k vnitřním i vnějším impulzům). To pacientovi umožní opustit maladaptivní obranné psychické mechanizmy, které vedou k disociaci či konverzi nepřijatelných impulzů či psychických obsahů. Zlepšená adaptace pak umožní uvést nevědomé disociované a konvertované psychické obsahy do vědomí s následným vymizením příznaků.
Abreakce
Pomocí abreakce je možné prožít disociované silné emoce spojené s traumatem. Abreakce však nemusí vést k plnému terapeutickému efektu, neboť konečným cílem léčby není pouze prožití emocí spojených s traumatem, ale i jejich integrace do psychiky a jejich bezpečné zvládání. Proto abreakce potřebuje doplnit dalšími technikami jako jsou podpora, klarifikace, interpretace, přerámování, konfrontace apod.
Hypnóza
Hypnóza může vést ke zvýšení dostupnosti disociovaných zážitků či emocí, traumatizujícího materiálu nebo odštěpené části osobnosti a jejich reintegraci. Je možné u nich využít obvyklé techniky hypnózy jako je například věková regrese. U nás zevrubně popsal možnosti hypnózy u disociativních poruch prof. Stanislav Kratochvíl.
Technika promítacího plátna
Tento přístup umožňuje pacientovi vybavit si oddělené vzpomínky a naučit se zpracovat emoce, které jsou k nim vázané. V hypnóze si pacient vybavuje traumatickou událost jako by se na ni díval na promítacím plátně. Projekce na plátno bývá jednodušší pro některé pacienty, kteří si u běžné hypnózy nejsou schopni vybavit traumatické vzpomínky a emoce. Technika promítacího plátna může být využita ke kognitivní restrukturalizaci traumatických vzpomínek, například na levé polovině imaginárního promítacího plátna si může pacient představovat část traumatické události a na pravé polovině plátna něco nebo někoho, kdo ho může před traumatem chránit. Tímto způsobem je možné vybavit si více podrobností traumatického zážitku v únosnějším kontextu.
Kognitivně behaviorální terapie
Základním cílem kognitivně behaviorální terapie disociativních poruch je pomoci pacientovi integrovat fragmentované konflikty, zážitky, emocionální stavy a integrovat části své osobnosti. Základem terapie je důvěryhodný terapeutický vztah, umožňující pacientovi postupně pojmenovat bolestné zážitky, kterým se během rozvoje disociativní poruchy kognitivně a emocionálně vyhýbal. V průběhu KBT dochází často ke zpracování traumatických událostí nebo konfliktních vztahových problémů. To může probíhat v průběhu rozhovoru, v imaginaci, psaním dopisů nebo hraním rolí. Použití imaginace k zobrazení problémů a jeho oddělení od tělesných reakcí a postupnému propracování patří mezi specifické terapeutické techniky vhodné u těchto poruch. Vizualizace umožňuje propojit vzpomínky s disociovanými emocionálními reakcemi a zpravidla vede k silné abreakci. Často je potřebné pacienta naučit dovednostem, které umožní řešit současné problémy a konflikty, související s rozvojem disociační poruchy nebo s jejím udržováním. Jde zejména o nácvik komunikace. Relaxační techniky jako progresivní svalová relaxace, systematická desenzibilitace a biofeedback patří mezi další frekventované strategie.
Farmakoterapie (léky)
U disociativních poruch chybí studie o účinnosti jednotlivých farmak. Psychofarmaka se vzhledem k vysoké komorbiditě disociativních poruch s dalšími psychickými poruchami podávají symptomaticky. Doporučuje se léčit depresivní, úzkostné a psychotické příznaky pomocí antidepresiv či antipsychotik. Ke snížení napětí nebo úzkosti mohou být krátkodobě účinná anxiolytika, nicméně vzhledem k možnostem návyku je nutno je podávat jen přechodně na počátku léčby. U chroničtějších případů s depresivními příznaky může pomoci antidepresivní léčba (např. fluoxetin 20 mg ráno). Účinnost antidepresiv je však patrná více na náladě, než na disociativních fenoménech. Podávání stabilizátorů nálady může vést ke snížení emoční lability, zmírnění impulzivity a agresivity u pacientů, kteří zároveň trpí emočně nestabilní poruchou osobnosti.
Zdroj: doc. MUDr. Ján Praško, CSc