Pedikulóza představuje po nachlazení druhou nejnakažlivější nemoc. Celosvětově se vyskytuje 500 druhů vší. V ČR je známo 26 druhů vší. Vši jsou krev sající, bezkřídlý šestinohý hmyz, který prodělává nekompletní metamorfózu. Z medicínského hlediska jsou pro nás důležité tyto druhy vší: Pediculus humanus capitis - nejčastější typ, který se vyskytuje ve vlasech, Phtirius pubis (veš muňka), veš vyskytující se v oblasti ohanbí (přenos se děje nejčastěji pohlavním stykem - způsobuje filcky), a Pediculus humanus, veš žijící v oděvech. ___
Vzhledem k nejčastějšímu výskytu Pediculus capitis bude dále popisován tento typ vší. Životní cyklus vší trvá 17-21 dní, od hnidy přes larvu (nymfu) po dospělce. Žijí přibližně 2-3 týdny. Samičky stihnou naklást až 300 vajíček za život. U černovlasých jsou vši pigmentovanější než u blonďatých vlasů, což je dáno schopností vší změnit barvu své chitinové schránky. Tato adaptace ztěžuje diagnózu. Vši neskáčou ani nelétají, ale přelézají díky úzkému vlasovému kontaktu.
Různí autoři udávají u pedikulózy celosvětový nárůst. Toto tvrzení je podpořeno i zvyšujícím se prodejem insekticidů. Prevalence pro Evropu je mezi 0,9-20 %. Toto široké rozpětí může být zapříčiněno různě standardizovanými studiemi a průzkumem v různých zemích. Spolehlivá, přesná a dlouhodobá data mapující situaci v ČR, Evropě či USA neexistují.
Rizikové faktory a skupiny
Rizikový faktor při výskytu pedikulózy představují rodiny s nižším vzděláním rodičů a při více dětech v rodině. Další rizikovou jednotkou bývají slabší sociální skupiny. Ovšem nejvíce ohroženou skupinoujsou děti školního věku mezi 7.-8. rokem a 10-14 lety. Dívky jsou 4x častěji postiženy než chlapci.
Příznaky, projevy vší, zavšivení, pedikulózy
Klinické projevy vznikají reakcí na sliny a nebo na antikoagulans v nich obsažené, které pronikají do koria (kůže) během sání. Je přítomen
-
pruritus (svědění). Následně se mohou objevit ve kštici
-
papuly, krusty, mokvání, exkoriace ("vyškrabaná" kůže),
-
lymfadenopatie (zvětšení mízních uzlin) či
-
sekundární impetiginizace (zanícení) nejčastěji streptokokem, stafylokokem. Déle trvající pedikulóza může vést k
-
psychosociálnímu stresu nebo
-
nespavosti.
Kdo nejčastěji odhalí vši a hnidy
Přítomnost živých vší či hnid nejčastěji odhalí
-
rodiče - v 95 %,
-
ve 3 % škola,
-
v 1,5% kadeřník a
-
pouze v 0,5% pediatr.
Vši - léčba pedikulózy, zavšivení
Léčba (terapie) spočívá v likvidaci parazita, hnid a hygienických opatřeních podobných jako u skabies.
Na našem trhu jsou k dostání lokální přípravky volně prodejné jak na přírodní bázi, tak s chemickými účinnými látkami. Přípravky nové generace obsahují látku dimeticon. Tato látka na bázi silikonového oleje proniká přes dýchací otvory vši do dýchacího systému a veš se následně zadusí. Na tento fyzikální princip je vznik rezistence nepravděpodobný, Mechanicky odstraňujeme hnidy tzv. všiváčkem.
Pokud se týká samotných parazitů, je zajímavé, že vši preferují více vlasy umyté než mastné. Vši jsou na hladkém lesklém povrchu bezmocné.
Samička žije 30 dní, samec jen 15 dní. Veš se páří jen 1x za život. Polovina postižených vůbec netuší, že má vši. Svědění ve kštici u 4 z 5 postižených chybí. Bohužel vzniká rezistence, a to i zkřížená rezistence u látek permethrin, d-phenothrin, deltamethrin a B cypermethrin. Tato situace je nejspíše zapříčiněna nesprávnou nebo přerušovanou aplikací. Je vyšší v zemích, kde jsou účinné látky volně prodejné. Procedury nanášení jsou komplikované a zdlouhavé, odborné články a návody obtížné k porozumění. Stále přetrvává riziko volby mezi toxicitou a dostatečnou účinností. Vývoj a nasazení chemických pesticidů proti vším v posledních 30 letech problém pedikulózy nevyřešily.
Související článek: