V tuto chvíli má nejméně jeden z každých dvou stovek lidí v celé populaci epilepsii, ale většina z nich nemá právě záchvat, protože jejich nemoc je díky lékům pod kontrolou. Dokud Vám o své nemoci neřeknou, nemůžete o ní vědět. Někdo mívá několik záchvatů denně, jiný jeden za měsíc nebo třeba i za rok. Některé typy záchvatů jsou tak nenápadné nebo proběhnou tak rychle, že je ani nepostřehnete, jiné mohou způsobit zmatené nebo zvláštní chování. Lidé si většinou myslí, že nemocný epilepsií trpí velkými záchvaty s křečemi – to je však jen jeden z mnoha druhů.
Mít epilepsii neznamená nutně to, že člověk nemůže dělat vše, co by chtěl. Lidé s epilepsií mohou pracovat, řídit, sportovat, cestovat a mít rodinu jako každý jiný.
Epilepsie je nemoc
Epilepsie je nemoc, podobně jako třeba artritida nebo slepota. Zatímco artritida postihuje klouby, epilepsie postihuje mozek. Jedná se o opakující se záchvaty, primárně vycházející z mozku, což zjednodušeně znamená, že člověk s epilepsií má tendenci trpět záchvaty, jejich původ e v mozku. Také někteří lidé s cukrovkou mívají záchvaty. To však není epilepsie, protože tyto záchvaty jsou symptomem neschopnosti organismu udržet rovnovážnou hladinu cukru v krvi a nikoliv problémem mozkového původu.
Jak funguje mozek?
Abychom pochopili, co vlastně epilepsie je, potřebujeme vědět, jak funguje mozek. Mozek je tvořen miliardami neuronů (tedy nervových buněk), které jsou mezi sebou navzájem spojeny. Informace do mozku přicházejí z ostatních částí těla a z páteře. Putují nervovými vlákny a přecházejí z neuronu do neuronu prostřednictvím chemických a elektrických impulsů. Jedna z nejdůležitějších úloh mozku je tyto informace uspořádávat. Aby to mohl dělat, používá dvou mechanismů – vyslání a zastavení (podobně jako plyn a brzda v autě). Pokud už sdělení není zapotřebí, mozek je může škrtnout nebo „vypnout“. V normálně pracujícím mozku jsou chemické látky, které jsou za tyto funkce odpovědné, správně vyvážené, neurony vysílají a zastavují sdělení – nervové vzruchy podle potřeby. U člověka s epilepsií je rovnováha narušena a výsledkem je, že vzruchy se nešíří obvyklým způsobem, což způsobí záchvat.
Základy anatomie a fyziologických funkcí mozku
Mozek je rozdělen na dvě části – hemisféry (pravou a levou) a každá je tvořena ohraničenými oblastmi neboli laloky. Každá oblast odpovídá za různé věci. Když má člověk záchvat, závisí to, jak navenek záchvaty vypadá a jak se sám cítí, na tom, ve které části mozku abnormální aktivita začala a do kterých částí se rozšířila. Například když záchvat začne v části mozku, která je odpovědná za pohyb pravé ruky a rozšíří se do části, která odpovídá za pohyb pravé paže a potom nohy, cítí člověk nejdříve záškuby v pravé ruce, pak se šíří do celé paže a nakonec způsobí křeče pravé nohy. To vše proběhne velmi rychle, může jít o několik sekund nebo minut.