Článek se věnuje laickým a spíše orientačním pohledem na EEG vyšetření, jeho provedení a souhrnem popisuje co lze z EEG zjistit. Je zde zmíněn REM a NREM spánek, změny aktivity elektroencefalografu při epilepsii, při bdění, kreativitě nebo např. nádoru mozku. EEG - průběh vyšetření
Lékař vás při podezření na nějakou nemoc nervového systému pošle na EEG vyšetření. Zde vám je na hlavu nasazena EEG čepice (zpravidla 20 elektrod) a zaznamenáno několik minut, až několik hodin EEG signálu. Měří se pouze napětí na povrchu hlavy (žádný proud tedy do vás nebude nikdo pouštět), takže vás to nebolí a jakkoliv to na vás nepůsobí. Snad jen psychicky to není moc příjemné.
Kromě EEG se měří i další biologické signály. Může se měřit činnost srdce (EKG), respirační signál (PNG), pohyby očí (EOG), činnost svalů (EMG), saturace krve kyslíkem (SpO2) a další. Může být nad vámi umístěná videokamera a může se tak ukládat i videozáznam (tzv. EEG videomonitoring).
EEG - nemocní lidé
Co vše lze z EEG poznat? Existují EEG atlasy, kde je zobrazeno, jak má EEG vypadat u zdravého člověka, dále pak jak se můžou v EEG projevit různá onemocnění. Lékaři se učí, co ještě je normální EEG aktivita a co již signalizuje nějakou nemoc.
Budete-li epileptik, na EEG se to docela dobře pozná. Budou tam ostré vlny, které se normálně neobjevují. Pokud budete po úrazu hlavy, nebo bude někde ve vaší hlavě nádorové ložisko, projeví se to sníženou, nebo jinak pozměněnou EEG aktivitou. Pokud budeme měřit EEG člověku, který trpí schizofrenií, zase bude signál vypadat trošku jinak. Důležité je, že z EEG nejde jednoznačně poznat o jakou nemoc se jedná. Lékař vidí, že to "nevypadá" tak jak by mělo a pošle vás dle výsledku pravděpodobně na další vyšetření, nebo vám předepíše léky a doporučí další EEG vyšetření po několika měsících.
Normální EEG záznam u zdravého člověka
Uvažujme nyní, že budeme měřit EEG někomu, kdo netrpí žádnou nemocí. Jak bude tento signál vypadat? Musíme si uvědomit, že máme v hlavě několik miliard neuronů. Každý z nich generuje nějaké malé napětí. Pod každou výslednou elektrodou se tedy může objevit zhruba jedna miliarda neuronů. Pokud jich spousta z nich souhlasně vyšle signál, projeví se to jako napětí na EEG elektrodě. Takto můžou vznikat vlny různých frekvencí. V EEG je to zpravidla od 0.1 do 40Hz.
V EEG záznamu je dobře vidět spánek. Pokud budeme zdravému člověku měřit EEG během noci, uvidíme kdy usnul, a jak se zhruba po necelé hodině střídá REM a NREM spánek. Tedy spánek kdy máme sny (REM - rapid eye movement), a kdy jsme v hlubokém spánku (NREM - non rapid eye movement). V REM fázi spánku pohybujeme očima (je to spojováno například s tím, že pozorujeme děj snu).
Pokud někomu budeme měřit EEG během dne a on bude zdravý, záznam bude chudý. Dá se vypozorovat, zda je unavený a usíná nám, nebo zda je čilý. Ovšem pokud by nás zajímalo na co myslí, jestli je veselý nebo smutný, jestli má zrovna strach nebo je vyrovnaný, nebo co měl zrovna na oběd, nemáme šanci to zjistit.
Theta aktivita na EEG a kreativita
Jak jsem psal výše, v EEG se objevují vlny o frekvenci do 40Hz. Nízké frekvence odpovídají hlubokému spánku (delta vlny - 0-3Hz) a ty nejvyšší pak naprosté bdělosti (beta aktivita - nad 20Hz). Mezitím je plynulý přechod přes další frekvence (theta a alpha).
A právě theta je docela zajímavá. Jsou to frekvence mezi 4 a 7Hz a u zdravého člověka se během dne prakticky neobjevují. Můžeme je najít při usínání (několik málo sekund) a občas během noci při přecházení mezi jednotlivými spánkovými stavy. Můžou se ovšem objevit i po požití alkoholu, více pak například i po požití drog.
Theta je ovšem spojována také se zvýšenou kreativitou, nadměrnou představivostí, objevuje se při vizualizaci různých myšlenek a tvarů apod. Theta vlny se častěji vyskytují např. při různých relaxačních a meditačních technikách, při technice popisované jako astrální cestování, nebo při práci s Reiki energií.