Dceři bude 18 let a oznámila nám, že hned, jak dovrši plnoletosti, chce se odstěhovat. Zatím studuje a mám pocit, že nemáme žádné vztahové problémy. Jsem z toho špatná a nešťastná, že s námi už nechce žit. Když seji zeptám, co je špatně, řekne, že ni že s námi jen nechce bydlet. Vůbec netuším, jak si chce vydělat na nájem a živobytí. Mám ji přesvědčovat, aby zůstala? Radka
___
___
ODPOVĚĎ:
Touha osamostatnit se je ve věku vaší dcery nejen běžná, ale někdy i zdravá Z vašeho dotazu ale neplyne, že by se jí doma nelíbilo. Třeba jen potřebujete víc času, abyste si na tu myšlenku zvykla; nelze vyloučit, že na ní najdete i nějaká pozitiva. Pro dceru může být odchod z domova krůčkem na cestě k dospělosti. Můžete-li, pokuste se chápat vše jako společný problém, nikoli jako výzvu na souboj. Zákazy, dokonce ani přesvědčování, by nebyly moudrou volbou. Obě strany pak řeknou něco, co se těžko bere zpět. Pokuste se definovat podmínky, za nichž by se samostatnit mohla. Čím byste jí mohli přispět vy, až po to, čím by musela přispět ona. Pokud by svou "svobodu" řešila formou "spolubydlení" kamarádek v pronajatém bytě, pak by ani nernuselo jít o přílišné náklady.
Na dotaz odpověděl klinický psycholog PhDr. Petr Šmolka