Článek popisuje efekt a nežádoucí účinky alkoholu, popisuje vývoj od prvního napití až k eventuelnímu úmrtí při otravě, zmiňuje se o závislosti a psychózách (halucinózách), kam patří delirium tremens. Zmiňuje i hranici, kdy jde ještě o normální pití a kdy již jde o náběh k závislosti.
Účinky alkoholu na centrální nervový systém (CNS)
Alkohol působí na centrální nervový systém, který všeobecně tlumí, přestože díky uvolnění po užití se alkohol považuje za životabudič. Už v malém množství jsou patrné jeho účinky na rychlost reakcí, koordinaci pohybů, úsudek, rozhodování. Tlumí vnímání bolesti, vysoké koncentrace alkoholu tlumí centra pro dýchání a krevní oběh, což může vést až ke smrti. Obzvlášť nebezpečné jsou proto kombinace s jinými tlumivými látkami.
V psychické sféře alkohol odstraňuje zábrany, což přispívá k všeobecně rozšířené domněnce, že podporuje sexuální funkce. Nicméně opak je pravdou, potence je při užití většího množství alkoholu snížena. Odstranění zábran může vést ke šťastnější atmosféře ve společnosti, kde se pije alkohol, protože je zbavena zátěže etikety. Většina společenského pití dále nezachází. Nicméně stejně tak může uvolnění zábran vést ke vzrušeným emocionálním projevům, agresivitě, která se může projevit až v surových a krutých násilných činech.
Stav opilosti (ebriety)
Akutní stav probíhá podle následujícího scénáře: Zpočátku se nevyskytují typické projevy opilosti, je patrná euforie a snižuje se schopnost výkonů vyžadujících pozornost a soustředění, jako je řízení auta. Uvolňují se zábrany, člověk je více „společenský“. Někdy ovšem také více „sebevědomý“ a agresivní. Po vypití dalšího alkoholu k tomu přistupují vážnější poruchy pozornosti, poruchy řeči („setřelá řeč“) a rovnováhy („vrávorání“), ztráta sebekontroly, které se pak stupňují, posléze se přidává spavost („umakartové čelo – usnutí v hospodě hlavou na stole), nevolnost a zvracení. V horším případě hluboký spánek přechází do bezvědomí a při smrtelné otravě alkoholem až k udušení vzhledem k útlumu mozkových center, které řídí dýchání a krevní oběh. Hodně záleží ale na sociálním prostředí, v prázdném bytě nad lahví vodky asi nebude člověk povídavý a euforický, v práci při tajném pití láhve ze šuplíku asi bude své pití skrývat, za to v pátek večer v hospodě se bude chvástat před spolustolovníky a nakonec vyvolá rvačku.
Kocovina a její příčina
Kocovina, která následuje po alkoholovém večírku, je působena více vlivy: narušením minerálního a vodního hospodářství a metabolismu, nevyspáním, účinky alkoholu na mozek aj.
Při kocovině je vhodné doplnit minerály a tekutiny (např. formou nějaké lehce stravitelné polévky), naprosto nevhodný je další alkohol. Chronické užívání je dlouhotrvající zneužívání alkoholu, které se projevuje ve fyzické i psychické oblasti a vede až k závislosti na alkoholu, která je svou závažností srovnatelná se závislostí na opiátech a projevuje se fyzickými abstinenčními příznaky.
Změny orgánů organismu
Z hlediska fyzického poškození je závažná alkoholická podvýživa, alkoholik trpí nechutí k jídlu, jehož příčinou je chronický zánět sliznice žaludku vyvolaný nadměrným pitím. Alkohol dále poškozuje především játra, jeden z nejdůležitějších a nenahraditelných orgánů těla. V játrech se alkohol odbourává a jeho neustálý přísun je zatěžuje, část buněk odumírá a je nahrazována vazivem, vzniká cirhóza jater, která je nejčastější příčinou smrti u alkoholiků.
Nedostatek bílkovin a vitamínů ve výživě v případě alkoholické podvýživy, kdy je navíc většina financí utrácená za alkohol a člověk se živí dosti nekvalitně, přispívá ke zhoršení stavu jater a nervového systému. Objevuje zánět periferních nervů, který se projevuje pícháním a mravenčením v končetinách, slabostí svalů. Při závažných potížích s játry a zánětu nervů je nutná včasná léčba podmíněná abstinencí od alkoholu. Oslabená je také imunita organismu, roste riziko infekcí a nádorového bujení.
Změny psychiky
Psychické poruchy se u alkoholika mohou objevit jako součást abstinenčního syndromu nebo jako potíže přicházející v průběhu chronického pití. Jedná se o vztahovačnost, podrážděnost, žárlivost, závažné poruchy paměti, alkoholickou demenci při postupném odumíráním mozkových buněk, těžké deprese se sebevražednými sklony. Nejznámější jsou poruchy spojené s abstinenčním syndromem při náhlém přerušení užívání alkoholu, kdy již za několik hodin vzniká třes, který je u mnohých alkoholiků záminkou k rannímu pití – to třesavku odstraní. Kromě třesu se projevuje úzkost, podrážděnost, slabost, a části případů krátkodobé halucinace, zrakové i sluchové.
Delirium tremens - alkoholická psychóza
Dramatický je stav delirium tremens, který nastupuje po přerušení dlouhodobého užívání (abúzu) alkoholu, postižený má hrozivé halucinace, je neklidný, třese se, je dezorientovaný, objevuje se pocení, nevolnost, zvracení, zvýšení krevního tlaku. Delirantní stav může být životu nebezpečný, pokud není dotyčnému poskytnutá kvalifikovaná pomoc. Ustupuje po několika hodinách, ale může trvat až tři dny. Při vysazení alkoholu se může objevit i alkoholická epilepsie. Někdy se při snížení přísunu alkoholu při chronickém užívání dostavuje alkoholová halucinoza, dotyčný má halucinace vizuální a sluchové, ale bez příznaků deliria, může se rozvinout až do podoby připomínající schizofrenii.
Hranice normálního pití alkoholu a závislosti
Bezpečná dávka pro zdravého dospělého člověka je podle expertů Světové zdravotnické organizace do asi 20 g 100 % lihu za den (16 g pro ženu, 24 g pro muže), což je asi do půl litru piva nebo 200 ml vína, 50 ml destilátu. Organismus dětí a dospívajících odbourávají alkohol pomaleji, děti a dospívající mívají menší hmotnost.
I malé množství může vyvolat u dítěte těžkou otravu. Závislost na alkoholu se u dětí a mladých lidí vytváří podstatně rychleji.