Již několikrát jsme se věnovali vlivu stravy na naše zdraví a organismus. Tentokrát se zaměříme na rajčata, mrkev a špenát. Řekneme si proč rajčata zlepšují imunitu, na co je dobrý lykopen, proč je důležitá mrkev a vitamín A jak je to se špetnátem, železem a churokrevností. U jednotlivých druhů zeleniny se dozvíte, jaké látky obsahují a pro co jsou dobré. ___
Rajčata a imunita
Zdraví člověka se odvíjí především od schopnosti odolávat onemocněním. A právě široká škála látek s ochrannými účinky je hlavní předností rajčat. Jsou bohatá zejména na karotenoidy (lykopen, beta-karoten, xanthofyly) a kyselinu askorbovou (vitamin C). Tyto látky navzájem zesilují své účinky, efekt jejich působení je proto vyšší než při prostém součtu. Aby vám rajčata přinesla co největší prospěch, kupujte jen výrazně červené plody, pokud možno dozrálé přirozeně na slunci, nikoli při umělém osvětlení.
Upravujte je krátkým podušením na malém množství tuku, ideální je olivový olej. Karotenoidy jsou využitelné jen po rozpuštění v tucích a při tepelné úpravě se lépe uvolňují z buněk. Částečnou ztrátu vitaminu C při vaření berte jako nutnou daň za co nejlepší využití zejména lykopenu - nejcennější látky v rajčatech, jíž je k dobru připisována i ochrana proti rakovinnému bujení.
Mrkev chrání před sluncem a zlepšuje zrak
Mrkev je kořenová zelenina z čeledi miříkovitých, jejímž blízkým příbuzným je pastinák. Pracuje jako malá chemická továrna ve prospěch těch, kdo ji jedí. V jejím kořeni bylo zjištěno několik set různých sloučenin, mezi nimi (ve 100 g mrkve) 1,4 g bílkovin, 0,3 g tuků, 7,4g cukrů, 2,4 g vlákniny. Mrkev dále obsahuje minerály sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, železo,měd; mangan a zinek a vitamíny C, E a skupiny B. Prim však hrají karoteny dodávající této zelenině její charakteristickou sytě oranžovou barvu.
Špenát - neřeší jen chudokrevnost
Špenát se obsahem živin, stopových prvků, minerálních látek a vitaminů podobý mrkvi. Má však vyšší zastoupení vitamínů C, E a také železa - omyl v posunu desetinné čárky, který udělal ze špenátu v tomto směru superpotravinu, se už vysvětlil. I takje však ve 100g této listové zeleniny 2,4 mg železa. To je stále dost, i když při doporučené denní dávce 15mg je nutné příjímat železo také z živočišných zdrojů. Železo se významně podílí na přenosu kyslíku krví k buňkám, v krevním barvivu (hemoglobinu) se ho nachází 65-70 %. Bez tohoto prvku by nebyl možný lidský život, nejlepším rostlinným zdrojem je právě listová zelenina.
Dalším trumfem špenátu je vysoké zastoupení draslíku (kalia), který v těle reguluje krevní tlak, srdeční činnost a hospodaření s vodou. Beta-karoten je cenný v prevenci negativních změn na žluté skvrně sítnice (makulární degenerace), jejímž důsledkem je u starších lidí často slepota.