Jednou z nepříjemností, která nás a naše děti při cestování často potkává, je kinetóza, neboli cestovní nevolnost. Nejedná se o nemoc.
Je to stav vyvolaný podrážděním rovnovážného aparátu středního ucha a postihuje výhradně citlivé jedince. Nejznámější druhem cestovní nevolnosti je mořská nemoc, ale výjimkou není ani nevolnost v autě, autobusu, letadle, vlaku, dokonce i při jízdě na velbloudu, na kolotoči, při houpání na houpačce nebo při či seskoku padákem. Kinetóza může postihnout i psa, kočku, koně i opici.
Podívejme se blíže na příčinu cestovní nevolnosti. Během jízdy dopravním prostředkem přicházejí do mozku dva protichůdné vjemy. Zatímco zrakem vnímáme předměty, které jsou zdánlivě v klidu, zprávy z centra rovnováhy ve středním uchu hlásí kývavé pohyby. V centrální nervové soustavě dochází k dezorientaci a podráždění vegetativního nervstva. To se projeví poklesem krevního tlaku, bledostí, nucením na zvracení, posléze zvracením. Dezorientace v mozku probíhá u každého z nás. Rozdíl je pouze v tom, že každý jedinec má jinak nastaven práh citlivosti pro podráždění vegetativního systému.
Důležité je vědět, že vliv na rozvoj kinetózy má i psychika, tento vliv však není rozhodující. Pokud kinetózou pravidelně trpíme, neobejdeme se bez léků proti zvracení. Na trhu jsou v současné době dva přípravky ze skupin klasických léčiv a jeden lék homeopatický, všechny volně prodejné v lékárnách. S jejich výběrem vám určitě poradí lékárník. Z klasických léčiv máme k dispozici léty prověřený Kinedryl nebo Nokinal. Přípravek je nutné použít vždy před cestou, doporučuje se 1/4 hodiny až 30 minut. Pokud je cestování delší, je možné dávku zopakovat. Stejně tak se doporučuje rozkousat další tabletu léku v okamžiku, kdy se nám zdá, že se příznaky cestovní nevolnosti nezadržitelně blíží.
U dětí lze ovlivnit rozvoj kinetózy i po psychické stránce. Rozhodně bychom je už dopředu neměli připravovat na to, že se jim během cesty bude zase určitě špatně. Pokud je posíláme na výlet autobusem, pomáhá do jisté míry i přední sedadlo blízko u řidiče. Jednak jsou v těchto místech menší otřesy autobusu, jednak má dítě jistotu, že si stačí říci včas o zastavení v případě nevolnosti. Samozřejmě bychom měli dítě na možnou situaci připravit a vysvětlit mu, jak se má v dané situaci chovat (nestydět se poprosit o zastavení, v případě nutnosti použít připravený igelitový sáček).
Po požití léků proti zvracení dochází často k ospalosti a tak pokud citlivý jedinec část cesty zaspí, je to jedině dobře. Pokud s dětmi jedeme autem, můžeme snadněji ovlivnit rozvoj kinetózy. Pomáhají častější zastávky a dýchání čerstvého vzduchu, ale také zaměstnání dítěte nějakou jinou činností. Někde se v autě zpívá, jinde hraje třeba slovní fotbal. Pomáhá i obyčejné popovídání si. To vše může pomoci k tomu, že na kinetózu dítě zapomene.
U dospělých je možnost ovlivnění psychiky horší. Pokud si někdo v dospělosti zažil pořádnou mořskou nemoc, asi ho nikdo nepřesvědčí, že při druhém jízdě lodí bude všechno jinak. Pokud někdo zvracel při letu letadlem, bude mu nejspíš špatně jen se podruhé na letadlo podívá. Proto je důležité se spolehnout na preventivní podání léků před cestou a na jistotu další dávky v zavazadle. Pokud je tento stav nezvládnutelný, nezbývá, než se danému dopravnímu prostředku vyhýbat.
Každý člověk vnímá svůj stav jinak. Zatímco pro někoho může být nevolnost při cestování ,,veselou historkou z natáčení", pro jiné může znamenat vážný společenský problém, který jim brání v cestování jakýmikoliv dopravními prostředky. Pro většinu lidí je cestování radost. Pokud kvůli cestovní nevolnosti sedíte doma, zkuste na kinetózu vyzrát. Podaří-li se vám najít recept na to, jak ji zvládnout, budete odměněni nevšedními zážitky, které cestování přináší.