Zdraví, životní styl

Genový výzkum nadváhy a obezity stojí momentálně v centru pozornosti celého vědeckého světa. Studie jednovaječných dvojčat, která vyrůstala zvlášť, odhalila, že za jejich tělesnou hmotnost nesou geny odpovědnost ze 70 procent a pouze ze 30 procent prostředí. Geny podílející se na dědičné nadváze jsou samy o sobě prakticky neškodné. Jakmile ale začnou "spolupracovat", mají najednou na váhu obrovský negativní vliv. Existují takové, které zvyšují chuť k jídlu, geny, které předurčují siluetu (tvar jablka, hrušky atd.), a další, řídící látkovou výměnu. Jestliže jste zdědila podobnou "problematickou" sbírku genů, musíte bohužel dbát na správné stravování víc než ostatní. V budoucnu by se sice měly vyrábět léky, které takové genové zatížení vyrovnají, ale zatím s tímhle problémem budete muset bojovat sama.

Ať si to chceme přiznat nebo ne, naše a partnerovy návyky se po svatbě nebo "sestěhování" tak trochu sjednocují. Zatímco mužům změna většinou prospěje a stravují se zdravěji než dřív, ženy přestávají věnovat jídelníčku pozornost a přibírají. Začnou jíst více masa, dávají si větší porce a dojde-Ii na partnerské krize, často je řeší přejídáním. Jak z toho ven? Buď zťlstanete sama, nebo se budete dál snažit zachovat si svů] způsob stravování. I když se vám to může zdát nereálné, je dokázáno, že muži se obvykle zdravější stravě vůbec nebrání.

Pokládáte za nesmysl, že byste mohla přibírat právě z tohoto důvodu? Přesto je to pravda. V Kanadě provedli rozsáhlý výzkum u dětí školního věku a zjistili, že ty, které spaly méně než deset hodin denně, vykazovaly třiapůlkrát vyšší riziko obezity než děti, jež spaly dvanáct hodin nebo víc. Ani obezita rodičů, ani nedostatek pohybu nebo vysedávání u televize přitom nebyly pro vznik nadváhy u těchto dětí tak rozhodující! Vědci mají za to, že šizení spánku způsobuje v těle pokles hormonu leptinu podporujícího látkovou výměnu a tlumícího pocit hladu. Naopak se ale zvyšuje tvorba ghrelinu, který pocit hladu vyvolává. A u dospělých to funguje stejně. Pokud tedy málo spíte z důvodu pracovních povinností, přeorganizujte trochu denní režim.  Trpíte-li však chronickou poruchou spánku, měla byste rychle vyhledat lékaře.

Když se potíme nebo je nám zima, vydává tělo energii na regulaci teploty. Tím pádem pak samozřejmě do určité míry hubneme. Jenže většina z nás sedí celé dny v klimatizovaných, případně vytápěných místnostech s konstantní teplotou, nejčastěji kolem 26 stupňů. A právě při ní nespálíte skoro nic! Přestaňte tedy svému tělu dopřávat tolik pohodlí, snažte se ho vystavovat (s rozumem) teplotním změnám. Choďte do sauny, občas si dejte studenou sprchu a i v zimě spěte s pootevřeným oknem. Kromě jiného tak skvěle posílíte také imunitní systém.

Možná jste to poznala už v souvislosti s antikoncepcí - po některých preparátech prostě začnete přibírat. V tomto případě se ale jedná hlavně o zadržování vody v těle, které alespoň nezvyšuje riziko infarktu. Jiné medikamenty jsou však problematičtější a mohou vaši váhu ovlivnit rizikovějším způsobem. apříklad po tricyklických antidepresivech se stoprocentní jistotou naberete tři až čtyři kila. Léky na vysoký krevní tlak posunou ručičku váhy klidně i o dva kilogramy. U diabetiků způsobuje glitazon v lécích nárůst hmotnosti o tři až čtyři kila, nemluvě o inzulinových injekcích, které (i když ne dlouhodobě) přidají kil rovnou deset až patnáct! Zvlášť v případě cukrovky byste měla začít včas něco dělat, třeba sportovat. A v každém případě: máte-li pocit, že po nasazení léků tloustnete, proberte to co nejdříve se svým lékařem.

Odborné studie ukázaly, že zhruba od dvacetipěti let člověk každoročně přibere 300 gramů. Proč? Čím jsme starší, tím více svalové hmoty ztrácíme. A to je problém, protože svaly jsou zodpovědné za naše hospodaření s energií - prostě ji spotřebovávají. Jejich úbytek pozvolna začíná právě mezi 25. a 30. rokem a od 40 let je podstatně výraznější. Když k tomu u žen připočteme nástup menopauzy a nedostatek estrogenu při ní, máme tu další kila navíc. Bránit se můžete dostatečným příjmem bílkovin například z masa nebo luštěnin, které jsou pro stavbu svalstva nezbytné!

Někdo z nás (a jsme to opět hlavně my, ženy), to má naopak a přibírá. Tím více, čím více faktorů jim znepříjemňuje život. Původcem těchto změn je kortizol, který se při stresu uvolňuje a nutí tukové buňky k výdeji energie na danou úlohu. Trvá-li zatížení delší dobu, začne tělo zvyšovat tukové zásoby, aby mohlo energetickou spotřebu pokrýt. Takže máte jenom jednu možnost: nedat stresu šanci.

Je skvělé, že v poslední době hodně lidí přestává kouřit, ale když ozdraví své plíce i pokožku, téměř stoprocentě také přiberou. Dříve se mluvilo o dvou až šesti kilech, nejnovější studie už ovšem hovoří o osmi kilech navíc! Nikotin má tu schopnost, že snižuje chuť k jídlu a podporuje látkovou výměnu. Když o jeho "přísun" přijdete, ztratíte zábrany a začnete jíst daleko víc než předtím. Přestat s kouřením se vyplatí, nehledě na to, že v takovém případě vyplatí, nemluvě o tom, že následnému přibývání na váze se můžete snadno vyhnout. V prvních šesti měsících bez cigarety se l prostě musíte víc hlídat i hýbat, a podobné problémy se vám vyhnou.

Další faktory tloustnutí:

Při hledání protějšku máme jedno zásadní kritérium - musí to být někdo, s kým si porozumíme. Což znamená, že nám bude povahově podobný, a někdy nejen povahově. Potkají-Ii se tedy dva lidé se sklony k nadváze, nemají pak ani jejich potomci šanci prokletí, resp. genetické zatížení zlomit.

Korpulentní ženy mívají více dětí, navíc s podobnou stavbou těla (zase ta dědičnost). Nedá se říct, že za tloušťku může  jen těhotenství, mnohé z nich mají sklon k nadváze už před ním. Ale jeho vliv se nedá popřít. Naopak hodně obézní ženy mají problém otěhotnět.

Vědci přišli na to, že děti starších matek bývají silnější a pravděpodobně jim to zůstane na celý život. Tendence k tloustnutí se objevuje i u dětí s nízkou porodní váhou - přesnou příčinu sice zatím nikdo nezná, ale např. v Americe počet takových dětí extrémně narůstá.