Zdraví, životní styl

Kolísání nálad "hlídá" velmi křehký psychický mechanizmus, který může selhat. Pak nálada neodpovídá situaci a trvá-li tento stav déle než dva týdny hodnotí jej lékaři jako depresi. A to už není běžná špatná nálada, ale chorobný smutek, který postižený není schopen sám svou vůlí zvládnout. K rozlišení, zda jde o "normální" smutek nebo "už" depresi, slouží několik diagnostických dotazníků. Jsou dostupné i na internetu (www.deprese.psychoweb.cz).

Jak se projevuje deprese - příznaky, projevy

Deprese způsobuje nemocnému nesmírnou duševní trýzeň a bolest. Zcela rozvrátí dosavadní pacientův život. Je doprovázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a bezdůvodné viny, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní koníčky.

U menší části pacientů s depresí není v popředí chorobný smutek, ale jiné příznaky, které jim velmi ztěžují život. Mohou se cítit jakoby zpomalení, špatně se soustředí, mají sníženou výkonnost a problémy s pamětí, trpí nespavostí (časné probouzení a bdění až do rána), trápí je zažívací potíže, úzkost, bušení srdce, pochybnosti, hůře komunikují s okolím (pocit osamocení uprostřed lidí). Absence radosti je však pravidlem.

Recidivy

Bez léčby příznaky deprese po týdnech až měsících někdy ustoupí, ale jejich návrat je velmi častý. Opakování potíží je pro tuto diagnózu typické. Deprese není slabostí charakteru, ale nemocí, která není vůlí ovlivnitelná, naštěstí je však dobře léčitelná. Ničitel života. Asi 20 % žen a 10 % mužů za svůj život prodělá depresi.

Příčiny deprese

Nemoc může propuknout po tragické události, při vystupňovaném stresu, při výskytu jiného onemocnění, ale i například po porodu nebo u žen kolem klimakteria (období přechodu). Deprese mohou být reakcí na zátěž zpravidla u geneticky isponovaných jedinců. U mnoha pacientů se ale deprese objeví bez zjevného, konkrétního spouštěcího momentu, smutná nálada se stupňuje, objevuje se častěji a trvá déle, a tak plíživě přeroste do deprese.

Somatické komplikace - srdeční infarkt, cukrovka, poruchy imunity

Podkladem deprese je nedostatek tzv. neuromediátorů, tedy určitých látek v mozku (například serotoninu, dopaminu, noradrenalinu), které přenášejí vzruchy mezi jednotlivými nervovými buňkami (neurony). Při déle trvající depresi dochází ke změnám v některých mozkových strukturách.

Deprese má však vliv i na výskyt dalších chorob. Je již dlouho známo, že depresivní lidé mívají častěji srdeční infarkt s horším průběhem, častěji se u nich objevuje diabetes 2. typu (cukrovka), při depresi je narušeno vylučováni některých hormonů i funkce imunitního systému.

Porucha soustředění a "myšlení" má za následek vyšší riziko těžších úrazů (i dopravních nehod). Deprese také často provází jiná onemocnění, například roztroušenou sklerózu, stavy po mozkové mrtvici, některá endokrinní onemocnění, lupénku, revmatické a onkologické choroby a mnohé další. V posledních letech se uvažuje o tom, že deprese představuje nezávislý spouštěcí faktor u mnoha z vyjmenovaných (a dalších) onemocnění. Neboli, jak se laicky někdy říká: mnoho tělesných chorob má svůj původ "v hlavě".

Léčba, závislost na antidepresivech

Deprese je dobře léčitelné onemocnění, avšak jen 20 % nemocných je správně léčeno. Moderní antidepresiva nedodávají tělu žádnou látku navíc, jen zlepšují dostupnost tzv. neuromediátorů, tedy látek tělu vlastních. Antidepresiva nové generace nejsou návyková, jsou dobře snášena a mají minimum nežádoucích účinků.

Jak dlouho trvá léčba deprese

Je však potřeba je užívat dlouhodobě: léčba akutní deprese trvá zhruba tři měsíce a dalších šest až devět měsíců bývá nutné užívat léky k prevenci opakování. Při znovuobjevení choroby se léky musejí brát roky.

Zajímavosti a fakta o depresi a její léčbě: