Mezi lidmi jsou polopravdy a mýty o různých onemocněních. K nim patří i chřipka. Ve stránce se dozvíte například to, zda je možné se z očkování nakazit chřipkovým onemocněním, zda dostanete po očkování chřipkou horečku, zda je očkování prevencí proti všem durhům chřipky nebo třeba jak často se očkovat proti chřipce. ___
Z očkování proti chřipce se nakazím chřipkou.
U nás používané očkovací látky proti chřipce obsahují usmrcený virus chřipky nebo jen některé jeho součásti, které jsou navíc ve výrobním procesu vysoce čištěné. Proto je nemožné, aby člověk onemocněl chřipkou kvůli očkování.
Všichni mí známí měli po očkování horečku.
Horečka po očkování není častým příznakem a objevuje se u 2-3 očkovaných ze sta. Ze sledování, které jsme prováděli před několika lety, kdy jsme polovině lidí aplikovali vakcínu proti chřipce a druhé polovině fyziologický roztok (placebo), vyplynulo, že počet osob s horečkou byl vyšší mezi těmi, kteří obdrželi placebo.
Nikdo se nemůže trefit se složením vakcíny předem.
Chřipka se šíří vždy přes rovník od jižní polokoule na severní a nazpět. Chřipkové viry, které během našeho léta způsobily onemocnění například v Austrálii, s největší pravděpodobností v zimě přijdou k nám. Shoda v předpovědi např. viru chřipky A (nejtěžší forma infekce) dosahuje přes 90 %.
U nás dostupné očkovací látky obsahují tři aktuální kmeny chřipky, a tak se šance na shodu s cirkulujícím kmenem zvyšuje.
Stačí se nechat očkovat proti chřipcejenjednou za několik let.
Viry chřipky se mění každý rok, a proto se proti chřipce musí očkovat každý rok. Protilátky se objevují již za 14 dní po očkování ajejich maxima je dosaženo mezi 3. a 5. týdnem. Přetrvávají až 3 roky, a pokud by se chřipkový virus neměnil, postačovalo by jedno očkování za tři roky. Bohužel právě změny chřipkového viru jsou důvodem pro každoroční přeočkování, což zaručuje vysokou účinnost vakcinace.
Očkování proti chřipce nikoho neochrání.
Očkování u seniorů v domovech důchodců je efektivní v prevenci chřipkové infekce ve 41,9 % případů, v prevenci hospitalizací v 74,8 % a v prevenci úmrtí v 87,7 %!
To znamená, že každý druhý senior, který je očkován chřipkou, sice může onemocnět, ale chřipková infekce je mírná. Osoby neočkované proti chřipce jsou v porovnání s očkovanými daleko častěji hospitalizovány (až o 75 %více) a daleko častěji umírají (téměř 2x častěji než očkované osoby). Zdraví lidé jsou až ze 70 % chráněni před vznikem chřipkové infekce.
Nachladneš a dostaneš chřipku - mýtus
Největší chřipkový mýtus je ten, který ji spojuje s prochladnutím. Chřipka samotná i běžné nachladnutí jsou virová onemocnění, takže jejich propuknutí musí předcházet okamžik, kdy do našeho organismu pronikne virus. Ten se šíří buď kapénkami vzduchem, nebo dotykem. Ideálním prostředím pro jeho šíření jsou například přecpané vozy MHD plné kýchajících lidí, jak to zažíváme v zimě. Chladné počasí tedy v přenosu chřipky hraje roli, ale není jeho příčinou.
Prášky, citron a echinacea
Jelikož nás chřipka provází už hezkých pár stovek let, stačili jsme pro boj s ní nashromáždit spoustu zaručených a většinou úplně nefunkčních receptů. Zkuste se schválně zeptat kohokoliv ve svém okolí a dostane se vám zasvěcené přednášky o citronech, bylinkách a studených zábalech.
Až toho budete mít dost a zapnete televizi, tak vás dorazí kýchající pánové, kterým zázračný lék okamžitě vybělí zarudlý nos a vysuší uslzené oči. Ve skutečnosti vám ale ty „zaručené“ recepty a pilulky pomůžou přinejlepším utlumit druhotné příznaky, jako je bolest ve svalech nebo zvýšená teplota. Se samotnou příčinou choroby – tedy chřipkovým virem – se tělo většinou vypořádá samo, pouze u rizikových skupin pacientů lékaři předepisují antivirotika.
A pozor – obecně uznávaná spása jménem vitamin C vás bohužel nespasí. Působí sice příznivě na celkový stav organismu, ale na virovou nákazu je krátký.
Chřipka je banalita
Po vyšumělé panice okolo ptačích a prasečích chřipek máme ale na druhou stranu tendenci tuhle nemoc podceňovat. Měli bychom pamatovat na to, že je to přece jen nejčastější virové onemocnění, které ročně postihne až 10 % světové populace a vyžádá si tisíce obětí (jen v Česku ročně na následky chřipky umírá kolem dvou tisíc lidí). Jeho hlavní riziko je oslabení organismu, do kterého otevírá bránu dalším útočníkům. Nemocné sliznice mohou například napadnout bakterie způsobující zápal plic nebo zánět hrtanu, který se může rozšířit na srdeční sval. Z obyčejné chřipky tak může vzniknout pěkná polízanice, kterou už čajem nevyléčíte.
První příznaky chřipky - mám utíkat k lékaři?
S počínajícími příznaky nemusíte hned k lékaři. Teplotu kolem 38 stupňů není nutné vždy snižovat – jedná se o obranný mechanismus organismu. Proto pokud není pacient jinak závažně nemocný, neléčí se například s kardiovaskulárním onemocněním, postačí dostatek tekutin, vitaminů, léky na tlumení kašle a zlepšení průchodnosti dýchacích cest, eventuálně léky proti bolesti hlavy a kloubů.