Administrativa a zdravotnické právo

Každý pátý absolvent naší české lékařské fakulty sbalí diplom a odchází do zahraničí za čtyřikrát lépe placenou prací hned po promoci. Každým rokem s nimi odchází další dvě stovky lékařů s praxí a kvalifikací. Zdravotnictví personálně krvácí a je stále více závislé na práci seniorů a cizinců. Každý čtvrtý pracující lékař či lékařka je v současnosti již starší 60 let. Roste počet cizinců.

___

___

Zatímco v roce 1992 jich bylo mezi členy ČLK 403 (1,48 %), pak na konci roku 2015 dosáhl počet cizinců čísla 2557 (4,88 %). Mezi cizinci logicky dominují Slováci, kterých je v ČLK 2224. Počet Slováků však roste po přijetí eura a zvýšení platů v tamních nemocnicích pomaleji. Práce v našich nemocnicích pro ně totiž přestává být finančně atraktivní. Dramaticky naopak stoupá počet lékařů ze zemí bývalého Sovětského svazu: 342 Ukrajinců, 156 Rusů, 38 Bělorusů…

Za poslední desetiletí se například množství ukrajinských lékařů u nás zvýšilo třináctkrát a počet Rusů stoupl čtyřikrát. Na rozdíl od Slovenska nebo Polska či Bulharska, odkud k nám také přichází lékaři, zůstává u lékařů z takzvaných třetích zemí problémem nostrifikace a aprobační zkouška. Lékařská komora již zaznamenala případy, kdy je lékař v nemocnici opakovaně zaměstnáván, aniž by složil příslušné zkoušky.

Nepochybně jde v takových případech minimálně o obcházení zákona. V roce 2016 přijala ČLK celkem 1578 nových členů; 131 z nich vystudovalo na Slovensku a 128 má diplomy z jiných zahraničních lékařských fakult. Nejčastěji, v 88 případech, jde o ukrajinské a ve 24 případech o ruské lékařské fakulty. Mezi v loňském roce přijatými lékaři bylo 291 Slováků a 153 ostatních cizinců. Jmenovitě 87 Ukrajinců, 24 Rusů a 8 Bělorusů.

Rostoucí počet lékařů cizinců by sám o sobě nemusel být problém. I když já osobně, přestože jsem velkým zastáncem svobodného pohybu občanů v rámci Evropské unie, bych absolventa Karlovy univerzity raději viděl léčit pacienty v Kolíně nad Labem než v Kolíně nad Rýnem. Odhlédneme-li od jazykové bariéry, pak hlavním problémem závislosti na práci lékařů cizinců zůstává nestabilita takových pracovních sil. Řada cizinců spatřuje v našem zdravotnictví pouze první záchytný bod v rámci Evropské unie, kde si díky jazykové příbuznosti nejsnáze složí aprobační
zkoušky, které jim otevřou dveře k lépe placené práci na západě.

Naše podfinancované zdravotnictví si asi již opravdu nemůže příliš vybírat, přesto považujeme aktivitu některých nemocnic, jejichž ředitelé a vlastníci se snaží kvůli úsporám na mzdách cíleně zaměstnávat pouze lékaře a zdravotní sestry z Ukrajiny, za nežádoucí. O takových případech víme a Česká lékařská komora bude tyto nemocnice nyní sledovat o to bedlivěji.

 

Zdroj: Milan Kubek, prezident České lékařské komory,
Tempus medicorum 02/2017