Bolest hlavy je stará jako lidstvo samo. Od dávných dob nás provází jako naše věrná přítelkyně. Doprovází celou řadu onemocnění infekčních, interních, nemoci oční a ORL oblasti (ušní, nosní a krční), objevuje se i při déletrvajících stavech úzkosti, dlouhodobém stresu a existenčních starostech. ___
Každý zná bolest hlavy po opakovaném nevyspání či dlouhém ponocování s konzumací alkoholu. Jednou z nejčastějších příčin bolestí hlavy je bolest, pocházející z oblasti krční páteře, kterou odborně nazýváme bolestí cervikálního původu.
Mnoho lidí trpících jedním z těchto typů bolestí hlavy se mylně domnívá, že má migrénu. Migréna jako samostatná jednotka je však přesně charakterizována určitými kritérii, která musejí být splněna, abychom tuto diagnózu mohli potvrdit. Také mezinárodní klasifikace nemocí řadí migrénu mezi nemoci nervové soustavy a výslovně ji odlišuje od bolesti hlavy. Přesné určení typu bolesti a její příčiny, tedy přesné stanovení diagnózy, je pak předpokladem pro zahájení odpovídající a účinné léčby.
Definice migrény
Dle poslední definice Mezinárodní společnosti pro bolesti hlavy z roku 1988 je:
migréna charakterizována ataky (tj. záchvaty), pulzujícími, převážně jednostrannými bolestmi hlavy, trvajícími obvykle 4 až 72 hodiny, provázenými nevolností, případně zvracením a přecitlivělostí na světlo a hluk. Tyto záchvaty se mohou objevovat jednak v důsledku působení zevních činitelů (emocí, nevyspání, počasí, jídla apod.), jednak přicházejí i naprosto nečekaně, bez zjevného podnětu.
Prevalence: Údaje o počtu lidí postižených migrénou se liší, ale zjednodušeně lze říci, že migrenózními bolestmi hlavy trpí asi 10 až 20 % dospělé populace.
Komplikace zdravotní i společenské
Migréna sama o sobě není smrtelnou chorobou, pacienty neinvalidizuje a nepůsobí jim žádné další zdravotní komplikace. Častý výskyt migrény však svědčí o jejím negativním společenském významu, nemluvě o nesnesitelné intenzitě bolestí a prožívání dalších nepříjemných příznaků, kterými mnozí nemocní trpí. Intenzivní vjem bolesti a utrpení je spojený s pocitem úzkosti a není-li pacient dostatečně informován, i se strachem ze smrtelné choroby. Časté záchvaty tak připravují člověka o radost ze života a snižují, i když jenom přechodně, jeho pracovní výkonnost. Takový pacient pak ze svých obtíží mnohdy nevidí úniku. S ohledem na tuto skutečnost bylo určitým paradoxem, že migréna - tak častá a působící takové utrpení - byla (a bohužel někde ještě zůstává) v lékařské praxi často považována za okrajovou záležitost.
Typy migrény
Existuje několik forem migrény - některé velmi časté a jiné zase velmi vzácné. Tyto jednotlivé typy migrenózních záchvatů byly opakovaně tříděny a vznikla tak celá řada klasifikací. Pro naše účely však postačí zmínit se podrobně o dvou základních formách:
- Migréna s aurou (dříve se označovala jako klasická migréna)
- Migréna bez aury (dříve zvaná běžná migréna)
1. Migréna s aurou
(možná ji znáte pod názvem klasická nebo oční migréna)
Aura" v tomto případě znamená ložiskové neurologické příznaky, objevující se na začátku záchvatu, před vypuknutím bolesti. Rozvíjí se většinou 5 až 20 minut a odeznívá do 60 minut, výjimečně může přetrvávat i ve fázi bolesti hlavy či po jejím odeznění. Celý záchvat migrény s aurou můžeme rozdělit na 4 fáze:
1.1 Prodromy čili varovné příznaky
Jde o jakési předzvěsti blížícího se záchvatu, které cítí většina postižených bud' několik hodin, nebo celý den, nebo dokonce několik dní před záchvatem. Často se projevují změnou nálady, pocity únavy až vysílení, nejasné úzkosti. Jindy bývá pacient podrážděný, popudlivý, mívá poruchy chuti kjídlu, ať již ve smyslu nechutenství či naopak až "vlčího hladu". Může se objevit zvýšená citlivost na zápachy, na hluk nebo na silnější světlo.
