Pálení, řezání, nadměrné slzení či naopak suché oči patří mezi nejčastější důvody „nepohody" našich očí. Jak jednotlivé situace řešit a kdy je třeba vyhledat odbornou pomoc? A jak se postavit k ječnému nebo vlčímu zrnu?
___
___
Ječné zrno, vlčí zrno
Podle typu a lokalizace postižené žlázky ve víčku rozlišujeme tzv. hordeolum (ječné zrno) a chalazion (vlčí zrno). Ječné zrno je zánět mazové žlázky u některé z řas na očním víčku. Vlčí zrno vzniká ucpáním a následným zanícením hlubokých mazových (Meibomových) žlázek víčka. Projevy ječného i vlčího zrna jsou si však podobné a pro laiky nemá toto rozlišení z praktického hlediska příliš velký význam.
Jak se projevuje a z jakých důvodů se vlastně tato nevzhledná bulka v oku objeví? Je třeba odborného zásahu očního lékaře, nebo tuto situaci můžeme zvládnout sami doma?
Typicky se projevuje otokem, zarudnutím a bolestí postiženého víčka. Žlázky se často ucpávají při nedostatečné hygieně očí nebo například po špatném odlíčení. Na vzniku zánětu se může podílet i celkové oslabení obranyschopnosti organismu, například při cukrovce. Příčinou často bývá i porušená funkce mazových žlázek, která je někdy součástí kožních onemocnění víček a obličeje (hlavně acnerosacea a dermatitis seborrhoica zpravidla spojená se seboroickým chronickým zánětem okrajů víček), na vině jsou i hormonální změny, imunologické potíže, přetěžování očí. Záněty mazové žlázky v naprosté většině případů způsobují bakterie ze skupiny stafylokoků. Vznikají ucpáním vývodu žlázky a hromaděním mazu. Ten je ideálním prostředím pro množení bakterií, které pronikají do oka z okolní kůže. Postupně se v místě postižené žlázky může objevit na vnější kožní nebo vnitřní spojivkové straně puchýřkovité vyklenutí s prosvítajícím hnisem. Tudy se může hnis spontánně provalit. Ječné i vlčí zrno je nezávažné onemocnění, které obvykle do několika dnů samo zmizí (vstřebá se) nebo přejde do chronické formy. Někdy však zánět může přestoupit do hlubších žlázek a způsobit zánět s otokem celého víčka. V takových případech je nutná návštěva u očního lékaře. Stejně se zachovejte i pokud se stav do týdne nezlepší. V komplikovaných případech může lékař doporučit užití antibiotické masti nebo očních kapek. U chronických forem přetrvávajících déle než 6 až 8 týdnů je vhodná malá operace v místním znecitlivění, při které se ječné/vlčí zrno nařízne několikamilimetrovým řezem a odstraní se obsah i s pouzdrem.
V případě, že se ječné zrno opakuje často, co tím tělo signalizuje? Pomohou změny stravy, určité vitaminy, změna režimu práce, hygieny...?
Hlavním způsobem prevence je dodržování základních hygienických pravidel. Myjte si často ruce, nedotýkejte se špinavými prsty svých očí. Důležitá je i hygiena obličeje. Před spaním je nutné se důkladně odlíčit! Záněty žlázek se bohužel mohou opakovat. Jejich častější výskyt je známkou zanedbané hygieny nebo celkového oslabení imunitního systému. V takovém případě je nutné provést podrobnější testy. Dále je také vhodné užívání vitaminů řady B (B-komplex), ač někteří jejich vliv vyvrací. Doporučeny jsou i studené obklady (nikoli teplé), neboť zabraňují šíření zánětu do okolí.
Suché oko, syndrom suchého oka
Co všechno vlastně může být důvodem „suchého oka“?
Syndrom suchého oka je jednou z nejčastějších očních chorob (řadí se mezi takzvané civilizační choroby), při níž dochází ke snížení produkce slz nebo jde o nesprávné složení slzného filmu. Na jeho vzniku se podílí řada faktorů - od patologických stavů oka (některé oční choroby, fyzikální a chemická poškození oka, poruchy postavení víček) až po souvislost s celkovým zdravotním stavem pacienta. Může také jít o vliv genetické dispozice, ale i prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Významnou roli hrají některé faktory životního prostředí (například ozon, cigaretový kouř, prach, slunce, vítr), dále nošení kontaktních čoček, celodenní práce na počítači (takzvaný office eye syndrome), několikahodinové sledování televize (takzvaný monitor eye syndrome), klimatizované a uměle vytopené prostory, hormonální změny (při kojení, v klimakteriu), vedlejší účinky užívaných léků (například antikoncepce, antidepresiva) a konzervačních přípravků vkapávaných léků do očí, systémová onemocnění jako cukrovka, revmatické choroby, onemocnění cév, štítné žlázy, infekční nemoci a nádory.
Syndrom suchého oka se může objevit v každém věku. Obtíže mohou být rozmanité. Pacienti uvádějí pocit sucha, pocit přítomnosti písku nebo cizího tělesa, pálení. V pokročilých stadiích pak bolest, citlivost na světlo, může se vyskytnout zarudnutí oka či svědění. Část pacientů udává zhoršené vidění měnící se během dne.
Pokud máme (krátkodobě či dlouhodobě) pocit suchého oka, stačí to vyřešit zvlhčujícími kapičkami, neboje třeba vyšetření u očního lékaře, aby nejdříve našel skutečnou příčinu?
