A je to tady. Prázdniny, dovolenkáři, paštikáři. Lidé s batohem plným plechovek gambáče, mizernou jazykovou výbavou a potřebou tleskat v letadle vyrážejí za česká humna. Už dávno nejsme izolovanou zemí někde za železnou oponou, ale přesto se ještě najde dost lidí, kteří nemají ponětí, jak se na dovolené chovat, a vzniká pak tohle:
___
___
1. Mluvíte na cizince česky
A ostatním je fakt trapně. Dneska (04.10.2018) musí aspoň základy angličtiny ovládat opravdu každý, pokud mu není sedm nebo sedmdesát. Číšníkům a recepčním říkáte „pocem“, na ostatní mluvíte pomalu a pe-čli-vě vy-slo-vu-je-te v domnění, že vám někdo bude rozumět. Radši seďte příště doma nebo jeďte do Chorvatska.
2. Chodíte si přidat se špinavým talířem
All inclusive je super, švédské stoly taky. Jídla je všude dost a nádobí též. Jestli máte ještě hlad nebo jste prostě nenažrané čuně, co nechce nikomu nechat ani kousek kotlety, nechte dojedený talíř prostě na stole, jděte si pro nový a postavte se způsobně do fronty. Nejste Franta Flinta u sebe na chalupě.
3. Stěžujete si na kraviny
Je tu moc komárů, dost fouká a vlny jsou vysoké. Vážně? A jinak jste normální?
4. Stěžujete si na věci, na něž nemáte právo
Koupili jste si last minute za 12 tisíc a skutečně čekáte, že budete bydlet v superioru? Měli byste si uvědomit, že jako první se vydávají ty nejlepší pokoje a lidé z last minute dostanou většinou to, co zbude.
5. Máte s sebou dítě a podle něj se má řídit svět
Kdokoliv, kdo jede na dovolenou s kojencem, nemá právo si ji užít, protože ostatní si ji neužívají taky. Postoj „Já jsem matka, kdo je víc“ se projevuje hlavně o dovolených, malé dítě řve v letadle a vlastně úplně všude, je mu jedno, jestli je u moře nebo u kaluže, ale vy kvůli tomu otravujete ostatní.
- Na pláži není písek, moje dítě nemůže nic stavět.
- V moři jsou velké vlny, moje dítě se jich bojí. (Rádi bychom v tomto bodě upřesnili, že to je fyzikální vlastnost a nedá se nijak ovlivnit ani vypnout.)
- Nekuřte tady, mám tu dítě. (Tak s ním nelezte tam, kde se kouří.)
- V moři jsou kameny a skály, moje dítě se tam může zranit. (Nebyli jste schopní si na internetu dohledat podobu pláže? Váš problém.)
- V noci je v hotelu hluk, moje dítě nemůže spát. (Je to hotel pro hosty. Vždycky tam bude hluk.)
Mít dítě je vaše rozhodnutí a ostatním do toho nic není. Hotel je pro všechny, nejen pro rodiny s dětmi, a vy se to musíte naučit respektovat.
6. Chováte se jako burani
Ve večerní restauraci nerespektujete povinný dress code, který mají všechny hotely s kategorií 4* a výš. Klidně si tam pánové přijdou v krátkých kalhotách nebo v tílku, dámy v prosolených plážových šatech. Po recepci lítáte v plavkách a kape z vás voda. Remcáte na to, že mají hnusné pivo a ještě ho lijí do dvoudecových kelímků. Remcáte na to, že drinky v rámci all inclusive jsou malé a z místního alkoholu. Remcáte prostě na všechno. Uklízečce nenecháte na pokoji dýško.
7. Přepočítáváte
Každá dovolená je od toho, aby se užila, a užívání stojí peníze. Do středomořských oblastí se jezdí hlavně taky kvůli tomu, že se pak chodí do místních taveren a ochutnávají se místní speciality a alkohol. Jestliže jsem v Řecku, budu chtít pít ouzo a jíst jehněčí, souvlaki a ryby. Jestliže jsem ve Španělsku, zajdu si na sangrii a na paellu a na mořské plody. Rozhodně nebudu chtít stát na ulici a klepat se hrůzou z toho, že balená voda stojí jedno euro a kopeček zmrzliny dvě, což je, táto, skoro šedesát korun!
8. Pivo
Není trapnějšího pohledu než na Čechy, kteří si stěžují, že nikde nemají pivo nebo ho dávají do malých sklenic. V jiných zemích jim po našem pivu nic není, mají tam svoje pití, a proto se tomu taky říká „kulturní rozdíly“. Ne každý národ má zájem sedět tři hodiny v knajpě u pěti půllitrů s desítkou.
9. Držkujete na jejich zvyklosti a standardy
Všem by se určitě ulevilo, kdybyste raději seděli doma. Jestli nechápete, že místní zvyklosti vás mají o něčem poučit a obohatit, poproste nějakého úředníka, ať vám sebere všechny doklady a pouští vás maximálně na Slovensko. Děkujeme.