1.2 Aura
- Vyskytuje se v několika formách, nejčastější je aura zraková. Pro ni jsou typické různé třpytivé útvary (odborně se nazývají scintilující skotomy či fosfény). Tyto třpytivé body a útvary bývají velmi rozmanité, ale u téhož nemocného se během záchvatu stereotypně opakují. Obvykle se v určitém místě zorného pole objeví lesklý bod, který se dosti rychle zvětšuje, chvěje se a třpytí a přesunuje se v zorném poli. Někdy vzniká jiskření ve tvaru "cik-cak" připomínající cimbuří, jindy pouze vodorovná vlnovka. Doba, po kterou tyto útvary trvají, je různá, od několika minut do půl hodiny, většinou kolem 20 minut. Přítomnost těchto příznaků může být provázena přechodným zpomalením myšlení, obtížemi ve výběru slova podobnými projevy. Jiným typem zrakové aury mohou být přímo výpadky v zorném poli čili tzv. prosté skotomy. Část textu nebo obrazu zmizí a na jejím místě se objeví prázdná nebo tmavá skvrna různé velikosti. Mnohem vzácněji se zraková aura projeví výpadkem poloviny zorného pole a výjimečně dojde k přechodné oboustranné slepotě. Zraková aura, zvláště pak přechodné oslepnutí, vyvolává u pacientů velké obavy a úlek. Je proto nezbytné vědět, že třpytivé útvary, výpadky v zorném poli a jiné poruchy vidění, přicházející jako zraková aura před fází bolesti, po krátké době vždy zcela zmizí a nezanechávají žádné následky!
- Méně častá je aura senzitivní. Jde o pocity mravenčení či brnění (odborně říkáme parestézie) nejčastěji na ruce a v oblasti úst, včetně jazyka. Většinou se rozšíří na celou polovinu těla, trvají maximálně 20 minut a po jejich ústupu se rozvine bolest hlavy, lokalizovaná obvykle na opačné straně, než kde nemocný cítil mravenčení, Záchvaty spojené s tímto typem aury jsou poměrně vzácné (někdy jen 1x za život) a střídají se s mnohem častějšími záchvaty migrény oční.
- Velmi vzácná je aura motorická, kdy dochází k ochrnutí poloviny těla - pacient tedy dočasně nemůže hýbat horní a dolní končetinou na téže straně. Ochrnutí trvá velmi krátce a po jeho odeznění se objeví typická bolest, lokalizovaná na opačné polovině hlavy. Tato forma migrény se často vyskytuje u více členů jedné rodiny.
- Posledním typem aury je aura řečová, během které ztratí postižené osoby schopnost mluvit, nebo je jejich řeč značně obtížná a nemohou si vybavit jednotlivá slova. Porucha řeči může být spojena s poruchou čtení nebo psaní. Po krátké době řečové obtíže ustupují a rozvíjí se typická bolest hlavy.
1.3 Fáze bolesti
Tato fáze přichází bezprostředně po auře. Ve většině případů je bolest hlavy jednostranná, během záchvatu se pak může rozšířit na celou hlavu. U některých pacientů se strany většinou střídají, u jiných nemocných působí bolest při každém záchvatu na stejném místě hlavy.
Lokalizace bolesti - bolest je nejčastěji lokalizována v oblasti čela a spánku, v okolí oka, jindy za okem či na temen i hlavy.
Charakter bolesti bývá různý, nejtypičtější je bolest pulzující, kterou označují pacienti jako "údery kladivem". Někdy je bolest tupá, jindy jde o "pocit vrtáni" či "trhání".
Intenzita bolesti bývá různá, od mírné až po nesnesitelnou. Typické je zesílení bolesti vlivem chůze a fyzické činnosti. Do této fáze bolesti spadají také další charakteristické příznaky migrenózního záchvatu, a tím jsou nevolnost a zvracení. Dostavují se většinou před koncem fáze bolesti, někdy zvracením celý záchvat končí. Jindy může být nevolnost přítomna již od začátku záchvatu a může být ještě nepříjemnější než vlastní bolest hlavy. Část pacientů nemá pocit na zvracení v pravém slova smyslu, ale spíše jakýsi odpor k jídlu (skrytá nevolnost). K vyprovokování výrazné nevolnosti až zvracení stačí pak třeba jen vůně potravy či nucení do jídla. Jiná část pacientů trpí opakovaným zvracením již od počátku záchvatu, později dochází jen k "prázdným" zvracivým stahům. Tato zvracení jsou pak pro nemocného velmi vyčerpávající.
Dalším charakteristickým příznakem záchvatu migrény je nesnášenlivost světla, světloplachost. Pacienti vyhledávají temnější místnosti, zatahují závěsy, zatemňují okna a zhasínají světla.
Většinou špatně snášejí i sluchové a čichové podněty. Kromě nevolnosti, zvracení a světloplachosti se mohou vyskytnout ještě další příznaky, např. třesavky, pocení, bušení srdce, pocit suchosti v ústech, pocit dušnosti, někdy i průjem, zvýšené močení, zívání, závratě. Nepříznivé doprovodné příznaky mohou být tedy velmi pestré.
