Bolelo vás už někdy v krku tak, že jste nemohli polknout ani sliny? I takhle může vypadat angína. Jak ji bude léčit lékař a čím ji zažene třeba bylinkář? Co má vliv na angínu a jaká je prevence, abyste ji vůbec nedostali? Pomůže Priesnitzův zábal? To a další informace se dozvíte v této stránce.
___
___
Musíte ji vyležet
Když angínu nevyležíte, může se kolem mandlí vytvořit hnisavá dutina. Ta se pak musí odstranit chirurgicky, protože může zamořit celé tělo infekcí. Další možnou komplikací je revmatická horečka, která někdy poškodí srdeční chlopně. Můžou selhat i ledviny a také se traduje, že ti, kteří v mládí mívali často angíny, jako dospělí trpí oslabením kostí a kloubů.
Nejhorší je zima
Angínu obvykle chytneme v zimě, kdy je imunitní systém nezranitelnější. Zlá ale bývá i letní angína. Tu způsobuje většinou náhlý teplotní šok (přechod z chladu do vedra) a pobyt v prostorách s klimatizací.
Jaké jsou příznaky?
Že to začíná poznáte podle škrábání v krku. Později přichází už silná bolest, kdy je každé polknutí opravdu utrpením. Na tuhou stravu můžete úplně zapomenout. Mandle vypadají hrozně: jsou zvětšené, rudé, je na nich bílý nebo nažloutlý povlak. Nemoc provází horečka, často vysoká, s teplotami i nad 38 stupňů, a zimnice. Když jsou původci angíny viry, přidávají se ještě kašel, chrapot, bolesti svalů a kloubů podobně jako u chřipky. V takovém případě bohužel nezaberou antibiotika - ta si umí poradit jen s bakteriemi, na viry nezabírají.
Výtěr z krku
Přesně proto, abychom nebrali antibiotika zbytečně (kdyby byl zánět virový), provádí se v případě pochybností výtěr z krku: je to jednoduché, jen otevřete ústa a lékař nebo sestra vám tyčinkou s vatovým koncem jemně „vytřou krk" a vzorek v baňce odešlou k laboratornímu vyšetření. Tam se ukáže, co nemoc způsobilo, a podle toho pokračuje léčba. Odebírá se také žilní krev na sloučeninu CRP. To je bílkovina, jejíž množství při bakteriálním zánětu v těle stoupá. To lékaři hodně napoví o vašem zdravotním stavu. I z toho vychází další terapie. Zdrojem infekce může být i člověk - bacilonosič, který žádné potíže nepociťuje, a přitom bakterie prská kolem sebe a šíří nákazu. Někdy nám špatné bakterie dřímají v těle - zaútočí až ve chvíli oslabení, když jsme přetažení, stresovaní, prudce se změní počasí a podobně.
Léčba mrazem
Na rozdíl od chřipky, proti níž se dá preventivně očkovat, u angíny tato možnost neexistuje. Dobrou ochranou je třeba posilování imunity. Kromě stravy bohaté na vitaminy a minerály je účinná i kryoterapie, metoda založená na krátkém pobytu (2-4 min.) v malé kabině, kde je až 130 stupňů pod nulou. Tuto proceduru snášejí dobře i děti od čtyř let a má prokazatelné výsledky - silný mráz totiž na bakterie a vůbec všechny bacily působí přímo vražedně.
Antibiotika?
Angína se projeví tři až pět dní po nakažení. Na klasickou bakteriální velmi dobře zabírá starý známý penicilín. V případě potřeby se nasazují také léky proti bolesti nebo na snížení teploty. Důležité je ležet v klidu v posteli, hodně pít a jíst kašovitou stravu. Velice škodí kouření, protože tabákový dým dráždí krční sliznici. Léčba angíny obvykle trvá týden až deset dní. Když to máme za sebou, musíme se ještě tak dva týdny šetřit. Věřte, že angína je opravdu ošidná a tělo hodně vyčerpá. Když budete brát antibiotika, nezapomeňte si koupit v lékárně probiotika. Jsou to přátelské bakterie, které doplní ty, které v našich střevech zabila antibiotika. Ta totiž ničí všechny bakterie. Nerozlišují, které nám způsobily nemoc a které naopak chrání střeva a tím i naši imunitu.
Priessnitz je klasika
Angína je jednou z mála nemocí, u kterých má v Česku přírodní medicína omezené možnosti. Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku si můžete v lékárnách koupit přírodní antibiotikum Neem. Je to čistý výtažek z asijské byliny, u nás ale jeho prodej povolený není. Přesto možnosti existují. Při angíně lidi nejvíc obtěžuje silná bolest v krku a zduřelé mandle. Na ně je stále účinný Priessnitzův obklad. Musíme ho ale správně přiložit. Látka namočená ve studené vodě musí dobře přilnout, aby se nevytvořily vzduchové bubliny. Vhodný je kapesník, jemná bavlněná látka a podobně. Tu je potřeba celou překrýt jemným igelitem (ideální je mikroten) a tuto vrstvu pak dál obalit hebkým šátkem a nakonec ještě příjemnou, nedráždivou šálou. Obklad je potřeba vyměnit každé tři hodiny a tříhodinový by měl být i interval mezi jednotlivými zábaly.
Srážíme až horečku
Teplotu nesrážíme. Až když přesáhne 38,5 stupňů Celsia, můžeme začít se zábaly nebo vlažnými koupelemi,výborné je i klasické vypocení (s horkým čajem, dvěma dekami).
Pomoci může třeba tea tree oil
Další osvědčená metoda na angíny je uvolnění bolavého hrdla kloktáním vlažné, nebo spíš mírně teplé vody s různými přísadami. Jednou z nejpoužívanějších je sůl. Pokud ji použijeme, tak raději himálajskou, je pro tělo celkově zdravější, a nejlépe v kombinaci s australským esenciálním olejem tea tree. Výborné výsledky má šafránový odvar - stačí zalít pár lístků horkou vodou a nechat vylouhovat. Jen to s ním nepřehánějte, obsahuje totiž silice, které můžou způsobit křeče nebo alergické reakce. Maximální dávka jsou dva šálky denně. Pozor, je naprosto nevhodný pro těhotné ženy! Ke kloktání se hodí i měsíček lékařský, mateřídouška nebo svízel vonný.
Pomoc z Islandu
Univerzálnější použití má lišejník zvaný pukléřka islandská. Je z něj účinný nálev a podporuje i očistu organismu. Také posiluje imunitní reakce a upevňuje obranyschopnost. Seženete ho v bioobchodech, u bylinkářů nebo v lékárnách. Na „obyčejné" škrábání v krku je dobré popíjení nebo kloktání minerálky Vincentky, ideálně s medem, ale ne tehdy, pokud kašlete. Její krystalky totiž dráždí sliznici a kašel je ještě horší.
Které bylinkové čaje?
Pokud jde o bylinné čaje, dá se jich použít opravdu hodně, záleží na typu zánětu. Pokud není hnisavý, pomůže například květ heřmánku, lipový květ a listy meduňky, které se ve stejném poměru smíchají a zalijí čtvrtlitrem vroucí vody. Doba odstátí je 10-15 minut.
Prevence angíny
U angíny, stejně jako u všech infekčních onemocnění, je prospěšná prevence spojená s posílením imunity. S ní ovšem nemůžeme začít až v zimě. Například třapatka nachová (Echinacea purpurea), jedna z nejprospěšnějších rostlin v tomto směru vůbec, se musí začít brát už v létě. Je také dobré zvýšit příjem vitaminu C z přírodního šípku, černého a červeného rybízu, brokolice a podobně.