"Dej se do gala" slyšíte z ložnice od manželky, když se chystáte do divadla nebo na nějakou společenskou příležitost. Určitě manželka ani netuší co je to gala a jak vzniklo toto slovo. Tak ji zavolejte a přečtěte si s ní nejlépe ještě před divadlem tento článek. 
Co je to gala a co znamená dát se do gala - jak rčení vzniklo, původ
Když se hodíme do gala, už to slovní spojení naznačuje, že děláme něco vznešeného, takového francouzského nebo jakého, prostě něco cizího, protože slůvko gala je zjevně zahraniční. Když ale slyšíme výraz galánečka, dýchne na nás z něj lidovost, folklór, jižní Morava; to slovo se vyskytuje v tamních písních, a vypadá tedy domácky. Přesto jsou obě tahle slova příbuzná a do jedné rodiny s nimi patří i výrazy galanterie, galán a přídavné jméno galantní.
Nejprve jako obvykle o významu všech zmíněných příbuzných slov. Začneme galánem a galánečkou neboli galánkou. Slovník spisovného jazyka českého říká, že galán je nářečně milý, milenec, nápadník a milovník, galánka a galánečka jsou pak totéž v ženském provedení. Slovník pak zná ještě jeden význam slova galán, je to zastaralé označení dvorného muže, kavalíra.
přídavného jména galantní slovník uvádí tři významy: za prvé pozorný, úslužný, uhlazený ve společenském styku se ženami, dvorný, zadruhé týkající se milostných vztahů, jako příklad je ve slovníku jednak spojení galantní dobrodružství, jednak zastaralé a dnes už nepoužívané označení lepších prostitutek spojením galantní ženy; také pohlavním chorobám se kdysi říkalo galantní nemoci. A konečně za třetí je galantní knižně dvorsky milostný, příznačný pro dobu rokoka, jako příklady jsou uvedena slovní spojení galantní lyrika, galantní slavnosti a hudební pojem galantní slov, což je pojmenování "volného slohu rokokové hudby klavírní".
Spojení hodit se do gala slovník označuje za expresívní a o nesklonném výrazu gala říká, že jako podstatné jméno je to slavnostní sváteční oblečení a jako jméno přídavné má pak význam slavnostní, sváteční, v tomto případě nemusí jít o oblečení, do něhož se "házíme", ale třeba o gala představení, gala koncert, což se dá psát i dohromady, a slůvko gala se tedy mění na předponu. A ještě význam slova galanterie. Je to, píše slovník, drobné ozdobné módní zboží, obchod s ním.
Přestože se výraz galánečka vyskytuje i v moravských lidových písních, jistě jen málokdo pochybuje, že všechna vzpomenutá slova (galán, galánečka, galantní, galanterie a také slovního spojení hodit se do gala) jsou takzvaná cizí, tedy přejatá.
Naznačuje to už písmeno g, které se v češtině v domácích slovech v psané podobě nevyskytuje. V některých domácích slovech hlásku g vyslovujeme, jako například ve slovech kdo, kdy či kbelík, ale nepíšeme ji. Výše jsem říkal, že slovo gala zní tak nějak přímo francouzsky a z francouzštiny k nám nepochybně všechna ta slova, o nichž zde mluvím, přišla, některá přes němčinu, výraz galanterie však asi přes italštinu. Ve francouzštině to slovo znamenalo dvornost, pak drobné ozdobné dárky a z toho se v italštině vyvinul dnešní význam tohoto slova, ozdobné módní zboží a obchod s ním. Výrazy galán a galánka pak udělaly jakousi objížďku přes španělštinu. Tam ze starofrancouzského galant vzniklo slova galan označující elegantního muže a milovníka.
Ano, odborníci umějí jít za předky slov galán, galantní, gala do starofrancouzštiny, zde byla slova gale, potěšení, zábava a galer, bavit se. To je nepochybné. Za poněkud nejisté se už pokládá tvrzení, že do starofrancouzštiny se tahle slova dostala z arabštiny. Arabista Ivan Hrbek původ slova gala a s ním příbuzných v doslovu ke knize Maurové a Evropa vidí v arabském chil´at, označujícím slavností roucho. Z něj prý vzniklo nejen slovo gala, ale také výraz chalát.