Vzezření pacientů v době záchvatů je typické: výrazná bledost obličeje s kruhy pod očima, chudá mimika obličeje.
Nálada je pochopitelně pokleslá, projevuje se snížená schopnost soustředění a zpomalené myšlení. Jde-li o těžký záchvat, není pacient schopen jakékoliv práce, rozhovoru ani zábavy. Je-li záchvat lehčí, pacient většinou v práci pokračuje, jeho výkonnost je však značně snížena. Většina pacientů se snaží v záchvatu migrény vzdálit se od svého okolí a lehnout si v zatemněné místnosti v co největší tichosti.
Trvání fáze bolesti je různé, nejčastěji několik hodin až větší část dne. Méně často může trvat 1 až 2 dny.
1.4 Fáze odeznění záchvatu
Nemocní nejčastěji upadají do spánku, ze kterého se budí svěží a v dobré náladě. Některým však nepomůže ani spánek a ti pak mohou mít ještě několik hodin až dnů slabé nepřesně ohraničené bolesti hlavy, někdy spojené s větší únavou.
2. Migréna bez aury
(též označovaná jako migréna prostá či běžná)
Tento typ migrény se vyskytuje nejčastěji. Na rozdíl od předcházejícího typu probíhá bez aury. Ostatní fáze a příznaky jsou totožné s příznaky uvedenými výše. Záchvat je ukončen většinou spánkem.
Kdy navštívit lékaře
Pokud jste v předcházejícím podrobném popisu poznali své obtíže, neotálejte dále s návštěvou odborného lékaře neurologa, neboť dnes již existuje celá řada možností, jak vám pomoci. Navíc je nutné provést i některá další vyšetření k vyloučení jiné příčiny bolesti hlavy. Podrobné vyšetření si zasluhují především pacienti s migrénou s aurou a pacienti, u nichž začaly migrenózní bolesti po 35. roce života. U více než tří čtvrtin nemocných začíná totiž migréna před 30. rokem života a z toho více než polovina osob onemocní již v dětství nebo v období dospívání!
Jaká je frekvence záchvatů během života?
Častost záchvatů je různá, většinou 1 až 4krát za měsíc. Někteří pacienti však trpí záchvatem i několikrát týdně. Záchvaty začínají většinou ráno či v časných ranních hodinách, kdy se pacient bolestí vzbudí. Mohou však začínat v kteroukoli denní či noční dobu. Stejně tak nevypočitatelný je i průběh migrény. S postupujícími lety se mění četnost i charakter záchvatů. U některých lidí se počet záchvatů s věkem snižuje, u jiných mohou dokonce vymizet, ať již trvale či alespoň přechodně.
Během těhotenství se většinou u žen záchvaty dostavují méně často, nebo zcela vymizí (o migréně v těhotenství a její léčbě více zde).
Naopak jsou však známy případy, že se migréna v těhotenství objevila prvně. Průběh choroby se může měnit během let i vlivem léčby, kdy se podaří potlačit vlastní záchvaty migrény, ale přetrvávají netypické, tupé bolesti hlavy. Tento sklon ke změnám považujeme za charakteristickou vlastnost migrény. Říká se, že každý nemocný má svůj vlastní průběh migrény.
Co může vyvolat migrénu (záchvat migrény)
Většina lidí trpících migrénou má vypozorované faktory, které mohou vyvolat záchvat. Znalost těchto provokujících podnětů je velmi důležitá, neboť podaří-li se jim vyhnout, vyhne se nemocný i záchvatu migrény. Nejčastějším provokačním momentem je stres a různé nepříjemné citové prožitky. To je jistě zcela pochopitelné, ale bohužel i citové prožitky pozitivního rázu (např. výlet či přátelská schůzka) mohou vést k migrenóznímu záchvatu. V obou případech se pak zřejmě uplatňuje období uvolnění, relaxace po silném duševním či citovém napětí.
Přibližně 45 až 50 % nemocných udává jako provokační faktor změny počasí. Zatím není přesně zjištěno, jaké klimatické podmínky mají na propuknutí migrény zásadní vliv. Nejspíše se jedná o změny vlhkosti a změny množství kladných iontů v atmosféře.
Dalším důležitým momentem jsou nepravidelnosti spánku. Škodlivé jsou přitom nejen nevyspání, ale i nadměrně dlouhý spánek. To vysvětluje výskyt nedělních záchvatů u některých pacientů, kteří si dopřejí v noci ze soboty na neděli příliš dlouhý spánek.
