Antidepresiva - pilulky štěstí. "Zobou" mladí, staří, chudí io bohatí. Jsout přímo báječným lékaem na všechny všední i nevšední strasti této doby. Stačí spolkoout a za nějakou dobu můžete být v pohodě. Je to jednoduché, rychlé a účinné. Nebo tomu tak není? Jaké jsou nežádoucí účinky antidepresiv? ___
Příznaky a projevy deprese jsou rozmanité a někdy i protichůdné. Jak se projevuje deprese se můžete podrobně dozvědět na webu www.priznaky-projevy.cz. Každý má někdy špatný den, kdy se proti němu všechno spikne a on by se nejradši zachumlal do peřin a zaspal to. Mít den blbec ovšem není totéž jako mít depresi, i když rozdíl leckdy pozná jenom specialista. Přesto víc než třetinu antidepresiv nepředepisují psychiatři, ale lékaři, kteří nejsou odborně školeni, aby rozlišili přechodně smutného člověka od někoho, kdo trpí pravou depresí. Připadá-li vám, že máte "depku", můžete nejdřív zajít za praktickým lékařem. Každopádně by však měla následovat návštěva psychiatra - jen on určí přesnou diagnózu.
Rychlé řešení neexistuje
Ani předpis od psychiatra však nernusí znamenat, že skutečně potřebujete ke zvládnutí akutních problémů prášky. Obrovská spousta žen užívá antidepresiva jen proto, že se diagnóza depresivních příznaků provádí čím dál častěji, lékaři jsou k jejím příznakům vnímavější a mají sklon předepsat léky i pacientce, jíž by pomohly jiné terapeutické metody. Lidé často vidí v antidepresivech rychlé řešení drobného problému. Praktičtí lékaři rovnou předepíší léky proti depresi, místo aby pacienta poslali k psychologovi nebo terapeutovi. Mají po ruce bloček s recepty, ale nemají čas nebo patřičnou průpravu na to, aby si s pacientem promluvili. Znamená to tedy napsat recept je zkrátka jednodušší. Je to však nejlepší cesta i pro vás?
Antidepresiva můžou mít závažné vedlejší účinky a málokdo si uvědomuje třeba rizika pro ženy po menopauze nebo pro těhotné a kojící matky. Léky typu SSRI představují obrovské zisky pro farmaceutický průmysl. Firmy je proto intenzivně propagují mezi lékaři, kteří je pak předepisují. V posledním desetiletí, od chvíle, kdy léky jako Prozac získaly registraci, vzrostlo množství předpisů na antidepresiva o 700 až 800 procent. Jestliže studie ukazují, že tyto léky nejsou až tak účinné, jak se zdálo, proč se dál masově předepisují? Nejspíš proto, že si společnost natolik zvyklajít nejpohodlnější cestou a úplně zapomněla hledat cestu nejlepší.
Na léčbu mírné deprese nejsou antidepresiva nutná
Je znepokojivé, že s příchodem antidepresiv ("pilulek štěstí") mají lékaři a psychiatři tendenci zapomínat na jiné účinné metody léčby mírných forem deprese. Uznávaným způsobem je například psychoterapie, cvičení a různé svépomocné strategie, které fungují mnohdy stejně dobře (ne-li lépe) jako antidepresiva. Tyto alternativní metody vedou rozhodně k méně častým relapsům (znovuvypuknutí), protože postupy, které se naučíte během terapie, můžete dál uplatňovat, kdykoliv znovu pocítíte masivní pokles nálady. Je to jednodušší než pořád jezdit k doktorovi a komplikovaně zkoušet další a další antidepresiva.
Strategie, které pomáhají řešit mírnou depresi, se zabývají příčinou problému. Často se při terapii používá například technika deníku, do něhož si zapisujete všechno, co vás skličuje. To pomůže určit konkrétní spouštěče vašich stavů. Když získáte jistou představu o důvodech svého smutku, můžete s tím něco udělat. Mnozí osvícení psychiatři to považují za ideální způsob léčby, protože se pracuje přímo s příčinou vašeho stavu, nikoli jen s jeho projevy, jak to dělají léky. Léky člověku dovolí rezignovat na možnost změny životního stylu, která by nejen prospěla jeho zdraví, ale navíc by zvýšila celkovou kvalitu jeho života.
Test na hladinu serotoninu v mozku neexistuje
Na základě toho, co čtete a vidíte kolem sebe, byste mohli mít dojem, že o depresi se dnes ví už úplně všechno. Tak to ale není. Většina běžných antidepresiv patří do skupiny SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Známé léky jako Prozac, Zoloft nebo Paxil fungují podobně. Mění v mozku hladinu látky zvané serotonin. Mohlo by se tedy zdát, že právě serotonin je za depresi zodpovědný. Muže to tak být, nicméně se to dá málokdy říct s jistotou. Neexistuje totiž test, který by změřil množství serotoninu v mozku.
