Selfmonitoring neboli sebesledování je samostatné pravidelné měření hladiny krevního cukru glukózy v krvi a rekace diabetika na naměřené hodnoty. Vpraxi to znamená, že si diabetik měří glykemii pomocí glukometru. Na základě naměřeného výsledku si upraví dávku inzulinu nebo příjem potravy a poté se znovu přeměří. Cílem selfmonitoringuje udržovat glykemii co nejblíže normálním hodnotám. Jedna izolovaná hodnota ukazuje aktuální množství cukru v krvi. Nic ale neříká o vývoji tohoto stavu - zdaje hladina cukru stabilní, stoupá či klesá.
___
___
Jedno měření krevního cukru glukózy může dotvořit obraz aktuální situace, např. před řízením vozidla, po fyzické námaze, během akutního onemocnění nebo po aplikaci větší dávky hormonu inzulinu. Více informací o změnách hladiny cukru v krvi během dne v závislosti na příjmu potravy a pohybové aktivitě nám poskytují tzv. glykemické profily. Označujeme tak několik za sebou jdoucích měření glykemií. Nejčastěji používané modely měření jsou velký a malý glykemický profil.
Malý a velký glykemický profil
- Malý glykemický profil je tvořen obvykle ze čtyř až pěti měření - před hlavními jídly, před spaním a v noci.
- Velký glykemický profil zahrnuje šest až osm měření glykemie před a dvě hodiny po každém hlavním jídle, před spaním a ve dvě hodiny ráno.
Normální hodnoty cukru u diabetiků
Pro stanovení cílových hodnot je nutno zohlednit typ diabetu, pacientův věk, existenci komplikací cukrovky, jako je poškození ledvin, nervů, onemocnění srdce a cév, dále druh léčby a další.
Doporučené cílové glykemie dle České diabetologické společnosti ČLS JEP jsou 4-6 mmol/l nalačno, a 6-8 mmol/l minimálně hodinu a půl po jídle u dospělých. U dětí mohou být hodnoty dle věku o něco vyšší.
Glykovaný hemoglobin HbA1C alias dlouhý cukr
Ke kontrole dlouhodobé glykemické rovnováhy slouží vyšetření tzv. glykovaného hemoglobinu (HbA1C). Diabetiky bývá často nazýván "dlouhý cukr", protože tento test zjišťuje úroveň kompenzace diabetu zpětně za delší časové období - zhruba osmi týdnů. Provádí se obvykle jednou za tři měsíce ze vzorku krve odebraného ze žíly či prstu.
- Normální hodnoty glykovaného hemoglobinu u zdravého člověka jsou do 4 %;
- u diabetika jsou obrazem výborné kompenzace hodnoty do 4,5 % a uspokojivé kompenzace do 6 %. Vyšší hodnoty jsou známkou dekompenzované cukrovky.
Hodnoty glykovaného hemoglobinu jsou lékařem hodnoceny a posuzovány individuálně, s ohledem na celkový zdravotní stav a přidružená onemocnění.
Související článek: Glykovaný hemoglobin HbA1c - kdy se vyšetřuje, jaké jsou normální hodnoty
Možnosti měření glykémie, hladiny krevního cukru
Měření glykemie je dnes již daleko jednodušší, rychlejší a mnohem méně bolestivé, než tomu bylo před lety. K samostatnému měření se používají glukometry a testovací proužky.
Glukometry
Glukometr je malý přístroj, menší než mobilní telefon, který v domácích podmínkách změří hladinu glykemie z kapky krve. Výrobci nabízejí mnoho typů glukometrů lišících se velikostí, tvary, barvou, ale i technickými možnostmi. Hlavními požadavky kladenými na přístroje jsou spolehlivost, přesnost, rychlost, diskrétnost a především jednoduchost ovládání. Pokročilejší přístroje umožňují i připojení a stahování naměřených hodnot do počítače s tvorbou grafů a větší paměť pro uchovávání naměřených hodnot.
Fotometrický
Ve starších typech glukometrů je hladina glukózy stanovena fotometricky. Do těchto glukometrů se vkládá testovací proužek s aktivní ploškou napuštěnou enzymem glukosaoxidázou. Nevýhodou této metody je nepřesnost měření, protože výsledek může být ovlivněn intenzitou dopadajícího světla při měření, dále dlouhá doba měření z důvodu déle trvající chemické reakce a nutnost časté kalibrace glukometru (umožňuje pravidelně kontrolovat jeho funkci).
Elektrochemický
Většina současných novodobých glukometrů využívá k měření glykemie elektrochemickou metodu, která je založena na měření vodivosti elektrického proudu mezi pracovní a registrační elektrodou - tzv. metodu amperometrie. Na testovacím proužku je tenká trubička - kapilára, kterou je krev nasávána dovnitř. Zde proběhne oxidace glukózy za vzniku peroxidu vodíku. Vzniká proud záporně nabitých částic, který může být změřen glukometrem jako elektrický proud. Velikost proudu odpovídá výsledné glykemii. Kapku krve odebere diabetik z boční části bříška prstu, která je velmi dobře prokrvena. U některých glukometrů je možný odběr z alternativních míst, například předloktí, ušního lalůčku, stehen.
Místo odběru musí být čisté. Je vhodné jej nejdříve omýt teplou vodou a mýdlem, ale nesmí se dezinfikovat! Dezinfekce by mohla ovlivnit přesnost měřen! Vpich se nejčastěji provádí speciální automatickou jehličkou - auto letem, který je součástí setu glukometru. První kapka krve se setře, do samo nasávacího měřícího proužku aktivovaného glukometru se nasaje až kapka druhá. Kapička krve musí vyplnit celý prostor nasávacího proužku. Současné glukometry pracují s kapkou krve velikosti několika mikrolitrů.
