K nejšťastnějším okamžikům v životě ženy patří chvíle, kdy poprvé vezme své dítě do náruče. Nyní tu leží bezmocné dítě, které potřebuje péči. Sama tuší, že novorozenec vyžaduje její přítomnost, stejně jako zvuk hlasu. Kontakt s dítětem je nutno pěstovat již od prvních dnů po narození, neboť posiluje vzájemnou důvěru. Pro zdárný vývoj dítěte je vazba mezi ním a matkou právě tak důležitá, jako je správná výživa.
___
___
Přišlo na svět dítě. Čtyři týdny je nazýváme novorozencem a po prvním měsíci kojencem. Krásný český výraz předznamenává nejen způsob výživy člověka, ale celé skupiny živočichů, kteří patří do skupiny savců.
Přirozená výživa z prsu matky má proto své hluboce biologické oprávnění. Navazuje na výživu plodu v době těhotenství. Jsou zde však dva podstatné rozdíly: maminka „podávala“ v těhotenství výživu svému dítěti hlavně krevní cestou přes placentu. Po narození se živiny dostávají do krevního oběhu kojence až po jejich zpracování zažívacím traktem, po natrávení a vstřebání.
Za devět měsíců těhotenství vyroste nepatrný zárodek v nemluvně, jehož hmotnost je obvykle 3,5 kg a jeho délka asi 50 cm. Za první rok vyroste dítě zhruba o polovinu své původní délky a jeho hmotnost se ztrojnásobí.
K nejšťastnějším okamžikům v životě ženy patří chvíle, kdy poprvé vezme své dítě do náruče. Nyní tu leží bezmocné dítě, které potřebuje péči. Sama tuší, že novorozenec vyžaduje její přítomnost, stejně jako zvuk hlasu. Kontakt s dítětem je nutno pěstovat již od prvních dnů po narození, neboť posiluje vzájemnou důvěru. Pro zdárný vývoj dítěte je vazba mezi ním a matkou právě tak důležitá, jako je správná výživa. Toto úzké spojení potebuje nejen dítě, ale i matka, protože působí kladně na tvorbu mateřského mléka. Mimořádně důležité je první přiložení novorozence k prsu matky během 30 minut – až dvou hodin po porodu. V prvních dvou až třech dnech dává maminka svému dítěti mléko zvláštního složení – mlezivo (kolostrum), které obsahuje zvýšené množství ochranných látek. Má také vysoký obsah vitaminů A a E.
Mateřské mléko poskytuje dítěti všechnu potřebnou energii, živiny, vitaminy a minerální látky, které potřebuje nejen ke svému růstu, ale i k vývoji. Proto je velmi důležitá výživa matky v těhotenství i v době, kdy své; dítě kojí. Nejde ani tak o přísun energie, jako především vitaminů a minerálních látek, zejména vápníku a železa, jejichž potřeba je zřetelně zvýšena. V tomto období je nutné, aby těhotná i kojící žena jedla co nejvíce zeleniny a ovoce. Naše ovoce musí být doplněno citrusovými plody (pomeranče, grapefruity, citrony, mandarinky). Neměly by chybět druhy zeleniny bohaté na vitamín C, např. Papriky, brukev a listová zelenina.
Správná výživa kojící matky neznamená přejídání, ale naopak promyšlený výživový režim, s větším množstvím mléka, pravidelným přísunem masa, vajec, tmavého chleba, luštěnin, ořechů. Je zbytečné a škodlivé nutit těhotnou nebo kojící ženu do přídavků pokrmů a nápojů, na něž nebyla zvyklá v racionální výživě před těhotenstvím.
V prvních týdnech života se teprve ukáže, jak často bude muset novorozence kojit. Zpočátku nebude s kojením všechno v pořádku. Tvorba mléka teprve začíná a vyvíjí se. Sání novorozence a jeho „šikovnost“ se také vyvíjejí postupně a potřebují při tom povzbudit. Současně musí být dokončen vývoj funkčních schopností mnoha systémů – zpracování živin je určitým způsobem omezeno. Moderní dětské lékařství na celém světě proto věnuje své úsilí rozšíření počtu výlučně kojených dětí a optimálnímu prodloužení přirozené výživy do stáří cca 5-6 měsíců věku kojence. Plně kojeným dětem není třeba kromě několika kapek protikřivičného vitaminu D, přidávat vůbec nic.