A i když zmíněné léky některým lidem pomáhají, nedá se jednoduše říct, že nedostatek serotoninu vyvolává depresi. Podobně třeba jako aspirin vám pomůže od bolesti hlavy, což ovšem neznamená, že odstraní její příčinu. Antidepresiva sice navíc upraví hladinu serotoninu během několika hodin, přesto však často trvá i celé týdny, než člověk pocítí změnu k lepšímu. Pokud by byl serotonin jedinou příčinou deprese, účinky léku by se projevily v řádu hodin, ne až za několik týdnů. Užívat antidepresiva tedy znamená experimentovat s vlastním mozkem. U některých pacientů výsledky za to riziko stojí, u jiných rozhodně ne.
Nežádoucí účinky antidepresiv
Jenomže co když už dávno cvičíte, nemáte čas (nebo peníze) chodit dvakrát týdně na terapii - a zázračné prášky se přímo nabízejí? Ano, nabízejí. Nicméně než se rozhodnete, že ten zázrak vyzkoušíte, měli byste vědět pár věcí. Všechny běžné léky typu SSRI mají nežádoucí účinky, to si ostatně přečtete už na krabičce. Pokud se odhodláte začít s prášky, můžete pocítit následující vedlejší příznaky:
- nevolnost,
- únavu,
- nespavost,
- zácpu,
- průjem,
- snížení sexuálního libida,
- třes,
- závratě,
- sebevražedné myšlenky,
- nárůst nebo pokles tělesné hmotnosti,
- pocení,
- sucho v ústech a
- bolesti hlavy.
Jak vidíte, seznam nežádoucích účinků se do značné míry shoduje s příznaky deprese. To znamená, že léky mohou tyto symptomy vyvolat. U některých pacientů přetrvávají několik týdnů a pak ustoupí, u mnohých ale nezmizí nikdy.
Paní Jana tvrdí, že když si vezme lék, cítí se prázdná, rezignovaná. "Často mám pocit, že bych chtěla být mrtvá, utéct z tohohle strašného světa. ežjsem začala brát prášky, nikdy jsem na sebevraždu nepomýšlela. Mám strach se jich vzdát, a přesto bych se chtěla znovu cítit jako člověk." Proč se lidé bojí s prášky přestat? I když tyto léky nejsou návykové, můžete po jejich vysazení (především u Paxilu a Zoloftu) pociťovat abstinenční příznaky. Než tedy zvolíte zdánlivě pohodlné řešení svých problémů, raději zvažte, zda do těchto rizik, chcete jít.
Těžká volba
I když usoudíte, že prášky jsou pro vás dobrá volba, výsledek vás možná zklame. Prozac není pilulka štěstí. Zhruba po týdnu zaregistrujete drobné změny a zásadnější posun pocítíte třeba až za několik měsíců. Nebude to ale jako probudit se do pohádky, kde svítí sluníčko a ptáčci cvrlikají. Antidepresiva nejsou drogy a nebudete po nich v rauši. Spíš vám pozvolna změní myšlení. Člověk je sice dál smutný, ale je schopen své pocity logicky zpracovat a přesvědčit sám sebe, že bude líp. Díky práškům nebudete šťastnější, jen o něco vyrovnanější. Musíme si uvědomit, že život holt už bývá občas smutný. Smutek k němu patří - je to způsob, jímž vám tělo dává najevo, že něco není v pořádku.
Třeba byste si měli najít novou práci, možná vyměnit partnera nebo si prostě jen dopřát víc volného času. Dokud vás však vaše pocity neochromují, není důvod řešit je hned pomocí antidepresiv. Dokonce i když vám psychiatr potvrdí, že trpíte depresí, máte na výběr z jiných možností. Když vaši kamarádi užívají Prozac a pomáhá jim, je to skvělé. Znamená to však, že ho máte začít brát i vy? Tohle rozhodnutí neberte na lehkou váhu, někdy je doslova na hraně.
Někdy pomůže i placebo
V posledních letech vyšlo několik vědeckých studií naznačujících, že léky zřejmě neúčinkují tak dobře, jak se původně zdálo. Na lidi, kteří netrpí těžkou depresí, ve skutečnosti antidepresiva působí jen jako placebo. A naopak - čím vážnější deprese je, tím lepší je odezva na lék.
Z toho můžeme dovodit, že spousta lidi užívá léky, které vlastně vůbec nepotřebují. Úplně by stačilo, kdyby jim doktor dal vitamíny a tvrdil jim, že jsou to prášky proti depresi. Šance, že se jim ulevi, je paradoxně stejná jako u antidepresiv.