Taky jste si toho všimli? Koupíte krásně vypadající zeleninu v supermarketu. Říkáte si: Joooo, to jsem udělal skvělou koupi. Zelenina ve slevě a ještě tak nádherná! Jenže ono to co vidíte, není tak jednoduché. Když si doma „umělou“ zeleninu rozkrojíte, stále to ještě není tak zlé. Když přičichnete, je to trošku horší. A když ochutnáte, máte v puse něco, co je z 80% zelenina, ale zbytek něco umělého.Ne nadarmo máme tak dokonalý čich a chuť (teda určitě jsou zvířátka, která jsou na tom lépe), abychom rozpoznali tisíce různých chutí. Někdo je v tom odborník, jiný nepozná rohlík od chleba.
Prazvláštní chuti zeleniny jsem si všiml hlavně u okurků, paprik a taky brambor. Okurky chutnají lehce nakysle, papriky jaksi prazvláštně uměle a nesladce a brambory – u těch vás zaujme už když je rozkrojíte, že jsou jakési zašedlé, nehezké. Když je uvaříte, chutnají zvláštně – jakoby bahnitě. Často si říkám čím to asi je a vzpomenu si na to, když jsem byl na brigádě v Sempře. Tehdy jsem viděl na vlastní oči, jak rostla rajčata v buničině, do které nějakými kapačkami tekla voda, do které ve velké kádi nasypal jeden „průmyslový pracovník průmyslové hnojivo“. No fuj! Ta vzpomínka mi zůstala a když v sobotu jedu po službě domů svým Lamborghini , rád se zastavím na trhu, kde prostí lidé za pár šupů nabízí kvalitní ovoce a zeleninu a ještě se na vás usmějí.
Všiměte si, že když rozkrojíte brambor ze zahrádky nějakého Tima kutila, jsou brambory žluťounké a po uvaření skvěle chutnají. Jenže jenže ... kutil nepoužívá tolik chemikálií. Kutil má radost, že může zalévat, že mu na zeleninku svítí sluníčko, že ji může hnojit kompostem a na chemii možná ani nepomyslí (možná je zřejmě na místě). Náladu mu zkazí snad jen krtek na zahradě nebo vosa ve sklenici s pivem vedle rýče.
Supermarkeťáci a průmysloví výrobci – nechte se Timem inspirovat, hm? Jenže to by nebyly tak velké výnosy, že? Jak známo biopotraviny jsou nákladnější na výrobu a že jí zákazník umělotiny? No co, hlavně že máme v kapse z průmyslové zeleniny penízky. Zákazníku dávej bankovky, ale moc si nevyskakuj!
Prazvláštní chuti zeleniny jsem si všiml hlavně u okurků, paprik a taky brambor. Okurky chutnají lehce nakysle, papriky jaksi prazvláštně uměle a nesladce a brambory – u těch vás zaujme už když je rozkrojíte, že jsou jakési zašedlé, nehezké. Když je uvaříte, chutnají zvláštně – jakoby bahnitě. Často si říkám čím to asi je a vzpomenu si na to, když jsem byl na brigádě v Sempře. Tehdy jsem viděl na vlastní oči, jak rostla rajčata v buničině, do které nějakými kapačkami tekla voda, do které ve velké kádi nasypal jeden „průmyslový pracovník průmyslové hnojivo“. No fuj! Ta vzpomínka mi zůstala a když v sobotu jedu po službě domů svým Lamborghini , rád se zastavím na trhu, kde prostí lidé za pár šupů nabízí kvalitní ovoce a zeleninu a ještě se na vás usmějí.
Všiměte si, že když rozkrojíte brambor ze zahrádky nějakého Tima kutila, jsou brambory žluťounké a po uvaření skvěle chutnají. Jenže jenže ... kutil nepoužívá tolik chemikálií. Kutil má radost, že může zalévat, že mu na zeleninku svítí sluníčko, že ji může hnojit kompostem a na chemii možná ani nepomyslí (možná je zřejmě na místě). Náladu mu zkazí snad jen krtek na zahradě nebo vosa ve sklenici s pivem vedle rýče.
Supermarkeťáci a průmysloví výrobci – nechte se Timem inspirovat, hm? Jenže to by nebyly tak velké výnosy, že? Jak známo biopotraviny jsou nákladnější na výrobu a že jí zákazník umělotiny? No co, hlavně že máme v kapse z průmyslové zeleniny penízky. Zákazníku dávej bankovky, ale moc si nevyskakuj!