Podle výsledků opakovaných vyšetření splňuje mateřské mléko bezezbytku všechny fyziologické požadavky kojence, pokud jde o přísun živin, ochranných látek a jejich vzájemný poměr. Mateřské mléko se mění ve svém složení podle vyvíjejících se potřeb dítěte i schopnosti jeho zažívacího ústrojí. Pro kojence je mateřské mléko naprosto bezpečné, pokud jde o přítomnost mikrobů, vyzbrojuje dítě protilátkami, které mu připravila maminka a účinně ovlivňuje jeho ochranné schopnosti v době, kdy je zvýšeně zranitelné. Kojení má nezanedbatelný vliv na vytváření citového spojení dítěte s matkou. Dotyk rtů dítěte s kůží prsních bradavek, jeho ruček s prsem při sání, pohled mateřských očí do očí dítěte, to vše má trvalý vliv na vztah dítěte k matce a na jeho citový vývoj. Při užívání léků může pouze lékař rozhodnout, zda může maminka kojit či nikoliv. V souvislosti s kojením se dnes často hovoří o přítomnosti chlorovaných uhlovodíků (PCB), které se vyskytují v ekologicky devastovaném prostředí. Proto byla situace opakovaně pečlivě zkoumána v mnoha průmyslově rozvinutých zemích. Stanovisko všech dnešních pediatrických autorit i pracovníků Světové zdravotnické organizace je vyjádřeno tím, že hladina hodnot těchto látek v mateřském mléce, které by mohly dítě poškodit, je neškodná. Pokud by šlo o extrémní koncentrace těchto látek, pak kojení přerušujeme dříve. Jestliže matka v prostředí s vyšším výskytem těchto látek delší dobu pracovala (např. v drogerii, textilní továrně), může si nechat své mléko na tyto látky vyzkoušet.
Mezi pověry se spojitosti s kojením patří představy, že maminky mají vrozenou neschopnost kojit, že o úspěchu tohoto způsobu výživy rozhoduje velikost prsu nebo že kojení poškozuje vzhled prsu. Jsou-li prsy kojící maminky chráněny po dobu kojení pevnou podprsenkou, je zabráněno vytahování kůže, která rozhoduje o tvaru prsu. Téměř všechny ženy jsou schopny své dítě kojit. Předpokladem pro úspěšné kojení je dobrá příprava matky již v těhotenství: kromě přiměřené výživy musí mít dostatek spánku, vyloučit škodlivé návyky – nekouřit, nepít alkohol – věřit, že výživa u prsu bude úspěšná. Zvláštní pozornost je třeba věnovat bradavkám. Jestliže jsou ploché nebo vpáčené, lze je připravovat na budoucí funkci každodenní jemnou masáží a povytahováním.
Další podmínkou pro úspěšné kojení je znalost pochodů, které příznivě ovlivňují nebo naopak omezují tvorbu mateřského mléka. Nepříznivě ovlivňuje tvorbu mléka laktační psychóza, která se objevuje v 6.-8. týdnu, později ve 12 týdnech. Kojence není třeba okamžitě uměle živit – postačuje dostatek tekutin, popř. časté kojení po 1 – 1,5 hodině, které rychle původní sekreci obnovuje. Psychická pohoda v těhotenství a v porodnici příznivě ovlivňuje sekreci mléka. Vedle dobře organizované péče o rodičku a dítě po porodu je velmi důležité vytvořit pro matku a dítě velmi klidné a vlídné prostředí. Kojení není jednoduchý proces sání mléka dítětem, ale složitý děj, v němž má významnou úlohu nervová soustava. I za zcela normálních okolností lze pozorovat značné rozdíly v požadavcích dětí na mateřské mléko i ve schopnostech matek. Svému dítěti může dát maminka dva cenné dárky – mateřské mléko a mateřskou lásku. A právě kojení probouzí v ženě plně všechny mateřské pocity a tvoří se to, čemu říkáme mateřská láska.