Zdraví, životní styl

___

___

Obě choroby jsou příbuzné a vyvolává je jeden a ten samý virus. Tato onemocnění mají ostatně společný průvodní znak - puchýřky na 

kůží.  

Virus najdeme také v dýchacích cestách

Inkubační doba planých neštovic, to znamená doba od nákazy do propuknutí choroby, je 10 až 23 dnů, tedy nejčastěji 2-3 týdny. Zdrojem nákazy je nemocný člověk, zvláště jeho čerstvá vyrážka. Z té se virus šíří vzduchem nebo dotykem. Nemocný je však infekční a může nakazit své okolí již asi den před vznikem vyrážky. Nákazu šíří dál v době od výskytu první neštovičky až po úplné zaschnutí té poslední, tedy po celou dobu průběhu nemoci. Virus se vyskytuje nejen v pupíncích a puchýřcích na pokožce, ale i v dýchacích cestách. Kontaktem s infikovanou osobou se nakazí až devět z deseti osob, které nemají protílátky.

U dětí vzniká vyrážka bez předchozích obtíží náhle, nejdříve na trupu a ve vlasech, u dospělých často vyrážce předcházi několik dní horeček s
celkovou slabostí. Tvorba puchýřků postupuje po vlnách asi po pěti dnech, některé tedy mohou být již téměř zahojené, zatímco jiné se teprve
vytvářejí. Vyrážka se mění, zprvu vznikne červená skvrna, která se mění na puchýřek a ten zasychá ve formě stroupku. Nemoc obvykle doprovází zvýšená teplota až horečka, někdy může stoupnout i nad 39 stupňů. Vyrážka se může objevit i na sliznicích, zvláště ve vlhkých částech těla - v pochvě, konečníku, na sliznici nosohltanu a horních cest dýchacích nebo na očních vičkách. Onemocnění se léčí symptomaticky, to znamená mírněním příznaků. Nejčastěji vystačíme s klidem na lůžku a léky na snižováni teploty. U těžkých forem onemocnění nebo u oslabených jedinců se navíc používají antivirotika - léky s protivirovým účinkem. Další léčba je zaměřena na urychlení zasychání vyrážky, zmenšení svědění a zabránění jiným bakteriím vníknout z okolní kůže do neštovičky. Nanášíme proto léčebné prostředky na vyrážku. Nedoporučujeme ale "starý známý"  tekutý pudr, který na neštovičce vytvoří zaschlou vrstvu. Pod ní se totiž může utvoutvořit hnisavé ložisko. Je proto třeba neštovičky při "přemazání" kontrolovat, nebo raději používat lihový roztok s metylovou zelení.

Škrábání neštoviček má za následek jizvy

Ten vysušuje, dezinfikuje a brání bakteriální infekci z okolí. Pokud se nedaří tlumit svědění a pacient si neštovice škrábe, napomáhá tím  zanést bakterie do puchýřků. Tomůže mít zas následek vzník hnisavých vřídků, které pak po vyhojení zanechávají jizvy.
Nemoc postihuje nejčastěji děti v předškolním věku, které jsou obecně náchylné k nákazám a nemají proti varicelle protilátky. Mohou onemocnět i kojenci, protože přenos mateřských protilátek během těhotenství je minimální. V dětských kolektivech probíhá onemocnění často v epidemiích.
Dospělí se však ve velkém procentu již s nemocí setkali, prodělali ji v nějaké formě, a proto vůči ní nejsou vnímaví. Ti, kdo plané neštovice
neměli jako děti, se však nakazit mohou.   Onemocnění planými neštovicemi může přinášet komplikace místní i celkové. Místní komplikace jsou způsobeny lokalizací neštoviček, např. pokud je jejich výsev na oku nebo v jeho blízkosti, v hrtanu, na pohlavních orgánech a podobně. Další lokální komplikací je sekundární nákaza bakteriemi, kdy mohou vznikat již zmiňovaná hnisavá ložiska. Někdy může dokonce dojít až k celkové otravě organismu. Ohrožení jsou zvlášť lidé s narušenou imunitou, kteří mohou následkem infikace puchýřků onemocnět zápalem plic, meningoencefalitidou či zánětem jater. Zápal plic hrozí zvláště dospělým kuřákům. Těžkou celkovou komplikací planých neštovic, naštěstí vzácnou, je zánětlivé postižení centrálního nervstva.

Novorozenci jsou více ohroženi

Jak vidno, plané neštovice u dospělých mají obecně těžší průběh. Je tu masivnější výsev neštoviček, vyšší horečky a často dochází k poškození  tělních buněk. Někdy se objevuje prokrvácení vyrážky i celkové kožní krvácivé projevy. U osob s nedostatečnou imunitou, jako jsou novorozenci a  pacienti s poruchou imunity vrozenou nebo navozenou léky, může toto onemocnění i ohrozit život! U infikovaných novorozenců se může rozvinout  onemocnění vedoucí až k poškozením orgánů včetně centrální nervové soustavy.

Těhotné ženy by si na plané neštovice měly dávat obzvláštní pozor. Nemoc ohrožuje především plod, hlavně v počátcích a na konci těhotenství.   Virus planých neštovic totiž prostupuje placentou. Choroba pak znamená velké riziko těžkého poškození dítěte. Ženy, které plané neštovice  neprodělaly a plánují těhotenství, by se proto měly nechat očkovat.

U pacientů s kožními chorobami typu ekzému i s jinými nemocemi kůže probíhá onemocnění planými neštovicemi v těžší formě a jeho hojení bývá delší. U těchto osob více hrozí některé výše uvedené komplikace. Proto je vhodné, aby tyto pacienty vyšetřil odborný lékař a řídil jejich 

léčbu.

Co hrozí dospělým pacientům s planými neštovicemi?

Závažné zdravotní komplikace se u dospělých při nákaze planými neštovicemi vyskytují sedmkrát častěji než u dětí. Obzvlášť opatrní musí být
muži, kteří se neštovicemi nakazl. lnfekce může napadnout varlata a vést až k neplodnosti. Proto musí být plané neštovice především u dospělých vždy léčeny pod dohledem lékaře. V případě dospělých je také vysoká pravděpodobnost, že onemocnění bude probíhat v těžší formě, která je spojená s vysokými horečkami.

Jaký je virus a jak se mu bránit

Varicella zoster virus (VZV) patří mezi herpetické viry. Vyvolává plané neštovice a pásový opar. Přenáší se obvykle kapénkovou infekcí nebo  přímým kontaktem. I když skončí daná nemoc, virus v těle zůstává a v podmínkách, které jsou pro něj vhodné, může způsobit pásový opar.  

Varicella zoster virus se vyskytuje na celém světě a po celý rok, přesto je možné pozorovat určité zvýšení výskytu v zimě a časně z jara v   pravidelných 2-4letých cyklech. Virus napadá výhradně lidi, nikoli zvířata. Existuje proti němu vakcína obsahující oslabené viry. Doporučuje se 

očkovat např. zdravotníky, učitele, rodiče malých dětí apod. Někdy může být očkování vyžadováno zahraničními zaměstnavateli před pracovním
pobytem v cizině (např. v USA pro práci s dětmi).