Je vždy třeba hledat a nalézt příčinu, což je v mnoha případech obtížné (může to být například deformace víček, chronický zánět víčkových okrajů, celkové onemocnění). Vždy je vhodné nechat se vyšetřit očním lékařem, aby vyloučil jiná onemocnění. Současně je nutné zahájit léčbu suchého oka, především podáváním umělých slz - lubrikancií, případně stimulátorů slz či u těžších stavů léky s protizánětlivým efektem (kortikoidy). Cílem umělých slz je vytvořit stabilní vrstvu slzného filmu na povrchu oka a zabránit tak vysychání. Mohou být ve formě kapek, mastí či gelů (frekvence užívání je individuální). Na našem trhu je pestrá nabídka preparátů, kterých lze úspěšně využít. V této souvislosti je nutné upozornit na přítomnost konzervačních látek (jako je například benzalkoniumchlorid) v některých preparátech. Jejich buněčná toxicita může u této nemoci působit zvláště negativně. Při častějším kapání se proto doporučují preparáty bez konzervačních látek. U těžkých forem můžeme chirurgickými postupy dočasně či trvale uzavřít slzné cesty s cílem zabránit ztrátě slz. V prevenci je vhodné vyhnout se pobytu v prašném, zakouřeném, větrném prostředí či klimatizovaných prostorách. Vhodná je úprava denního režimu - dostatečný spánek, omezení práce s počítačem či sledování televize, dostatek tekutin, omezení trvalého nošení kontaktních čoček.
Slzení oka, očí
Proč mnohdy naše oko/oči pláčí, aniž bychom chtěli? Má nadměrné slzení souvislost například s počasím či nějakou patologickou změnou přímo v oku jako takovém?
Nadměrným slzením je doprovázena řada onemocnění oka a jeho okolí a je způsobeno stimulací trojklaného hlavového nervu drážděním spojivky a rohovky. Podráždit jej lze především zánětem - u zánětů rohovky a spojivky, ale i jiných struktur oka. Může k němu také vést obstrukce slzných cest, která je charakterizovaná nadměrným slzením vyvolaným chladem a větrem. Důležité je proto vyšetření očním lékařem k vyloučení těchto příčin. Vyšetřovací metodou ke zjištění množství produkovaných slz je takzvaný Schirmerův test. Při něm se pod obě spodní oční víčka vloží proužky filtračního papíru po dobu 5 minut. Normální zdravé oči jsou zvlhčeny v rozsahu nejméně 15 milimetrů. Průplach, případně sondáž slzných cest při podezření na obstrukci slzných cest se provádí v místním znecitlivění očními kapkami. Vlastní výkon spočívá v dočasném rozšíření slzného bodu a vypláchnutí slzných cest malým množstvím fyziologického roztoku. Průplach i sondáž se mohou kombinovat, někdy postačí jen propláchnutí slzných cest, jindy lékař musí překážku rozrušit tenkou sondou s následným ověřením průchodnosti průplachem.
Pokud se vyskytují další příznaky jako bolest, zarudnutí, otok, patrně se bude jednat o zánět, který je třeba vyléčit.
Šmouhy před okem
Vidíme-li před okem „poletující“ šedivé útvary, někdy jakoby řetízkovitě propojené, s čím to souvisí? Je to nějaký optický klam, porucha zraku či souvislost s jiným onemocněním v organismu?
I když „poletující“ šedivé útvary před okem mohou pořádně vyděsit, většinou nejde o vážné onemocnění, ale o takzvané sklivcové zákalky. Sklivec je rosolovitá hmota, která vyplňuje největší část lidského oka. Aby jí dobře procházelo světlo na sítnici, musí být průhledná a čirá. Pokud ale dojde k tomu, že se vlákna ve sklivci zhustí nebo zkapalní, tvoří se již zmíněné zákalky, které vnímáme jako pohybující se útvary - vlasy a mušky při pohybech oka. Postihují převážně 70 procent osob starších 70 let, ale mohou potrápit i mladé lidi. Nepomůže mrkání a pohledy do stran. U 50 procent pacientů provázejí zákaly blesky. Příčinou je dráždění sítnice tahem či nárazy odloučeného sklivce při pohybech oka. Ve většině případů jsou černé tečky neškodné, ale pokud stále přibývají nebo máte pocit, že vám před očima prší, případně se spojují a vy vidíte šmouhy a saze, může to signalizovat závažnější onemocnění a potíže, jako je krvácení do sklivce. Pokud se před očima začne dělat tmavá rostoucí clona, může jít o odchlípení sítnice. To je ovšem velmi nebezpečné a může vést až ke slepotě. Vždy je důležité vyšetření očním lékařem k vyloučení trhliny či odchlípení sítnice. Pokud je sítnice v pořádku, léčba není nutná.
Obrácená řasa
Trichiáza je stav, kdy se původně správně postavené řasy otáčejí proti oku - jedna řasa či více. Tím dráždí spojivku i rohovku. Nejčastější příčinou je poleptání a záněty víčkových okrajů. Někdy stačí řasu vytrhnout. Pokud je však drážděna spojivka nebo i rohovka, je nutná jejich léčba. Jestliže řasa roste opakovaně proti oku, lze ji odstranit takzvanou elektroepilací či laserem. Distichiáza je stav, kdy jsou na očním víčku přítomny dvě řady očních řas, přičemž vnitřní řada může být obrácena proti očnímu bulbu a dráždit ho. Je to vrozená anomálie, nicméně takových případů je naštěstí málo.