Testovací proužky
Testovací proužky jsou méně používanou možností k měření množství cukru v krvi. Pacient odebere z prstu kapku krve a nanese ji na testovací proužek. Výsledné zbarvení srovná s barevnou škálou na krabičce a odečte množství cukru v krvi.
Diagnostika cukrovky z moči pacienta
Ještě méně spolehlivou metodou než testovací proužky je orientační měření glykemie a současně ketolátek (objevují se při hyperglykemii a nedostatku inzulinu, ale i při hladovění). Provádí se diagnostickými proužky, které využívají k detekci cukr a aceton v moči. Touto metodou nelze zjistit okamžitý stav cukru ani ketolátek v krvi (hodnota v moči v danou dobu už není aktuální), proto se v žádném případě nedá použít ke sledování v případě hypoglykémie.
Měření glukózy v moči mělo velký význam zejména v době, kdy nebyly rozšířeny glukometry. Dnes má toto vyšetření význam zejména pro pacienty, kteří nemají glukometr nebo dostatečné množství testovacích proužků pro testování glykemie z krve. Vyšetření ketolátek má zásadní význam pro pacienty s diabetem 1. typu, protože jsou téměř vždy léčeni inzulinem. Přítomnost ketolátek je ukazatelem jeho vážného nedostatku z nejrůznějších příčin.
Režim domácího měření
Režim domácího měření je stanoven po dohodě s ošetřujícím lékařem. Velmi často se musí měřit děti, těhotné ženy a diabetici léčení pomocí inzulinové pumpy. Také u pacientů, jejichž hladiny cukru v krvi velmi kolísají, jsou nutné častější kontroly glykemií. Četnější kontroly doporučí ošetřující lékař i v průběhu onemocnění.
- Stabilizovaní nemocní léčení intenzifikovaným inzulinovým režimem (aplikace inzulinu třikrát a vícekrát denně) by si měli změřit dvakrát týdně malý glykemický profil (3-4 měření) nebo alespoň dvě po sobě jdoucí glykemie ve dvou různých dnech.
- Nemocní léčení konvenčními inzulinovými režimy, tabletami (PAD) nebo dietou si změří malý glykemický profil jednou za 7-10 dní. Tato měření odhalí úroveň kompenzace diabetika ve standardních dnech. Odlišný cíl mají měření glykemie za zvláštních situací. Je nanejvýš přínosné otestovat každou změnu jídelního či pohybového režimu glykemickým profilem.
- U diabetiků léčených inzulinem je nutné stanovit glykemii vždy před zahájením sportovní aktivity, dále v průběhu a minimálně 1x po jejím ukončení. Fyzická námaha se nemá zahajovat při glykemii vyšší než 15 mmol/I, naopak během zátěže a často i po ní může dojít k hypoglykemii.
Nemocný, který si hladinu krevního cukru glykemie stanovuje pravidelně, ale může těmto výkyvům předcházet úpravou dávky inzulinu a vhodně načasovanou svačinou. Dále je nutné změřit glykemii, když se objeví subjektivní nebo objektivní známky jejích vysokých či nízkých hodnot (hyprglykémie, hypoglykémie). Pokud je naměřená hodnota skutečně vysoká nebo nízká, je potřeba situaci řešit. Po úpravě režimu (dávky inzulinu, posunutí jídla a podobně) je nezbytné glykemii opět zkontrolovat.
Každou naměřenou hodnotu je třeba si zaznamenat. K výsledku měření se vždy zapisuje i datum, čas či denní doba, případně poznámky o okolnostech měření - například horečka, zvracení, noční směna, druh mimořádné aktivity.
Nejčastější chyby
Nejčastějším zdrojem chyb bývá:
- špatný odběr krve, znečištěné místo odběru, příliš malá kapka krve. Další komplikací mohou být
- proužky znehodnocené navlhnutím, skladováním při vyšších teplotách či s uplynulou dobou exspirace.
- Nepřesnost měření mohou způsobovat i slabé baterie.
- Měření prováděná při nižších hladinách cukru v krvi - do 10 mmol/l- bývají přesnější než měření při vyšších hodnotách.
Za dostatečně přesné lze považovat hodnoty s odchylkou 1-2,5 mmol/l, samozřejmě podle výše glykemie. Čím pečlivěji a přesněji bude dodržován návod k použití a pokyny týkající se odběru vzorku krve, tím přesnější budou měření. Udržování glykemie a s ní související hladiny glykovaného hemoglobinu v normálním rozmezí znamená lepší kompenzaci diabetu, která vede k větší duševní i tělesné pohodě a hlavně k prevenci nebo oddálení možných akutních či chronických komplikací cukrovky.
Snížení hodnoty glykovaného hemoglobinu o 1% přináší snížení rizika úmrtí v důsledku diabetu až o 21%, riziko vzniku infarktu myokardu klesá o 14%, snižuje se i pravděpodobnost a závažnost poškození očí a nervů.
Související články:
- Hyperglykémie, vysoký cukr v krvi - příznaky, projevy
- Hypoglykémie, nízký cukr v krvi - příznaky, projevy
- Cukrovka 2. typu - příznaky, projevy, symptomy diabetes mellitus II. typu
- Gestační diabetes, těhotenská cukrovka - příčina, následky, léčba, vyšetření
- Cukrovka 1. typu - příznaky, projevy, symptomy diabetes mellitus I. typu
- GLP1 analog u cukrovky, diabetu - vliv na hubnutí a vysoký krevní tlak u pacienta s cukrovkou
- Perorální diabetika - sulfonylmočovina, metformin, glitazony, inkretiny