H2O - základ života
Voda tvoří zhruba 66% našeho těla. Pomáhá nám udržovat krev tekutou, je součástí všech buněk, vyplňuje mezibuněčné prostory. V každé chvíli našeho života nějaká voda opouští naše tělo, ať už při močení, kálení, potem a nebo při vydechování. Doplňování vody – rehydratace, je tedy nezbytností.
Jennifer Strange zemřela na otok mozku
Na začátku roku 2007 se 28letá kaliforňanka účastnila soutěže pořádané jednou rozhlasovou stanicí. Šlo o to vypít co nejvíc obyčejné vody. Vítěz si mohl odnést herní konzolu Nintendo. Jennifer Strange vypila během tří hodin zhruba šest litrů vody. Pak se jí neudělalo dobře a tak odjela domů. Zemřela v bolestech hlavy na otok mozku.
Případ Jennifer není, bohužel, žádnou výjimkou. Případů úmrtí z vody je hodně. K těm křiklavějším z poslední doby patří případ šikany na California State University. Rádoby vtipné nucení pít vodu 21letého mladíka ho stálo život.
Extáze je rizikem! Jak je to se sodíkem?
Předávkování vodou je časté u návštěvníků klubů, kteří berou MDMA, tj. extázi. Nemusí ale jít jen o sladce prohýřené noci. S podobným problémem se setkávají i trenéři sportovců. Jedna z dřívějších studií například prokázala, že u běžců maratónu také dochází v důsledku pití tekutin k patologickým změnám v metabolismu v důsledku naředění krve. Rozbory krve u nich prokazují hyponatremii. O tomto „nedostatku soli“ v krvi se hovoří, pokud koncentrace sodíku klesne pod hodnotu 135 milimolů na litr krve. Normální je mít v krvi 135 až 145 milimolů/l.
Otrava vodou - příznaky, projevy, symptomy
Jak se projevuje otrava vodou se dozvíte na webu www.priznaky-projevy.cz .
Následky - proč intoxikace vede k úmrtí? Laické vysvětlení problematiky.
Řízení obsahu vody a solí v těle mají na starosti ledviny. Cedí krev přes miliony tenkých trubiček a odstraňují z ní zplodiny metabolismu a přebytečnou vodu. Když toho v krátké době vypijeme moc, ledviny filtrovat vodu z krve nestíhají. Krev je pak vodou moc zředěná. Když voda s minimem rozpuštěných solí začne omývat buňky v těle, nedokáží se jí bránit. Buňky se začnou nafukovat jako balóny. Většina buněk s takovým rozpínáním nemá problémy. Pokud ovšem okolo sebe mají tukovou, nebo svalovou tkáň. Ta se totiž rozestoupí. Případ neuronů sem ale nepatří. Mezi pevně srostlými kostmi lebky je jen málo prostoru pro nějaké rozpínání. Následkem intoxikace vodou je osmotický otok mozku a jeho následné vyhřeznutí v místě nejmenšího odporu - tj. v oblasti velkého týlního otvoru s následnou konizací, zástavou dechu, křečím a následně smrti.
Hyperhydratace je spíše vzácností, funkce vazopresinu
Naštěstí jsme tomuto stavu vystaveni jen vzácně. Riziko vzniká až když jde o nějaký exces a nebo o poruchu spojenou se sekrecí vasopresinu. Vasopresin, nebo také vazopresin, se tvoří v hypotalamu. Ne nadarmo se této látce také říká antidiuretický hormon. Prostřednictvím hypofýzy totiž instruuje ledviny a poroučí jim jak moc mají s vodou šetřit. Toto tradované klišé není zcela přesné. Ve skutečnosti se ani tak nejedná o šetření s vodou, jako o to, že v případě stresu si organismus vyřazuje vše méně potřebné z činnosti. To aby mu momentálně postradatelné orgány neubíraly na maximálním výkonu. Bez činnosti ledvin se po nějakou dobu organismus dobře obejde.
Kolik můžem člověk maximálně vypít vody
Pro lepší představu jak to s vodou v našem těle je, nebude na škodu si připomenout, že u zdravého člověka, který je v klidu, jsou jeho ledviny schopny každou hodinu vyloučit 800 mililitrů až jeden litr moče. Kupeckými počty dojdeme k tomu, že aniž bychom se ohrožovali na životě z případné intoxikace vodou, můžeme za hodinu vypít 800 mililitrů až jeden litr. Nebezpečné je vypít najednou nebo během jedné hodiny kolem 3-4 litrů vody.
Neplatí to ale vždy. Tak třeba při již zmíněném celonočním křepčení v klubu po požití extáze, nebo v případě maratónského běhu. V obou případech je správné doplňování tekutin hotovou alchymií. Vasopresin totiž vyřadí ledviny z činnosti natolik, že místo očekávaného litru, jsou schopny vyloučit jen zhruba 100 ml moče za hodinu. I když se člověk potí, pití více než jednoho litru čisté vody za hodinu už může vést k maléru.
Bylo by bláhové se domnívat, že podávání vysoce energetických nápojů na tom může něco změnit. K vyvarování se případných problémů to chce spíše sledovat to, kolik tekutin vypijeme, vymočíme a vypotíme. Za normální situace platí „poslouchej žízeň“ a tělo si samo řekne kolik vody potřebuje. V případech, kdy jede na tripu, nebo v režimu enormního fyzického vypětí, to ale neplatí.
Prevence otravy vodou
Organismus zdravého člověka dokáže za hodinu vyloučit až jeden litr moče. Nechceme-li přetěžovat organismus, neměli bychom vypít více než jeden litr tekutin za hodinu. Totéž platí pro milovníky piva, kteří jsou za krátký čas schopni vypít několik škopků. Při "přepití" pivem je otrava vodou vlivem obsaženého alkoholu ještě hlubší. Dodržujte stanovené minimum 2 litry denně, v obdobích letních veder můžete dávku zdvojnásobit, ale pijte po doušcích, ne po litrech!
Jak již bylo napsáno výše, zvýšené riziko intoxikace hrozí také závodním sportovcům. Neustálá žízeň je nutí k vypití velkého množství tekutin najednou.
Nebezpečí hrozí i kojencům
Riziko intoxikace vodou hrozí dokonce i kojencům, kterým je kromě mateřského mléka dávána i další tekutina. Ledviny kojenců mladších půl roku další vodu zpracovat nedokáží. Většinu potřebných látek a tekutin totiž dítě získává z mateřského mléka. Při konzumaci většího množství další tekutiny tak může dojít k otravě projevující se podrážděností, otoky ve tvářích a záchvaty.
Léčba hyperhydratace, převodnění organismu
Spadá na interní JIP nebo ARO. Stav ohrožuje život, musí být podávána antiedematika a postupně dojít k úpravě hodnot iontů (především sodíku) a tím nastolení homeostázy organismu.