U mnoha žen jsou záchvaty migrény svázány s menstruačním cyklem. Bolesti hlavy pak přicházejí zpravidla těsně před menstruací nebo v jejím průběhu. Někteří autoři nazývají tento typ "menstruační migrénou". Jiné ženy mohou pozorovat naopak záchvaty v polovině menstruačního cyklu, tedy v období tzv. ovulace, kdy dochází k vypuzení vajíčka z vaječníků.
Přibližně jedna čtvrtina pacientů mívá záchvaty po požití určitých potravin. Těchto potravin je celá řada, nejčastěji jsou uváděny sýry, zejména aromatické a uleželé (parmezán, camembert, pivní sýry aj.), čokoláda, mléko a mléčné výrobky (jogurty), ořechy, konzervovaná a nakládaná masa, salámy a párky. Podezírají se též tučné pokrmy, citrusové plody, rajská jablíčka aj. Dále jsou to nápoje obsahující kofein, jako je káva nebo Coca-cola, a všechny alkoholické nápoje, z nichž největší schopnost vyvolání záchvatu má prý červené a portské víno.
Dalším provokačním faktorem bývá odkládání jídla čili delší hladovění. Migrenici by měli dodržovat pravidelný čas k jídlu, nezanedbávat snídaně a svačiny. Stejně tak ovšem působí i nedostatečný příjem tekutin, dehydratace. Ostré, nepříjemné zápachy, ostré, silné světlo a dlouhotrvající hluk (zábavy, diskotéky apod.), nadměrné slunění, to vše jsou faktory, které mohou vyvolat záchvat.
Léky na migrénu
"Zázračný" lék, který by nás zbavil jednou provždy všech migrenózních záchvatů samozřejmě neexistuje. Současná medicína má však k dispozici celou paletu možností, jak zmírnit intenzitu i častost záchvatů. Předpokladem úspěšné léčby je včasná návštěva lékaře, nejlépe odborníka specializujícího se na bolesti hlavy. S ním je nezbytné prodiskutovat všechny příznaky a snažit se společně vypátrat příčinu vzniku obtíží. Obecně lze léčbu rozdělit na léčení vlastního migrenózního záchvatu a na léčbu preventivní, tj. snažící se o potlačení dalších záchvatů.
Prevence migrény
Dlouhodobá prevence
Vhodná životospráva a vyhýbání se podnětům vyvolávajícím záchvat. Mezi tato preventivní léčebná doporučení patří zejména:
-
Přiměřená fyzická i duševní zátěž, následovaná aktivním odpočinkem. Pravidelný, dostatečně dlouhý spánek.
-
Strava s vyloučením výše popsaných potravin, které by mohly případně způsobit vznik záchvatu.
-
Vyvarovat se hladovění, ale i přejídání. Omezit konzumaci nápojů obsahujících kofein, alkoholických nápojů a kouření.
-
Velmi vhodné jsou pravidelné procházky, přiměřené sportování a pohyb na čerstvém vzduchu.
-
Vyvarovat se dlouhodobé nečinnosti; zajímavá a přitažlivá práce má příznivý vliv na průběh migrény.
-
Předcházet poruchám krční páteře vhodnou úpravou sezení u pracovního stolu a úpravou lůžka.
Nefarmakologické metody prevence
Nefarmakologické metody jsou vhodné pro pacienty, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí užívat léky, ale jsou i vhodným doplňkem léčby farmakologické. Jsou to např.:
-
Akupunktura, akupresura.
-
Relaxační techniky, autogenní trénink. Cvičit se v sebeovládání a překonávání stresů.
-
Klimatická a lázeňská léčba. Fyzikální léčba (koupele, masáže).
Farmakologická prevence záchvatů
Doporučení užívat vhodné léky, které zamezují vzniku záchvatů, přísluší odbornému lékaři. Obecně platí, že léčbu pomocí léků zahajujeme tehdy, dostavují-li se záchvaty častěji než dvakrát za měsíc a také v případě, jsou-li velmi silné, dlouhotrvající a nebo neporninou-li po běžné léčbě.
Účinný preparát je nutno mnohdy trpělivě hledat. Trpělivosti je třeba jak ze strany lékaře, tak ze strany pacienta. Závěrem je nutno zdůraznit, že kombinací všech tří oblastí léčby migrény je možno docílit podstatného zlepšení průběhu migrény a u některých pacientů dokonce i odstranění záchvatů natrvalo.
- Zdroj textu
Autorka: MUDr. Eva Medová, recenze PhDr. Vladimír Kebza, CSc.
Seznam použité literatury:
Prusiňski, A.: Migréna. Praha, Avicenum
Prusiňski, A.: Migréna ajiné bolesti hlavy. Praha, Maxdorf
Kotas, R., Ambler, Z., Souček, R.: Současná farmakoterapie migrény. Praha, Remedia, s. 230 - 246.